Ođđasat

Sámediggeráđđi lea juolludan 356 000 ruvnno Paranord Film AS:ii, prošeaktajođiheaddji Linn Henriksen bokte, čájehit filmma «Tystnaden i Sápmi – ikke lenger stille» sámi suohkaniin. Maŋŋel go filbma lea čájehuvvon galget leat logaldallamat ja ságastallamat, mat galget váikkuhit dasa ahte šaddá eanet rabasvuohta tabu fáttáid birra.

"Tystnaden i Sápmi" filmplakat

Ulbmil konferánssain lea nannet áddejumi ja dihtomielalašvuođa sámi immateriála kulturárbbis, mii maiddái lea oassin barggus olahit guoddevašvuođa mihttuid.

 

Sámediggeráđđi lea juolludan 257 000 ruvnno doarjjan Ida Jåmai (21) Raarvihkes Trøndelágas. – Lea hui dehálaš doarjut nuorra sámi gründeriid geat háliidit áŋgiruššat báikkálaččat, dadjá sámediggepresideanta Silje Karine Muotka (NSR).

Sámediggi lea juolludan 100 000 ruvnnu Romssa dáiddasearvái, Tromsø kunstforening, ráhkadit soločájálmasa sámi dáiddáriin Mary Ailonieida Sombán Mariin.

Sámediggeráđđi lea maid juolludan 126 000 ruvnnu Várdobáikái hábmet čehporasa (julevsámegillii tjehpuris) duoljis, mii lea seammalágán go vikiŋgaáiggi Tore Hund čehporas.

Sámediggeráđđi lea addán doarjaga guovtti ođđa fitnodahkii mat áiguba guolástanealáhussii.

sámediggeráđi Maja Kristine Jåma (NSR) bokte

Sámediggeráđđi lea hui ilus go odne almmuhuvvui ahte lullisámi giellabargit ožžot Kulturráđi gudnebálkkašumi jagis 2022.

Sámediggepresideaantta Silje Karine Muotka sárdni go biddjui vuođđogeađgi Beaivváža ja Sámi joatkkaskuvlla ja boazodoalloskuvlla ođđa vistái.

Sámediggi almmuha vuosttaš geardde filmmaid doarjjamateriálan sámegielfágain.

Geasset dagai Sámedikki arkeologa ja ráđđeaddi André Nilsen hui erenoamáš gávdnosa. Son gávnnai golbma báikki gos leat báktenjuohtama Kluppunjárggas Porsáŋggu gielddas. Dán čállá son ieš gávdnosa birra: