Eanadoallu

Eanadoallu

Eanadoalus lea dehálaš sajádat go lea sáhka ovddideames ealli báikegottiid ja sámi kultuvrra. Sámedikki áigumuššan lea seailluhit ja ovdánahttit eanadoalu dehálaš kulturguoddin ja barggaheaddjin.

Ealli báikegottit leat buoremus dáhkádussan sihkkarastimis sámi kultuvrra ja giela.  Sámi eanadoallu lea sorjavaš das ahte norgga eiseválddiin lea guhkitáiggi ja einnostahtti eanadoallopolitihkka. Eanadoalus sámi guovlluin lea váttis gilvalit eará guovlluiguin riikkas main leat buoret dálkkádatlaš dilit. Dan sivas eai galgga badjelmearebuvttadeami váikkuhusat muđui riikkas hehtet eanadoallobuvttadeami sámi guovlluin.

Eanadoallu lea boaittobealbáikkiid ealáhus mii ferte doaimmahuvvot doppe gos gávdnojit eanadoalloeatnamat. Buorre oassi sámi guovlluid ássamis lea oktavuohta das go leat čadnon vejolašvuhtii doaimmahit eanadoalu. Lassin dasa ahte lea dehálaš ássamii de lea eanadoalu árvoháhkamis stuora mearkkašupmi sámi guovlluide. Eanadoallobuktagiid buvttadeapmi mielddisbuktá maiddái eanadoalloealáhus buriid muđui servodahkii. Dás lea sáhka árvoháhkamis njuovahagain, meieriijain, mášiinnavuovdiin, fievrridanealáhusain jna.

Sámi eanadoalu váldobuvttadeamit leat mielkebuvttadeapmi ja sávzadoallu. Tromssas lea gáicca dehálaš muhtin gilážiidda. Sámi guovlluin leat dál muhtin barguneatnamat mat eai geavahuvvo, muhto maid otná dálut álkidit sáhttet váldit atnui.

Sámediggi buktá juohke jagi cealkámušaid eanadoallošiehtadussii. Dán meannuda Sámedikki dievasčoahkkin ovdal go šiehtadallamat álget.

Loga Sámedikki cealkámuša 2020 eanadoallošiehtadallamiidda (PDF, 410 kB)

Biepmuid viidásetbuvttadeapmi, biepmovásáhusat ja árktalaš eanandoallu leat ovtta dain surggiin maid Sámediggi vuoruha. Dákkár buvttademiin lea álki lasihit árvoháhkama ain eanet.