Sámedikki giellastrategiija Giellalokten

Sámedikki giellastrategiija Giellalokten

Sametingets språkstrategi - Gïelelutnjeme - Giellalåpptim - Giellalokten har til hensikt å skape et solid løft for de samiske språkene i hele samfunnet.

Loga giellastrategiija: Gïelelutnjeme – Giellalåpptim – Giellalokten Sámedikki strategiijat sámegielaid várás (PDF, 2 MB)

Ollislaš ja ulbmillaš giellaáŋgiruššan

Sámediggi lea dáinna strategiijain čoaggán visot buriid evttohusaid doaibmabijuide Váibmogielas, iežamet vásáhusain ja dálá doaimmain ollislaš giellaáŋgiruššamis.

Min vuođđooaidnu lea ahte sámegiella ja dárogiella galget leat ovttadássásaš ja ovttaárvosaš gielat. Vai olahit dan mihtu, lea dárbu nanu giellaáŋgiruššamii juohke servodatsuorggis. Dát strategiija galgá čájehit čielga geainnu giellapolitihkkii, ja das lea ulbmilin rievdadit servodaga bistevaččat.

Gïelelutnjeme - Giellalåpptim - Giellalokten lea Sámedikki guhkitáigásaš sámegielaid áŋgiruššan, ja lea oaivvilduvvon čađahuvvot máŋgga jagi badjel. Strategiijat leat viidát, ja čájehit Sámedikki boahttevaš jagiid ollislaš ja surggiidrasttideaddji giellapolitihka. Dat sisttisdoallá konkrehta doaibmabijuid iešguđet servodatsurggiin, ja gáibida lagas ovttasbarggu sihke báikkálaš, regionála ja nationála aktevrraiguin. 

Sámegielat leat dehálaččat ovttaskas giellageavaheddjiide, sámi álbmogii ja sámi servodaga ovdáneapmái. Sámegielat eai leat dušše gulahallama váste, muhto leat lagas čanastagat sámi identitehttii, kulturárbái ja gullevašvuhtii. Sámegiella lea symbola min searvevuhtii, árbái ja min čanastagaide iežamet máttuide. Giela bokte dovdá gullevašvuođa, beroškeahttá guđe sámegiela hupmá ja man ollu dahje unnán máhttá giela.

Sámi giellapolitihkka lea dasto dan birra ahte sihke váldit ruovttoluotta giela maid lea massán, ja ovdánahttit sámegielaid guovlluin gos sámegiella adno beaivválaččat. Vaikko leat iešguđet gielladilit, de giella čatná min oktii oktasaš sávvamušain ahte seailluhit, ovdánahttit ja nannet sámegielaid. Sámi giellapolitihkka lea maid rámmaeavttuid, láhkareguleremiid ja giellageavaheddjiid árgabeaivvi birra. Sámegielat guoskkahit visot servodatsurggiid, ja buorre giellapolitihkka galgá speadjalastit dan. Sámediggi sávvá ahte sámegielat gullojit, adnojit ja oidnojit servodagas, ja Sámedikki giellastrategiija Gïelelutnjeme - Giellalåpptim - Giellalokten deattuha čalmmustahttima, ovdánahttima, rekruterema ja gelbbolašvuođa loktema juohke dásis. Erenoamážit galgá áŋgiruššat mánáid ja nuoraid giellafálaldagaiguin. Gïelelutnjeme - Giellalåpptim - Giellalokten deattuha maid ovttasbarggu ja ovttastahttima institušuvnnaid, orgánaid ja organisašuvnnaid gaskkas, mat barget sámegielaiguin.

Sámediggi áigu nannet ja ovdánahttit sámegielaid juohke dásis, juohke servodatsuorggis. Mii háliidit ahte visot sámegielain leat buorit eavttut ovdánahttimii, ja ahte min giellapolitihkka veahkeha nannet ja ovdánahttit sámegielaid.

Lunddolaš oassi árgabeaivvis

Sámedikki višuvdna lea ahte sámegielat leat lunddolaš oassi servodagas, ja ahte buohkat galget beassat gullat, oaidnit ja geavahit sámegielaid visot servodatsurggiin. Sámegiella galgá leat lunddolaš oassi árgabeaivvis sihke sámegielagiidda ja dárogielagiidda.

Min deháleamos bargu lea čáhkket saji sámegielaide. Dat sisttisdoallá ahte mii fertet láhčit dili sámegieloahpahusaide, sámegielatnui visot arenain servodagas, mis fertejit leat buorit rámmaeavttut ja njuolggadusat mat sihkkarastet rievtti geavahit sámegielaid. Mii áigut čáhkket saji sámegielaide iešguđet áŋgiruššamiiguin, mat gáibidit sihke olmmošlaš ja ekonomalaš resurssaid, giellafágalaš ovdánahttima ja rievdadeami otná rámmadahkosis.
Mii háliidit ahte visot sámegielain leat buorit ovdánanvejolašvuođat, ja ahte min giellapolitihkka lea veahkkin sámegielaid ahtanuššamii ja ovdáneapmái, dan vuođul makkár gielladilit leat iešguđet giellaguovlluin. Mii diehtit ahte sámegielaid dilit leat iešguđet ládje iešguđet giellaguovlluin, ja lea mearrideaddji ahte dat lea vuolggasadjin boahtteáigásaš giellapolitihkas. Sámegielat leat máŋggabealagat, ja sihke geográfalaš lávdan, giellageavaheddjiid logut ja sámegielaid geavahanvejolašvuođat leat iešguđetláganat. Muhtun guovlluin leat sámegielat vitaliseren- ja ovdánahttindilis, ja muhtun guovlluin fas eanetlogugielat ja adnojit lunddolaš gulahallangiellan beaivválaččat. Min bargu lea láhčit dili ahte visot sámegielat, beroškeahttá makkár gielladilis leat, nannejuvvojit ja ovdánahttojit. Dan bargat buoremusat lagas ovttasbarggus iešguđet giellabirrasiiguin.

Giellapolitihkka lea maid sámepolitihkka, mii fátmmasta kultuvrra, dearvvašvuođa, oahpahusa, árbevirolaš ealáhusaid, justiisa ja mánáid ja nuoraid. Giella fátmmasta visot osiid servodagas, ja danne lea oktasaš ovddasvástádus visot surggiin. Sihkkarastin dihte sámegielaid ollesárvosaš ja servodatguoddi giellan Norgga bealde Sámis, lea giellapolitihkka surggiidrasttideaddji. Dat mearkkaša ahte buohkain geain lea ovddasvástádus politihkkaovdáneapmái ja váldečađaheapmái, fertejit vuhtiiváldit giellapolitihka go hábmejit ja čađahit iežaset suorgepolitihka.

Ollislaš giellapolitihkain, mas nationála, regionála ja gielddalaš eiseválddit ja eará aktevrrat ovttasbarget, galgat mii láhčit dili ahte sámegielat šaddet lunddolažžan ja ealasis giellan servodagas. Mii galgat dahkat ahtanuššama, bargosajiid, oainnusmahttit sámegielaid ja nana giellabirrasiid. Nana giellabirrasiid huksen addá buriid oahppanvejolašvuođaid ja dahká saji sámegielaid ovdáneapmái, mii fas lea mielde sihkkarastime boahttevaš giellageavaheddjiid.

Geainnut maid mii válljet sámegielaid boahttevaš ovdáneapmái galget láhčit dili eanet gielladoaimmaide, dakko bokte ahte searvvahit olles servodaga aktevrraid. Mis lea jáhkku ahte sámegielat ja dárogiella sáhttet leat dásseárvosaččat servodagas, ja ahte gielat sáhttet nannejuvvot ja ovdánahttojuvvot seammás. Mii leat guhkit áiggi badjel huksen gelbbolašvuođa ja vásáhusaid, dan dihte sáhttit mii váldit jođihanrolla sámegielaid nannen- ja ovdánahttinbarggus.

Dat golbma váldoáŋgiruššama Gïelelutnjeme - Giellalåpptim - Giellalokten leat giellafálaldagat mánáide ja nuoraide, čalmmustahttin ja ovttasbargu, ja gelbbolašvuođalokten ja rekruteren.