Sámi báikenamat

Sámi báikenamat

Sámi báikenamat lea sámi kulturárbbi guovddážis, ja dehálaš oassi riikka kulturárbbis.

Dološ sámi báikenamat leat eahpeávnnaslaš kulturmuittut. Sámi báikenamaid oainnusmahttin kárttain, registariin ja galbbain lea dan geažil hirbmat mávssolaš sihke buori kultursuodjalusa olis, sámi ássama ja giela oainnusmahttimis, ja máŋgga oktavuođas maiddái servodatsihkarvuođa oktavuođas. Sámi báikenamaid galben čájeha gos olbmot ásset, čájeha sámi gullevašvuođa báikái, bisuha báikenamaid kulturmuitun ja fievrridit báikki sámi historjái.

Dáruiduhttinpolitihkka dagahii ahte sámi báikenamat jorgaluvvoje dárogillii. Boađusin das leat dárogiel báikenamat main ii leat báikkálaš geavaheapmi ja árbevierru vuođđun. Sámi báikenamat leat čavga čadnon olbmo identitehtajurdagii, ja dat leat sámi symbolat.

Danne lea dehálaš čohkket, registreret ja dohkkehit sámi báikenamaid buot guovlluin gos sámi báikenamat leat anus, dahje leat leamaš anus. Sámi báikenammanevvohat Sámedikkis hálddaša sámi báikenamaid báikenammalága vuođul, ja rávve sámi báikenamaid čállimis. Sámi báikenammanevvohat sáhttá cegget nammaáššiid, ja rávvet sámi báikenamaid čállima ja geavaheami birra. Sámedikkis lea maiddái doarjjaortnet sámi báikenamaid čoagginprošeavttaide, giellaprošeavttaid vuolde.

Buot báikenamat Norggas registrerejuvvojit Norgeskart neahttasiidui, doppe sáhttá gávdnat makkár namat leat almmolaččat dohkkehuvvon.

Statens kartverk