Vaajmoegïele/Vájmo giella/Váibmogiella

Vaajmoegïele/Vájmo giella/Váibmogiella

Sámi giellalávdegoddi almmuhii golggotmánu 10. beaivvi 2016 guorahallama NAČ 2016: 18.

Loga: NOU 2016: 18 - Hjertespråket

Loga oanehis veršuvnna njealji gillii: NOU 2016: 18 - Kortversjon, fire språk

Sámi giellalávdegoddi nammaduvvui 2014:s. Lávdegotti bargu lei čielggadit gustovaš ortnegiid, doaibmabijuid ja njuolggadusaid mat čatnasit sámegielaide, ja árvvoštallat mot daid sáhttá heivehit otná organiseremii almmolaš suorggis ja sihkkarastit doaibmi ja ovttaárvosaš bálvalusaid sámegielaide.

Sámi giellalávdegotti mandáhtta

Giellalávdegoddi gohččojuvvui buktit guokte čielggadeami. Oasseraportta suohkaniid geatnegasvuođaid ja struktuvrra birra sámegielaid hárrái ovdanbukte guovvamánu 15.b. 2016. Lávdegoddi ovdanbuvttii loahpalaš čielggadeami NAČ 2016: 18 - Váibmogiella golggotmánu 10. b. 2016 Troanddimis. Lávdegotti bargu lei geahčadit lulli-, julev- ja davvisámegiela lágaid, doaibmabijuid ja ortnegiid Norggas.

Láhkarievdadanevttohusat ja doaibmaevttohusat

Geahčadeami mihttun lei árvvoštallat ja árvalit doaimmaid sihkkarastin dihte doaibmi ja ovttaárvosat almmolaš bálvalusaid sámegillii. Lávdegoddi deattuhii ahte sámegielat leat áitojuvvon gielat. Jus gielat galget bisuhuvvot ealli giellan de dárbbašuvvojit eanet giellageavaheaddjit.

Čielggadeapmi čájeha ahte čoavdda sámegielaid ealáskahttimii lea mánáide oahpahit giela. Sámegielaid eanet geavaheapmi ja nannen mánáidgárddiin ja skuvllain leat deháleamos doabmabijut. Lávdegoddi lea árvvoštallan mot ođđaáigásaš teknologiija sáhtášii veahkkin loktet gielaid stáhtusa ja álkidit buriid bálvalusfállama sámegielagiidda.

Čielggadeapmi čájeha ahte almmolaš bálvalusain dárbbašuvvojit eanet sámegielgelbbolaš bargit. Gaskabottus ferte buorebut heivehit liigebálvalusaid nugo gáiddusoahpahusa skuvllas, gáidduskonsultašuvnnaid dearvvašvuođa- ja fuolahussuorggis, dulkoma ja jorgalemiid. Lávdegotti mihttomearri lea ahte evttohuvvon láhkarievdadusat ja doaibmabijut galget mielddisbuktit eanet sámegielgeavaheddjiid ja ahte sámegielat sihkkarastojuvvojit ealli giellan boahttevuođas. Lávdegotti árvalus lea ovttajienalaš.  

Giellalávdegotti čielggadeapmi lea viiddis ja das leat olu láhkarievdadanárvalusa mat gusket sámegielaide, ja maiddái olu doaibmaárvlusa mat berrejit biddjot johtui nannen dihte sámegielaid. Lávdegoddi deattuha earenoamážit doaimmaid mánáide ja nuoraide.

Ollislaš giellastrategiija mearriduvvon

Sámediggi lea bargame láhkarievdadanárvalusaiguin, ja Sámedikki dievasčoahkkin mearridii juovlamánus 2018:s ollislaš strategiija sámegielaid várás Gïelelutnjeme - Giellalåpptim - Giellalokten - Språkløftet.

Loga dás eanet Gïelelutnjeme - Giellalåpptim - Giellalokten - Språkløftet birra

Dán strategiija áigumuš lea čohkket Váibmogiela buriid doaibmaárvalusaid, Sámedikki iežas vásáhusaid ja doaimmaid mat leat juo biddjon johtui ollislaš giellaáŋgiruššamii. Muhtun doaimmaid Giellaloktemis sáhttá Sámediggi akto čuovvulit, muhto eará doaimmat gáibidit lagas ovttasbarggu earret eará nationála eiseválddiiguin. 

Sámediggi ja Ráđđehus leat bálddalagaid čuovvoleame Váibmogiela láhkaárvalusaid, ja áigot čađat konsulteret láhkapropisišuvnna hábmedettiin, mii galgá ovddiduvvot Stuoradiggái.