Mánáidsuodjalus

Mánáidsuodjalus

Sámi mánáin lea riekti bajásšaddandillái mas sámi giella ja kultuvra lea vuođđun. Dát riekti lea maid mánáid mat lea mánáidsuodjalusa fuolahusas.

Sámi mánáin leat vuoigatvuođat nannejuvvon Norgga lága bokte ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain mat duođaštit sin rievtti bajásšaddamii iežaset gielain ja kultuvrrain. ON mánáidkonvenšuvdna nanne sámi mánáid rievtti geavahit sin giela, kultuvrra ja oskku. Earret eará duođašta konvenšuvnna 20. artihkal ahte kontinuitehta galgá doarvái bures váldot vuhtii máná bajásgeassimis, ja máná etnalaš, oskkolaš, kultuvrralaš ja gielalaš duogáš go fuolahus sirdojuvvo.

Sámediggi oaivvilda ahte sámi mánáid rivttiid dego álgoálbmot ferte loktet ja čalmmustahttit. Sámi mánáid rievttit eai leat doarvái bures dovddus mánáidsuodjalussystemas. Lea unnán jearaldat sámi mánáid rievtti birra bajásšaddamii mas sámi giella ja kultuvra leat vuođđun, ja dat maid ii deattuhuvvo doarvái go molssaevttolaš fuolahusa galgá válljet. Seammás lea maid unnán máhttu sámi giela ja kultuvrra birra buot dásiin mánáidsuodjalusbálvalusas. Dát mielddisbuktá heajut vejolašvuođa fuomášit ja árvvoštallat sámi mánáid rivttiid ja dárbbuid.

Máhttu sámi mánáid rivttiid, giela ja kultuvrra birra lea dehálaš eaktu vai mánáidsuodjalus galgá sáhttit addit sámi mánáide ja sin bearrašiidda dan fálaldaga masa sis lea riekti. Lea nationála eiseválddiid ovddasvástádus fuolahit ahte sámi mánáid giella ja kultuvra vuhtiiváldo mánáidsuodjalusas.

Sámediggi áigu konsultašuvnnaid bokte ráđđehusain ja ovttasbargguin eará aktevrraiguin bargat dan nala ahte sámi mánáid vuoigatvuođat ja dárbbut  gozihuvvojit ja oainnusindahkkojuvvojit bajimus stivremis ja mearrádusain, ja veahkkefálaldagaid ovdánahttimis.