– Govttolaččat duhtavaš 26,3 miljon ru lasáhusain

– Govttolaččat duhtavaš 26,3 miljon ru lasáhusain

Ráđđehus ovddidii odne stáhtabušeahta 2021 evttohusa. Sámediggeráđđi Henrik Olsen (NSR) lea duhtavaš ráđđehusa evttohusain. – Dán jagi stáhtabušeahtas oaidnit duohta loktema sámi áŋgiruššansurggiin, dadjá sámediggeráđđi Henrik Olsen (NSR).

Sámediggi áigu bušeahttaevttohusa mielde hálddašit birrasii 539,2 miljon ru 2021:s. Ollislaččat lea lasáhus sullii 26 miljon ru (5,1 proseantta) jagi 2020 rájes. Lasáhus Sámedikki bušehttii lea čadnojuvvon Dielddanuori suohkana guovttegielat hálddašeapmái 4,5 miljon ru, Saemien Sijte doaimma ja viessoláiggu nannemii - máttasámi musea ja kulturguovddážii 2,7 miljon ru ja 2021 Sámediggeválggaide 3,4 miljon ru. Deaddil ja stuora govva ihtáHenrik Olsen (NSR) 

– Go mii váldit eret merkejuvvon ruđaid de báhcá vel 15,7 miljon ru, 3 % mii lea veaháš badjelis hadde- ja bálkágoargŋuma. Go jurddašat diimmáš bušeahta, de lea Sámediggi govttolaččat duhtavaš dáinna. Mii oaidnit ahte lea dáhttu sámi áŋgiruššamii, ja dat lea buoret go diibmá. Min fuolla lea vuhtii váldojuvvon, mii doaivut ahte áŋgiruššamiin jotkojuvvo ná boahtteáiggis. Diibmá leimmet beahtahallan sakka, nu ahte boahtte jahkái lea sámi servodat loktejuvvon, dadjá ráđđelahttu Olsen.

Máhttodepartemeanta evttoha 15 miljon ru digitála oahpponeavvuide sámegillii, ja dat lea Henrik Olsena mielas hui buorre.

– Sámi mánát ja nuorat dárbbašit duođaid sámi oahpponeavvuid, ođđa oahppoplánaid ja fágaođastusa geažil lea stuorra dárbu oažžut sámi digitála oahpponeavvuid. Illudahttá hui sakka go várrejuvvojit ruđat oahpponeavvuid jorgaleapmái ja ráhkadeapmái.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta juolluda 10 miljon ru Mánáid- ja bearašsuodjalusa regionála nationála gelbbolašvuođaguovddážii.

– Mii leat movtta go ráđđehus čuovvula dán, go mii leat deattuhan ahte gielddat dárbbašit bagadeami sámi mánáidsuodjaleamis, mánáidsuodjaleamis ja heahteguovddášfálaldagas, dadjá sámediggeráđđi.

Ráđđehus evttoha 57 miljon ru Saemien Sijte máttasámi musea ođđa vistti gárvvisteapmái.
Sámi našunálateáhtera Beaivváža ođđa vistái seamma vistái Sámi joatkkaskuvllain ja boazodoalloskuvllain Guovdageainnus, dan prošekteremii evttohuvvo juolluduvvot 13 miljon ru.

– Sámediggeráđđi lea hui duhtavaš go ođđa sámi kulturviesut vuoruhuvvojit. Dán áŋgiruššama lea ráđđi vuordán ollu jagiid ráđđehusa beales, viimmat ožžot muhtun kulturviesut árvvolaš lokálaid, dadjá Olsen (NSR) loahpas.