Doarjja sámi mánáidgárddiide ja sámi ossodagaide dáčča mánáidgárddiin

Vuoruheamit 2024:s

  • Mánáidgárddit mat ovddidit ja huksejit mánáidgárdefálaldaga sámi árvvuid, sámegiela, kultuvrra ja árbevirolaš máhtu vuođul.

Ohcanáigemearri

  • Rabas ohcanáigemearri 02.05.24 dii. 16.00.
  • Ohcamat meannuduvvojit dađistaga go bohtet ja ovdal golbma mánu leat gollan.

 

Ohccit fertejit logget sisa ID-porten bokte.

Ohcanskovvi (gáibida sisaloggema)

Dán ortnega njuolggadusat

1 Doarjjaortnega mihttomearri ja vuoruheamit

1.1 Doarjjaortnega mihttomearri

  • Sámi mánáidgárddiin ja sámi ossodagain norgalaš mánáidgárddiin ohppet sámi mánát sámegiela ja sámi kultuvrra ja árbevieruid birra.

1.2 Vuoruheamit

  • Mánáidgárddit mat ovddidit ja huksejit mánáidgárdefálaldaga sámi árvvuid, sámegiela, kultuvrra ja árbevirolaš máhtu vuođul.

1.3 Ulbmilolahusa eavttut

  • Sámegielat mánáid lohku.
  • Mánáid lohku geat álget sámi skuvlii/sámi luohkkái.
  • Bargiid lohku geat iežaset kulturgelbbolašvuođa leat ovdánahttán
  • Bargiid lohku geat iežaset giela leat ovdánahttán.
  • Bargiid lohku geat iežaset máhtu sámi árbevirolaš barggus leat ovdánahttán.

2 Ohcama hápmi ja sisdoallu

2.1 Doarjjaoažžu / Gii sáhttá ohcat

  • Sámi mánáidgárddit.
  • Mánáidgárddit main lea sámi ossodat.
  • Fitnodagat, ásahusat ja organisašuvnnat mat ožžot doarjaga fertejit leat registrerejuvvon Norgga Ovttadatregistarii. Ii addojuvvo doarjja bargguide mat gullet dutkamii. Doaibmabijut ja prošeavttat eai galgga guđege láhkái hedjonahttit dahje leat áittan árbevirolaš boazodollui ja dan árbevirolaš doaibmanvuohkái.

2.2 Ohcanáigemearri

  • Sámediggeráđđi mearrida ohcanáigemeari.
  • Jus áigu ásahit ođđa sámi mánáidgárddi dahje sámi ossodaga maŋŋel ohcanáigemeari, de sáhttá mánáidgárdi váldit oktavuođa Sámedikkiin, vai oažžu vejolašvuođa ohcat.

2.3 Gáibádusat ohcamii

  • Ohcan galgá sáddejuvvot Sámedikki doarjjaportála bokte.
  • Ohcamat mat eai deavdde ohcaneavttuid sáhttit ohcat hilgojuvvojit.
  • Ohcan galgá leat Sámedikki doarjjaortnega vuoruhemiid siskkobealde.
  • Sus guhte vuolláičállá ohcama, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.
  • Ohcan ferte leat sáddejuvvon Sámedikki doarjjaportálii ovdalgo prošeakta/doaibma lea álggahuvvon.
  • Ohcci lea geatnegahtton addit buot dieđuid mat leat dárbbašlaččat ohcama meannudeapmái.

3 Ohcamiid meannudeapmi

3.1 Ohcamiid meannudeapmi

  • Ohcamat árvvoštallojuvvojit guoddevašvuođa, ekonomalaš, márkaniidguoski, teknihkalaš, servodatlaš ávkki, ehtalaš, fágalaš ja eará guoskevaš beliid vuođul. Sámediggi deattuha erenomážit dásseárvo- ja máŋggabealatvuođaperspektiivva áššemeannudettiin.
  • Sámediggi viežžá kredihttadieđuid ohcci birra.
  • Váilevaš raporteremat ja gárvvisteami maŋŋoneamit ovddeš doarjjaáššiin sáhttet váikkuhit ohcama meannudeapmái.

3.2 Mearrádus ja dohkkeheapmi

  • Doarjjaoažžu galgá ovdal go lea gollan 3 vahku doarjjareivve dáhtona rájes dohkkehit doarjjaeavttuid Sámedikki doarjjaportála bokte. Jus Sámediggi ii oaččo eavttuid dohkkeheami, sáhttá doarjja sihkkojuvvot duođi eanet dieđitkeahttá.
  • Sus guhte vuolláičállá doarjjaeavttuid, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.

3.3 Eavttut doarjjaoažžui

  • Doarjjaoažžu galgá almmuhit ahte Sámediggi lea dorjon prošeavtta/doaibmabiju.
  • Seamma prošeakta/doaibmabidju ii sáhte oažžut doarjaga máŋga doarjjaortnega bokte Sámedikkis.
  • Maŋŋá doarjjamearrádusa ii addojuvvo eanet doarjja seamma prošektii/doaibmabidjui.

3.4 Gárvvistanáigemearri

  • Gárvvistanáigemearri lea jagi maŋŋá doarjjareivve beaivádeami.
  • Erenoamáš ákkaid vuođul sáhttá doarjjaoažžu čálalaččat ohcat guhkit áigemeari prošeavtta/doaibmabiju gárvvisteapmái, gitta guovtti jahkái. Ohcan galgá vuođustuvvot.

3.5 Rievdadusat doarjjaeavttuin

  • Doarjjaoažžu ii sáhte čađahit mearkkašahtti rievdadusaid guoskevaš prošeavttas dahje doaibmabijus ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon Sámedikki čálalaš dohkkeheami. Dohkkehuvvon ruhtadanplána ja investerenplána rievdadusat lohkkojuvvojit álo stuorábuš rievdadussan.

3.6 Máksineavttut

  • 50 % doarjagis máksojuvvo dalle go prošeakta/doaibmabidju álggahuvvo ja 50 % dalle go prošeakta lea loahpahuvvon ja Sámediggi lea dohkkehan raporta ja rehketdoalu.
  • Jos ohcci ovdal lea ožžon doarjaga Sámedikkis ja doarjjaoažžu lea rihkkon doarjjaeavttuid, de sáhttá dat dagahit dan ahte máksimat bissehuvvojit dassážiigo eavttuid rihkkun lea nohkan.

4 Meroštallannjuolggadusat, Definišuvnnat ja EEO-njuolggadusat

4.1 Meroštallannjuolggadusat

  • Vuođđomearri ossodaga nammii lea 80 300 ru rádjái.
  • Gitta 50 650 ru rádjái juohke sámegielat mánáidgárdebargi nammii olles virggis, ráddjejuvvon guovtti sámegielat bargi nammii ossodagas. Oasseáigevirggiide addojuvvo doarjja virggi sturrodaga mielde.
  • Sámedikki doarjagat sámi mánáidgárdefálaldagaide galget geavahuvvot sámi mánáidgárddiid fálaldaga organiseremii mii lea vuođđuduvvon sámegillii ja sámi kultuvrii. Doarjaga ii sáhte fondii bidjat.
  • Dakkár lassigolut sáhttet leat:
    • Bálká sámegielat bargiide
    • Honorára resursaolbmuide.
    • Golut doaimmaid organiseremis mat ovddidit ja ovdánahttet sámegiela ja sámi kultuvrra.
    • Golut gelbbolašvuođaloktemii sámegielas, sámi kulturipmárdusas, kulturgelbbolašvuođas ja máhtus árbevirolaš sámi barggus.
    • Geavahusávdnasiid ja pedagogalaš ávdnasiid oastin plánejuvvon doaibmabijuid čađaheapmái sámegiela ja sámi kultuvrra nannemis.

4.2 Definišuvnnat

  • Sámi mánáidgárdefálaldat:
    Rabas fálaldat buot mánáide Norggas oahppan, nannen ja ovddidan dihte sámegiela ja sámi kultuvrra mánáidgárddis.
  • Sámi mánáidgárdi:
    Mánáidgárdi mii njuolggadusaiguin lea mearridan ahte mánáidgárdi doaimmahuvvo sámi giela ja kultuvrra vuođul. Mánáidgárdi galgá nannet mánáid identitehta sápmelažžan dainna lágiin ahte dat ovddida sámegiela geavaheami ja gaskkusta sámi kultuvrra. Mánáidgárddi jođihit sámegielat pedagogalaš bargit. Mánáidgárddi bargit leat sámegielagat ja doaibmagiellan lea sámegiella.
  • Sámi ossodat eará mánáidgárddis:
    Ossodat mii njuolggadusaiguin lea mearridan ahte galgá vuođđudit doaimmas sámi gillii ja kultuvrii. Mánáidgárdi galgá nannet máná identitehta sápmelažžan dan bokte ahte ovddidit, geavahit ja ovdánahttit sámegiela ja sámi kultuvrra. Ossodaga bargit leat sámegielagat ja doaibmagiellan lea sámegiella.

4.3 EEO-njuolggadusat

  • Sámedikki doarjjaortnegat fertejit leat EEO-šiehtadusa njuolggadusaid rámmaid siskkobealde stáhta doarjaga ektui.
    Sámediggái gusket EEO-šiehtadusa mearrádusat seamma láhkai go stáhta- gieldda- ja fylkkahálddašeapmái dan ektui movt almmolaš doarjagat galget juolluduvvot.
  • Doarjja juolluduvvo EEO-šiehtadusa njuolggadusaid vuođul binnánaš doarjagiid birra.
    Njuolggadusat binnánaš doarjagiid birra čuvvot skábmamánu 14. b. 2008 láhkaásahusa nr 1213. Dáid njuolggadusaid mielde ii sáhte doarjjaoažžu vuostáiváldit binnánaš doarjaga eanet go oktiibuot 200 000 Euro 3 jagi rehketdoallojagi áigodagas.
  • Ovdalgo doarjaga sáhttá máksit ferte doarjjaoažžu duođaštit Sámediggái ahte ii oaččo binnánaš doarjaga eará sajis máksinjagi dahje guovtti ovddit jagiin mat oktiibuot Sámedikki doarjagiin gaskamearálaččat eai leat eanet go 600 000 Norgga ruvnnu.
    Vejolaš ođđa almmolaš doarjjaohcamiid oktavuođas (beroškeahttá gos oažžu doarjaga) lea doarjjaoažžus geatnegasvuohta dieđihit dán doarjaga birra. Dieđihangeasku gusto 3 rehketdoallojagi fálaldatáigemeari rájes.
  • ESA sáhttá geatnegahttit norgga eiseválddiid, maiddái Sámedikki, gáibidit doarjaga ruovttoluotta doarjjaoažžus jos doarjja ii leat addojuvvon njuolggadusaid mielde dahje doarjjaoažžu ii geavat doarjaga dan ulbmilii masa lea addojuvvon.

5 Raporteren

5.1 Ulbmilolahusa raporteren

  • Doarjjaoažžu raportere ulbmilolahusa eavttuid ektui.
    • Galle sámi máná leat ožžon sámegielatoahpahusa.
    • Galle sámi máná álget sámi skuvlii/sámi luohkkái.
    • Galle bargi leat nannen kulturgelbbolašvuođaset.
    • Galle bargi leat nannen gielaset.
    • Galle bargi leat ovdánahttán máhtuset sámi árbevirolaš bargguid birra.
  • Raporteren galgá dahkkot Sámedikki doarjjaportála bokte.

5.2 Rehketdoalu raporteren

  • Rehketdoalu raporteren galgá dahkkot Sámedikki doarjjaportála bokte.
  • Rehketdoallu ruđaid geavaheamis galgá čájehit ollislaš goluid ja dietnasa. Dasa gullet prošeavtta/doaibmabiju eará vejolaš doarjagat ja dietnasat. Rehketdollui galgá váldit mielde dušše dakkár goluid ja dietnasiid mat njuolga leat čadnojuvvon prošeavtta/doaibmabiju čađaheapmái.
  • Dalle go lea dohkkehuvvon gollomeroštus, galgá rehketdoallu leat bardojuvvon nu ahte dan sáhttá buohtastahttit gollomeroštusain. Stuorra spiehkastagaid dohkkehuvvon gollomeroštusa ja rehketdoalu gaskka galgá kommenteret.
    • Jos loahpalaš golut prošeavtta/doaibmabiju rehketdoalus leat unnit go dohkkehuvvon gollomeroštus mii boahtá ovdan mearrádusas, de unnida Sámediggi doarjaga vásttolaččat.
  • Rehketdoallu ruhtageavaheamis galgá duođaštuvvot ná:
    • Vuollel 100 000 ruvdnosaš doarjaga ruhtageavaheapmi galgá duođaštuvvot dohkkehuvvon rehkegiin ja báŋkoduođaštusain ahte rehket lea mákson.
    • Badjel 100 000 ruvdnosaš doarjaga ruhtageavaheami rehketdoalu galgá stáhtaautoriserejuvvon dahje registrerejuvvon revisora/rehketdoalli duođaštit.
  • Revišuvdnagáibádus ii guoskka ásahusaide maid suohkanrevišuvdna ja Riikarevišuvdna reviderejit.
  • Doarjjaoažžu gii leat registrerejuvvon lassiárvodivatregistaris, galgá rehketdoalus čájehit goluid ja dietnasiid lassiárvodivada haga. Dát ii guoskka sidjiide geat leat luvvejuvvon lassiárvodivadis dahje ožžot spiehkastit lassiárvodivada rehkenastimis.
  • Iežas barggu raporterema oktavuođas gáibiduvvojit vuolláičállon diibmolisttut. Diibmolistu devdojuvvo Sámedikki doarjjaportálii.

5.3 Bearráigeahččan ja čuovvuleapmi

  • Sámediggi sáhttá dárkkistit geavahuvvojit go ruđat eavttuid mielde.
  • Sámediggi sáhttá bivdit eanet dieđuid. Dát guoská dieđuide mat galget geavahuvvot statistihkkii ja eará raporteremii.

5.4 Doarjaga ruovttoluotta máksin ja sihkkun

  • Prošeavtta gárvvisteami oktavuođas galget geavatkeahtes doarjjaruđat máksot ruovttoluotta Sámediggái.
  • Sámediggi gáibida doarjaga ruovttoluotta máksot jos dat lea máksojuvvon menddo ollu.
  • Sámediggi geassá doarjjalohpádusa ruovttoluotta, dolle doarjaga dahje gáibida ahte doarjja máksojuvvo ruovttoluotta jos:
    • Doarjjaoažžu lea rihkkon dieđihangeaskku.
    • Doarjjaoažžu lea rihkkon dáid njuolggadusaid mearrádusaid.
    • Doarjja ii geavahuvvo doarjaga ulbmila mielde ja daid eavttuid mielde mat leat mearriduvvon doarjjareivves.
    • Lea gáibiduvvon heaittiheapmi, ovddiduvvon reastaluvvangohčus, priváhta dahje almmolaš vealgešiehtadallamat leat rahppojuvvon doarjjaoažžu ektui dahje doarjjaoažžu heaitá máksimis máksámušaidis.
    • Doarjjaoažžu lea vuovdán iežas investeremiid ovdal go vihtta jagi lea gollan. Dát guoská investeremiidda maidda Sámediggi lea juolludan doarjaga.
  • Jos doarjjaoažžu dákkár oktavuođain ii mávsse ruovttoluotta, de sáhttá Sámediggi rievtti bokte gáibidit máksojuvvot dan mii lea buorrin. Jos ruđat eai máksojuvvo ruovttoluotta dan áigemeari sisa mii lea biddjojuvvon, de sáhttá gáibidit maŋŋoneami ovddas reanttuid vel lassin, gč. juovlamánu 17. b. 1976 lága nr. 100 reanttuid birra maŋŋonan máksima oktavuođas jna.

Leatgo dus gažaldagat?

Kathrine Anti
Vuosttaškonsuleanta Mánáidgárdi
E-poasta
Telefovdna +47 78 47 41 25
Mobiltelefovdna +47 90 63 98 06