Gudnejahtton Suoma Sámedikki ságajođiheaddjit, Ruoŧa Sámedikki II várreságajođiheaddji, nuortalaččaid ovddasteaddji, Suoma ráđđehusa ovddasteaddjit, sámediggeáirasat, Europaparlameantta áirras, guossit, 

Buorit olbmot, 

Otná ávvudeapmi lea dego dovdat vuoiggalašvuođa vuosttas beaivesuotnjariid maŋŋá guhkes skábma. Čuovga mii máhccá, mii addá eallima, mii addá doaivaga. Ođđa sámediggelága dohkkeheapmi lea ođđa álgu. Álgun nannejuvvon iešmearrideamis. Álgun sámepolitihkkalaš giđđii. 

Muhtimin vuoiggalašvuohta ádjána. Máŋggat buolvvat sámediggepolitihkkarat ja sámi servvodatberošteddjit lea gállán obbasa joavdán dihte dán beaivái. Ferten maid namuhit sámenuoraid geaidda sámediggelága rahčamuš leamaš áššin olles sin eallimiid. Ja jáhkán ahte máŋggaid háviid leamaš eahpádusat ahte boahtá go dát beaivi goassige. 

Min máttuid sitkatvuohta lea ofelastán din ja lea bohtosa buktán. Politihkas, nugo luomejeakkis ge, ferte muhtimin mohkkásit joavdan dihte dohko gosa áigu. Muhtimin ferte vel jogaid rastildit. Muhto odne leat mii dás ja min luomelihttit leat čomil. 

Dál, go dáistaleapmi lága ovddas lea loahpahuvvon vuoittuin, de luovvanit návccat. Dál šaddá gelddolaš oaidnit mot sámi servvodat ovdána go ii šat dárbbaš geavahit buot fámuid bealušteapmái, muhto baicce ovddideapmái. Hutkamii. Huksemii.

Odne ávvudat maid ođđa válgabáji álggima. 

Háliidan sávvat lihkku buot sámediggeáirasiidda. Dii lehpet fállan iežadet návccaid Sápmái buorrin. Ja sámi álbmot lea addán didjiide luohttámuša. 

Dii guoddibehtet min máttuid nieguid ja min mánáid doaivagiid. Dii galgabehtet gávdnat doali ja ofelastit min álbmoga čuvges boahtteáigái. 

Mii eallit áiggis goas hástalusat leat ollu, ja dat eai dovdda riikkarájáid. Dálkkádatrievdamat áitet min ealáhusaid. Sisabahkkenáššit lassánit, dávjá ruoná molsuma namas. Máilmmi sihkarvuođapolitihkalaš dilli váikkuha maiddái davviguovlluide. Dán áiggis leat min čanastagat, min oktavuohta ja verddevuohta, deháleabbo go goassige ovdal. Mii leat okta álbmot, njealji riikkarájá rastá. Go Suoma Sámediggi dál lea nannoset juridihkalaš vuođu alde, de dat nanne olles Sámi. 

Mun vuorddán iluin ain buori ja lagaš ovttasbarggu gaskal min sámi parlamenttaid. Illudan erenoamážit dassážiigo mii, buot golmma sámedikki áirasat, deaivvadit Girkonjárggas giđđat sámi parlamentarihkarkonferánsii. Doppe beassat nannet iežamet ovttasbarggu. 

Go lea dákkár ávvubeaivi de heive bures lohkat Risten Sokki divtta girjjis «Bonán bonán soga suonaid» 

Golliin 

silbbain 

čiŋadan 

Lodnjas gávttiin 

šlivggodan 

mátkkálačča vuostáiváldit 

Guhkká jávket 

beaivvážan 

Ráhkkásan 

Odne mii ávvudat Suoma Sámedikki, sámi iešmearrideami ja sámi álbmoga. Norgga Sámedikki bealis háliidan sávvat buohkaide ollu lihkku! 

Ollu giitu go bessen searvat