Loga dievasčoahkkinášši: Duohtavuohta ja soabadeapmi - Ealáhusat

Meannuduvvo Ealáhus- ja kulturlávdegottis.

Ovddasvástideaddji: Silje Karine Muotka 

Mearrádus Sámedikki dievasčoahkkimis njukčamánu 8. beaivvi 2024

Sámediggi oaivvilda ahte Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna raporta čujuha ja duođašta muhtun dáruiduhttinpolitihka vahágiid sámi ealáhusaide ja ealáhusdoaimmaheapmái. Raportta 26.9 kapihttalis čujuhuvvo iešguđet doaibmabijuide maiguin sáhtášii njulget dáruiduhttima vahágiid.   Ealáhusas ii leat sierra oassi, muhto máŋgga doaibmabiju siskkildit sámi ealáhusaid. 

​Sámediggi muittuha ahte stáhtas lea ovddasvástádus bisuhit sámi ássama árbevirolaš ássanguovlluin. Girjás ja máŋggabealat ealáhuseallin lea okta eavttuin bisuhit ássama. 

​Kommišuvnna doaibmabidjoevttohusat: 

​Kommišuvdna evttoha nai nannet ekonomalaš rámmaid sámi, kvena ja vuovdesuoma kulturealáhusaide ja - ásahusaide. 

​Sámediggi lea ovtta oaivilis kommišuvnnain das ahte sámi kulturealáhusat ja -ásahusat dárbbašit nannoset rámmaid. Sámediggi deattuha ahte sámi ásahushuksen lea hui nuorra, ja ahte muhtun guovlluin eai gávdno sámi ásahusat. Sámediggi oaivvilda ahte lea kvenaid/norggasuopmelaččaid ja vuovdesuopmelaččaid duohken iežaset dárbbuid defineret. 

​Kommišuvdna ávžžuha kártet opmodat- ja geavahanvuoigatvuođaid guovlluin Finnmárkku/Finnmark/Finmarkku olggobealde álbmotrievtti vuođul. Dát ferte siskkildit vuoigatvuođa boazoguohtumiidda olggobealde otná orohagaid ja nationála minoritehtaid geavahanvuoigatvuođaid oamasteami ja áiggiid čađa geavaheami vuođul. Kommišuvdna dadjá ahte lea erenoamáš deaŧalaš lullisámi boazodollui ahte dát vuoigatvuođat čilgejuvvojit.     

​​Sámediggi doarju kommišuvnna doaibmaevttohusaid. Sámediggi meannuda dán dárkileappot Pilar 4 dievasčoahkkináššis - Konflivtta eastadeapmi. 

​Kommišuvdna čujuha NAČ 2007:ii: 13 Ođđa sámeriekti ja NÁČ 2008: 5 Guolástanvuoigatvuohta ábis 

Finnmárkku olggobealde ja ávžžuha čuovvulit dáid čielggademiid evttohusaid. 

Sámediggi doarju dán. Sámediggi meannuda dán dárkileappot Pilar 4 dievasčoahkkináššis - Konflivtta eastadeapmi.

​​Viidáset Sámediggi ávžžuha ahte Stuoradiggi, Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid vuođul sápmelaččaid ektui álgoálbmogin, ráđđehusa čielggadit sámi vuoigatvuođa ávkkástallat mariidna resurssaid olles sámi árbevirolaš ássanguovllus. Sámediggi eaktuda ahte dát bargu dahkkojuvvo lagas ovttasbarggus Sámedikkiin. Viidáset háliida Sámediggi ahte olles sámi guovllu álbmoga vuoigatvuođat mariidna resurssaide dohkkehuvvojit ja nannejuvvojit lágain.     

​Kommišuvdna evttoha ollislaš geahčadeami boazodoalu areáladilis ja dan mearkkašumis sámi kultuvrii. Kommišuvdna oaivvilda ahte iešguđet areálasisabahkkemiid viidodat boazoguovlluin dagaha ahte lea dárbbašlaš ollislaččat árvvoštallat boazodoalu areáladili ja kulturguoddi rolla, erenoamážit Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid vuođul.  

​​Sámediggi lea ovtta oaivilis kommišuvnnain ja doarju dán čuoggá. Sámediggi fuomášahttá ahte eatnat areálasisabahkkemat boazodoalu luondduvuđđosii dagahit earret eará ahte šaddet unnit guohtumat, guottetbáikkit ja johtingeainnut giddejuvvojit. Dát oktan dađistaga lassáneaddji dálkkádatrievdamiiguin, mat dávjjit mielddisbuktet garra dálkkiid, ferte guorahallat dárkileappot. Boazodoallu olámuttos eatnamiid massiid ferte geahččat stuorát oktavuođas vai oažžu oppalaš gova das man ollu noađuheapmi boazodollui lea.   Ferte árvvoštallat sihke daid noađuhemiid mat leat fysalaččat, psyhkalaččat, ekonomalaččat ja mat čuhcet guoskevaš beliid bearrašiidda. Sámediggi bivdá maiddái ahte eiseválddiin leat buorit gearggusvuođaplánat váttis áigodagaide dálkkádatrievdamiid geažil. 

​Sámediggi oaivvilda ahte maiddái ferte geahčadit mearrasámi guolástusa areáladili, ja eanadoalu ja meahci mearkkašumi sámi kultuvrii. 

​Kommišuvdna ávžžuha boazodoallohálddahusa eambbo geavahit sámegiela bargo- ja hálddašangiellan. 

​Sámediggi doarju kommišuvnna dán oktavuođas. 

​Sámedikki doaibmabidjoevttohus: 

​Sámediggi bivdá ahte nammaduvvo lávdegoddi mii galgá kártet makkár ekonomalaš váikkuhusat dáruiduhttinpolitihkas ja vearrivuođas leat leamaš sámi álbmogii. Viidáset lea dárbu erenoamáš áŋgiruššamiin mearrasámi guovlluin, gádjun dihte maŋimuš bázahusa mearrasámi kultuvrras. Erenoamážit lea dárbu árvvoštallat movt guolástanealáhusa sámi guovlluin sáhttá sihkkarastit boahtteáigái. 

Sámediggi háliida ollislaččat geahčadit boazodoallolága, ja lea duhtavaš go Ráđđehus lea álggahan dán barggu. Boazodoalu areálavuođu sihkkarastin lea deaŧaleamos vuođđun dasa ahte boazodoallu sáhttá joatkit ealáhussan.   Danne ferte eananmassima gáržžidit, ja boahtteáiggi bieggafápmohuksemat sámi guovlluin fertejit vuhtiiváldit boazodoalu.   Fovsen-ášši meannuduvvo dievasčoahkkináššis 4. Oasis - Riidoeastadeapmi. 2014:s váldui boazodoalus vuosttaldanvuoigatvuohta eret, go guovllustivrrat heaittihuvvojedje. Dát lea boazodoallu mielddisbuktán unnit mielmearrideapmi. Stáhta ferte dán ođđasis rievdadit ja addit boazodollui ruovttoluotta vuosttaldanvuoigatvuođa sierra vuosttaldaninstituhta hámis, nu ahte siiddat ieža sáhttet ovddidit vuosttaldeami areálarievdadanplánaide.
Ollislaš kárten buot areálasisabahkkemiin, mas buot sisabahkkemat čájehuvvojit seamma kárttas.

​Sámediggi čujuha sámiid iešmearridanvuoigatvuhtii ja erenoamážit boazodoalus lea dehálaš ahte iešmearrideapmi ovddiduvvo ja doahttaluvvo. Sámedikkis lea odne unnán váikkuhanfápmu boazodoallopolitihkkii.    Eanet iešmearrideapmi mearkkaša ahte Sámediggái addojuvvo mealgat stuorát váikkuhanfápmu boazodoallopolitihkas ja danne nai boazodoalu hálddašeamis. Danne bivdá Sámediggi ahte dálá boazodoallolága geahčadeapmi čuovvuluvvo almmolaš boazodoallohálddašeami guorahallamiin ja dan oktavuođas maiddái mo sámiid iešmearridanvuoigatvuođa sáhttá fuolahit.  

Váikkuhusčielggadusat mat gusket boazodoalloáššiide/-diliide galget čađahuvvot boazodoallofágalaš vuođuin, oktan árbevirolaš boazodoallomáhtuin ja boazodoallosámegielain fágagiellan.

Váikkuhusčielggadusat mat gusket boazodoalloáššiide, galget čađahuvvot boazodoallofágalaš máhtu ja árbevirolaš boazodoallomáhtu ja fágagiela vuođul. Dálá areálaproseassat rihkkot prinsihpaid ahte miehtan galgá leat friija, ovddalgihtii addojuvvon dieđuid vuođul, álbmotrievtti mielde. Norgga váikkuhusčielggadanvuogádat boazodoalloáššiin bidjá ovddasvástádusa máhttovuođu hábmemis priváhtarievttálaš vuostebeallái, huksejeaddjái, mii ii dárbbaš leat bealátkeahtes doaimmaheaddji. Dat dagaha ahte váikkuhusčielggademiin leat metodalaš ja sisdollui guoski váilivuođat go guoská váikkuhusaid árvvoštallamii bohccui, eanadahkii ja boazodoalu doaimmaheddjiide. Čielggadusmodealla deattuha dábálaččat dušše báikkálaš váikkuhusaid huksendoaibmabijus, ii ge vuhtiiváldde regionála dahje kumulatiiva váikkuhusaid ovttas eará plánejuvvon dahje čađahuvvi sisabahkkemiid ja muosehuhttimiid guovllus. Boazodoalu árbediehtu ja fágagiella dávjá badjelgehččojuvvo sihke máhttoháhkamis ja čielggadeaddji konklušuvnnain. Boazodoalus galgá leat mearrideaddji dadjamuš čielggadusmandáhta hábmemis.

Čielggadusvugiid ferte rievdadit, nu ahte váikkuhusat oktiibuot regionála perspektiivvas fertejit váldot mielde. Árbevirolaš boazodoallomáhttu galgá geavahuvvot vuođđun go árvvoštallá geavaheami ja váikkuhusaid boazodollui. Berre ásahit dakkár vuogádaga mas lea vuoigatvuohta ođđa árvvoštallamii jus boazodoalu perspektiiva lea váilevaččat vuhtiiváldojuvvon. Sisabahkkema váikkuhusaid oktiibuot boazodoalloguovlluide ferte čalmmustahttit kártenvuogádaga bokte mii čájeha buot dálá ja plánejuvvon sisabahkkemiid. Dakkár vuogádat berre ásahuvvot Norgga orohagaide mas orohagat ieža eaiggáduššet máhtu ja hálddašit dieđuid.

​​Sámediggi eaktuda ahte stáhta boraspirepolitihkka ja dan gulli boraspirehálddašeapmi hábmejuvvo nu ahte boraspiret unnimus lági mielde vahágahttet sámi guođohanealáhusaid. Dat maiddái eaktuda ahte álbmotrievttálaš mearrádusat álgoálbmogiid birra galget sajáiduhttot boraspirepolitihkkii ja -hálddašeapmái.  Guohtonealáhusaid ja boraspiriid vásáhusvuđot árbediehtu ferte čohkkejuvvot ja vuogáidahttojuvvot nu ahte dat sáhttá leat vuođđun boahttevaš boraspirehálddašeapmái.  Viidáset bivdá Sámediggi ahte máddodatmihtut ođđasis árvvoštallojuvvojit ja ahte fertejit mearriduvvot ođđa máddodatmihtut mat leat vuollelis go dálá mihtut. 

Almmolaš boraspirehálddašeapmi ferte ollislaččat gehččot ja guorahallot.

Guorahallat bajimus strategiija ja stáhta boraspirehálddašeami čađaheami, erenoamážit dan vealaheami vuođul mii dál dahkko. Dasa gullet politihkalaš mearrádusaid árvvoštallamat, hálddahuslaš geavahus ja ovttasbargu guoskevaš beliiguin.

Dálá konvenšuvnnaid, lágaid, láhkaásahusaid ja mearrádusaid guorahallan boraspirehálddašeami oktavuođas, mas sámi vuoigatvuođaid ja beroštusaid goziheapmi lea guovddážis.

Geahčadit mearriduvvon boraspirenállemihttu mihttomeriid, daid dieđalaš vuođu ja makkár váikkuhusat leat go olaha dahje ii olat dáid mihttomeriid sihke boraspiriid ja guohtunealáhusaid ektui.

Buhtadusortnegiid árvvoštallan omiid ja bohccuid ovddas go massá boraspirevahágiid geažil erenoamážit dan ektui manne lea dákkár vealaheaddji áššemeannudeapmi guohtonealáhusaid gaskka ja boazoguohtonguovlluid gaskka, dás lea sáhka ortnegiid buhtadeami dohkálašvuođas ja beaktilvuođas.

Danne bivdit ahte maiddái boraspirebuhtadushálddašeapmi ságaškuššo ja guorahallo.

Váikkuhusat sámi guođohanealáhusaide: Vuđolaš analysa das mo stáhta boraspirehálddašeapmi váikkuha sámi guođohanealáhusaid ekonomiija, kultuvrra, árbedieđu ja servodatstruktuvrra.

Mii bivdit ahte dát guorahallan čađahuvvo dárbbašlaš objektiivvalašvuođain ja vuođđuduvvo boazosámi árbedihtui ja áššáiguoskevaš dutkamii. Dainna oaivvilduvvo ahte boazodoallu ja sámi eanadoallu galget leat mielde proseassain.

Luonddumáŋggabealatvuođalága heahtedilleparagráfas boahtá ovdan ahte elliid eaiggát sáhttá goddit ráfáidahtton boraspiriid go lea adnojuvvon dárbbašlažžan go su bohccot leat fallehuvvon dahje leat fallehuvvome. Eiseválddiin ferte leat jorgaluvvon duođaštusnoađđi.

Sámediggi čujuha ON julggaštussii álgoálbmotvuoigatvuođaid birra mii nanne  vuoigatvuođa ahte álgoálbmogiin lea riekti eanaviidodagaide, guovlluide ja resurssaide, mii maiddái lea deaŧalaš álgoálbmogiid biebmosihkarvuhtii ja ceavzilis biebmovieruid fuolaheapmái.  Sámediggi árvvoštallá sámi borramušvuogádagaid dehálaš boahttevaš strategiijan buoridan dihtii iešbirgejumi, lasihit borramušgálvosihkarvuođa ja lasihit barggolašvuođa sámi guovlluin. Danne ávžžuha Sámediggi ahte áddejupmi álgoálbmogiid biebmosystemaid birra ja daid mearkkašupmi váldojuvvo mielde stáhta boahttevaš biebmopolitihkkii. Guovddáš strategiija dán barggus berre leat ovddidit sámi gievkkana árbevirolaš borramuša ja borramuškultuvrra skuvllas ja oahpahusas.

Sámediggi lea dán áššis čujuhan sámi eanadoalu mearkkašupmái ja dan geahpedeapmái dáruiduhttima áiggis. Sámi eanandoalu heaittihettiin lea earret eará giella, kultuvrralaš gullevašvuohta ja iešbirgejupmi váldon eret. Sápmelaččain geain sámi eanandoallu lea leamaš dat maŋemus sámi kulturguoddi, leat massán vejolašvuođa dovddastit iežaset sápmelažžan. Áimmahuššat sámi eanandoalu ja árbevieruid mat gullet eanandollui de ii ábut kriminaliseret ruovttunjuovvama ja árbevirolaš bealljemearkuma. Dálá lága mielde ii sáhte njuovvat ruovttus ja addit bierggu lobálaččat earáide earet iežas dállodollui, ii ge sáhte sáddet merkejuvvon elliid njuovahahkii lobálaččat. Go stáhta lea bidjan deattu nuppástuhttit mono kultuvrii daiguin muddemiiguin maid dat buvttii, lea dát dagahan ahte sápmelaččaid árbediehtu eanandoalu birra lea šaddan geavatkeahttá ja lea duvdán sápmelaččaid eret sin doaimmas. Dát lea mielddisbuktán ahte sámi giella, kultuvra, biebmovierut ja borramušvuogádagat leat jávkan. 
Sámediggi oaivvilda ahte láhkarievdadusat dárbbašuvvojit gozihan dihte sámi kultuvrralaš mihtilmasvuođaid eanadoalus ja addin dihte sámi eanadolliide biebmosihkarvuođa, earret eará lobálaš ruovttunjuovvama ja árbevirolaš mearkuma. Sámi eanandoallu lea leamaš smávvadállodoallun lotnolasat bivdduin ja guolástemiin vai sáhttá oažžut eanemus lági mielde borramušávkkálašvuođa iežas ássanguovllus. Sámediggi oaivvilda ahte dát mihtilmasvuođat fertejit fuolahuvvot ja bivdá rievdadusaid eanadoalu doarjjaortnegiin vai smávvadálolažžan šaddá birgenvejolašvuohta dáinna ealáhusain.

​Sámediggi čujuha dasa ahte sisaboađut ja resurssat historjjá čađa leat sirdojuvvon eret sámi guovlluin ja dagahan dan ahte resursavuođđu ja kapitála mii lea fidnemis sámi guovlluin lea ollu unnit go dat mii livččii galgan leat. Sámi servodat ferte oažžut eanet kapitála ovddidandoaimmaide.   Dan sáhttá dahkat earret eará sámi investerenfoandda ásahemiin. Sámediggi eaktuda ahte sámi servodat ieš hálddaša dán kapitála. 

​Sámediggi eaktuda ahte nationála ja stuorra váikkuhangaskaomiid aktevrrat nugo Innovašuvdna Norga, SIVA ja Dutkanráđđi váldet ovddasvástádusa ja ovddidit váikkuhangaskaomiid ja strategiijaid mat leat buorebut heivehuvvon sámi guovlluid ealáhuseallimii.  

​Sámediggi čujuha dasa ahte dáruiduhttinproseassa lea dagahan ahte ollu sápmelaččat leat massán iežaset identitehta, giela ja árbevieruid mii fas lea addán heajut vuođu ealáhushutkamii, ođđaásahemiide ja ealáhusovddideapmái. Dát guoská erenoamážit hutkás ealáhusaide ja sámi mátkeealáhussii mii gáibida kultuvrralaš oadjebasvuođa aktevrraid gaskkas.  Sámediggi ávžžuha ahte álggahuvvo sierra ealáhushutkanprográmma ovttas ealáhusgárddiiguin hukset viidábut ealáhus- ja barggolašvuođa vuođu.     

​Sámediggi čujuha ahte ollu sámi ealáhusat leat rájiidrasttideaddjit, nugo erenoamážit sámi biebmu, hutkás ealáhusat, sámi mátkeealáhus, sámi hábmen ja duodji. Sámediggi ávžžuha ahte dát váldojuvvo ovdan davviriikkalaš orgánain maidda dat gullet ja vuoruhit oktasaš strategiijat dáid ealáhusaid ovddideapmái visotsámi dásis. Duoji goziheapmi ja ovddideapmi lea deaŧalaš visotsámi perspektiivvas ja dákkár strategiijaiguin berre danne bargat eanet. Sámediggi áigu čájehit dan barggu mii dahkko Sámi Made- ja Sámi Duodjemearkkaiguin. Sámedikki mielas lea buorre álgu álggahit stuorát ja viidát barggu sámi gálvomearkkaiguin nationála ja riikkaidgaskasaš barggu oktavuođas, masa gullá sihke sámi hábmen, sámi mátkeealáhus ja sámi borramuš. 

​Sámediggi áigu deattuhit sámi kulturásahusaid mearkkašumi sámi ealáhusaid ovddideamis nugo hutkás ealáhusaid, sámi mátkkoštusealáhusaid, duojis ja designas. Dárbu lea mearrediđolaččat nannet ásahusaid sihkkarastin dihtii hutkás ealáhusaide fierpmádagaid, mas mihttomearrin leat máŋggabealat ja eallinnávccalaš ealáhusat leat sámi árbevirolaš guovlluin.  

​Luossa lea Deanuleagi johka- ja vuotnasámi kultuvrras deaŧaleamos kultuvrralaš vuođđu. Sámediggi čujuha ahte lea dárbu ásahit rádjerasttideaddji, ja ahte máddodagain lea reella báikkálaš ja ollislaš hálddašeapmi Deanočázádagas. Dás maiddái nannet daid ásahusaid mat leat mielde fievrrideamen sámi árbedieđuid luossabivddu, luossahálddašeami ja eará báikkálaš šlájaid birra Deanočázádagas. Sámediggi čujuha ealli kultuvrii mii ain lea Deanočázádagas. Báikegottiid olbmot leat hálddašan čázádaga buori vuogi mielde ja rivttes rámmaeavttuiguin, ja duohta iešmearrideami bokte sáhttet sii ain dahkat dan buolvvas bulvii. Johkasámi kultuvra ja giella lea garra deattu vuolde, ja mii odne lea geavatkeahttá. ON konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra artihkal 27:s (SP27) čuoddju ahte stáhtat eai sáhte ovttage álbmoga gieldit áimmahuššat sin kultuvrra, nu ahte lea jáhkehahtti ahte okta vel olmmošvuoigatvuođarihkkun lea dáhpáhuvvamin Deanočázádagas. Deanočázádaga historjjálaš bivddu hálddašeapmi ja vuoigatvuođat fertejit dohkkehuvvot. Ferte guorahallat mo Norgga eiseválddit leat nagodan hálddašit čázádaga nu ahte lea dagahan otná duođalaš nállelogu njiedjama. Sámiid iežaset álgoálbmotmáhttu, mii lea ovdánan duháhiid jagiid badjel, ferte leat vuođđun buot mearrádusaide bivddu birra.

Sámediggi čujuha dasa ahte kommišuvdnaraporta deattuha ahte Meahcásteapmi, sámi ávkkástallan ja luondduresurssaid hálddašeapmi, lea ássama vuođđun sámi guovlluin ja guovddáš sámi kulturguoddi. Raporta čujuha maiddái dasa mo stáhta politihkka ja kolonialiseren lea váikkuhan sámi meahcásteapmái hui negatiivvalaččat. Lea dárbu vuđolaččat geahčadit dan vuogi mii lea leamaš guhkit áiggi, mas sámi meahcásteapmi ii leat vuhtiiváldojuvvon muddemiid ja láhkamearrádusaid oktavuođas. Fertejit čađahuvvot doaibmabijut oassin eiseválddiid kommišuvnna raportta čuovvoleamis seailluhan ja ovddidan dihtii meahcásteami ja sámi meahcceealáhusaid. Resurssaid ja guovlluid geavaheami reguleremat fertejit heivehuvvot meahcásteapmái ja sámi ávkkástallamii. Sámi meahcásteddjiid vuoigatvuođat meahcceresurssaide fertejit duohtavuođas dohkkehuvvot, ja sis ferte leat vejolašvuohta ávkkástallat valljodagaiguin. Árbedieđu meahcásteami birra ferte kártet ja systematiseret. Dálá lágat eai leat heivehuvvon sámi meahccegeavaheapmái ja daid ferte rievdadit. Sámediggi čujuha earret eará dasa ahte mohtorjohtaluslága rievdadeami, fuođđolága ođasmahtten, Luonddušiehtadusa sajusteapmi ja álgoálbmot borramušvuogádaga bargu lea deaŧalaš sihkkarastit Meahcásteami.

Sámediggái lea dehálaš aiddostahttit ahte buot árbevirolaš sámi ealáhusat mat seailluhit sámi giela ja kulturárbevieruid – boazodoallu, mearra- ja sáivaguolásteapmi, meahcásteapmi ja eanandoallu jna – leat kulturguoddi ealáhusat, ja dain lea ja galgá leat álgoálbmot- ja álbmotrievttalaš suodjalus.

Sámediggi doarju muđui sámediggeráđi árvalusa.