2 Nærmere om utvalgte deler av lovproposisjon
Vuolábealde muitaluvvo válljejuvvon kapihttaliid birra láhkaproposišuvnnas. Álgo kapihttaliid birra ii muitaluvvo, danne go dat eanas čilgejit barggu duogáža, konsultašuvnnaid ja sámi vuoigatvuođaid birra obbalaččat álbmotrievtti mielde. Kapihttalat main leat evttohuvvon ođđa mearrádusat, rievdadusat mearrádusaide ja eará čielggadeaddji mearrádusat deattuhuvvojit.
Láhkaproposišuvnna 5. kapihttalis muitaluvvo sámegielaid hálddašanguovllu birra ja kapihttal fátmmasta ráđđehusa evttohusa differensieret hálddašanguovllu gielddaid iešguđetge gieldašlájaiguin. Kapihtal čilge dárkileappot iešguhtege gieldašlájaid sisdoalu. Dat mii lea vealla giellalávdegotti evttohusas NÁČ 2016:18 Váibmogiella lea eanas šlájaid namat, ja giellalávdegotti šládjaevttohus stuorragávpotgielddat mii lea lonuhuvvon giellamovttiidahttingielddaiguin. Dat danne go lea sávahahtti ahte gielddat gos sámegielageavaheddjiid oassi lea earenomáš unni garra dáruiduhttima, sisafárrema geažil ohcet iežaset giellahálddašanguvlui. Dakkár šládja fátmmasta sihke gávpotgielddaid ja eará gielddaid geain ii leat gávpotstáhtus.
Departemeanta ja Sámediggi leaba ságastallamiid bokte gávnnahan čuovvovaš kategoriijaid; giellaovdánahttingielddat, giellaealáskahttingielddat ja giellamovttiidahttingielddat.
Giellalávdegotti evttohus earáhuhttit sámi giellahálddašanguovllu sámi giellaguovlun lea árvvoštallojuvvon máŋgga konsultašuvnnas. Maŋŋil gulaskuddanvuoru lea gávnnahuvvon doalahit giellahálddašanguovllu, danne go sámi giellaguovllu ipmárdus maiddái dávjá lea guovllut olggobealde Norgga rájáid.
Kapihttalis muitaluvvo maiddái ođđa gielddaid lahttudeami ja fylkkagielddaid lahttudeami birra hálddašanguvlui. Fylkkagielddat eai leat odne formálalaččat lahttuduvvon hálddašanguvlui, vaikko fylkkagielddat ieža ja Sámediggi praktiserejitge dan ovttasbargošiehtadusaid ja guovttegielatdoarjagiid bokte. Fylkkagielddaid formálalaš lahttudeapmi veahkeha čielggadit fylkkagielddaid sierra hálddašandássin sámelága 3. kapihttalis. Sámediggi lea vástádusainis áššis 59/21 dovddahan ahte earát go gielddat sáhttet álggahit lahttudeami hálddašanguvlui. Sámediggi ii leat doahttaleami ožžon dasa.
6. kapihttalis čilgejuvvo riekti oažžut vástádusa sámegillii. Departemeanta evttoha heivehit rievtti oažžut vástádusa sámegillii nu ahte vuoigatvuođadási eanet sáhttá heivehit sámegiela dillái dain golmma gieldašlájain. Lea leama dehálaš prinsihppa Sámediggái ahte dat ođđa láhka ii galgga hedjonahttit gieldda ássiid vuoigatvuođaid. Sámediggi lea nannen ahte riekti čálalaš ja njálmmálaš vástádussii ferte gustot buot gielddain mat odne leat hálddašanguovllu lahtut, ja ahte riekti čálalaš vástádussii sámegillii ferte gustot buot ođđa gielddaid mat lahttuduvvojit hálddašanguvlui boahtte áiggis.
Riekti vástádussii sámegillii giellamovttiidahttingielddain lea váldočuokkis láhkaproposišuvnnas mas oasálaččat eai leat šaddan ovttaoaivilii. Departemeanta evttoha baicca ođđa mearrádusa mii galgá gustot giellamovttiidahttingielddain. Dát evttohus lea gohčoduvvon sámi giella- ja kulturfálaldat giellamovttiidahttinguovlluin ja čilgejuvvo dárkileappot 7. kapihttalis.
6. kapihtal sisttisdoallá maiddái čielggadeami doahpagiin báikkálaš ja guvllolaš almmolaš orgána, ja evttoha sihkkut daid ja baicca atnit doahpagiid gielda, fylkkagielda ja stáhtalaš almmolaš orgána. Dát rievdadusat dahket láhkateavstta čielgaseabbon ja eanet áddehahttin, ja buoridit njuolggadusaid dulkoma.
7. kapihtal guoskkaha departemeantta sámi giella- ja kulturfálaldatevttohusa giellamovttiidahttingielddaide. Mearrádus mearkkaša unnimusgáibádusa ahte dán šlájat gielddain galgá leat sámi fálaldat mánáide, nuoraide ja boarrásiidda geat ásset gielddas. Lea biddjon oalle stuorra doaibmanmunni, mas gielddat alddiineaset lea stuorra friddjavuohta mearridit fálaldaga viidodaga ja sisdoalu.
8. kapihtal čilge ođđa mearrádusa mii lea orgánaid diehtojuohkingeaskku birra sámegielat álbmogii. Dát ođđa mearrádus sámelágas dan birra ahte almmolaš orgánat aktiivvalaččat galget dieđihit sidjiide geat váldet oktavuođa vejolašvuođa birra atnit sámegiela. Dát mearrádus lea hui dehálaš, ja ávkkuha dahkat orgánaid vásttolažžan juohkit dieđuid rievtti birra atnit sámegiela go deaivida gielddalaš ja almmolaš hálddahusaiguin. Dat dahká ahte ii leat dušše juohke giellageavaheaddji duohken dieđihit sávaldaga dahje dárbbu sámegillii go deaivida hálddahusain, muhto ahte orgána ávžžukeahttá galgá juohkit dieđuid rievtti birra atnit sámegiela.
10. kapihttalis muitaluvvo mearrádusa sámegiela birra gieldda hálddahusas. Dát mearrádus lea okta moaddásis mas lea erohus gieldášlájaid gaskkas. Departemeanta evttoha lágain mearridit ahte sámegiella galgá leat ovttadássásaš dárogielain gieldda hálddahusas go guoská gieldašládjii giellaovdánahttingielddat. Eará gieldašlájain lea gielddaid duohken mearridit ahte sámegiella galgá leat ovttaárvosaš dárogielain olles dahje osiin gieldda hálddahusas.
11. kapihttalis evttohuvvo ođđa mearrádus gielddalaš ja fylkkagielddalaš plánengáibádussii. Dat mielddisbuktá ahte hálddašanguovllu gielddat ja fylkkagielddat galget digaštallat sámegielaid hástalusaid oassin regionálalaš plánastrategiijas ja gieldda plánastrategiijas. Mearrádus galgá váikkuhit ahte fylkkagielddat ja gielddat mearridit ulbmiliid ja strategiijaid barggusteaset nannet nannet sámegielaid, ja ahte dat mearriduvvojit plánain mat juo leat ásahuvvon.
12. kapihttalis muitaluvvo sámegielat bargiid rekruterema birra. Mearrádus deattuha lobi bidjat ahte sámegielgelbbolašvuohta lea sávahahtti dahje dárbbašlaš gelbbolašvuohta go virgáda virggiide almmolaš orgánain.
13. kapihttalis muitaluvvo rievdadusa birra mearriduvvon rievttis oažžut oahppovirgelobi. Dát mearrádus lea dán rádjái leamaš gáržžiduvvon sámegiela hálddašanguovllu bargiide. Dat ođđa evttohus fátmmasta buot almmolaš orgánaid mat árvvoštallet ahte sis lea dárbu dán gelbbolašvuhtii.
14. kapihtal guoskkaha eará rievdadusaid sámelága 3. kapihttalis. Dát čilge mii lei duogážin go sámelága §1-5 sámegiela birra, mii nanne ahte buot sámegielat leat ovttaárvosaččat ja ahte lullisámegiella, julevsámegiella ja davvisámegiella galget leat ovttaárvosaččat dárogielain 3. kapihttala mearrádusaid mielde rievdaduvvui. Viidásit čilgejuvvo mearrádus mii guoská sámegiela geavahanriektái riekteásahusas juohkimii. Ráđđehus evttoha juohkit §3-4 mearrádusa golmma sadjái, dahkan dihte čielggasin ahte riekti atnit sámegiela gusto olu iešguđetge oktavuođaide justiisasuorggis. Dasa lassin evttohuvvo ahte Viessoláigonággolávdegoddi váldojuvvo fárrui §3-4 mearrádusaide, ja ráđđehus evttoha danne lasáhusa paragráfii 3-4 merkejuvvon bustávain a mii fátmmasta Viessoláigonággolávdegotti.
Kapihtal čilge maiddái teknihkalaš rievdadusaid paragráfas 3-5 – viiddiduvvon riekti atnit sámegiela dearvvašvuođa ja sosiálasuorggis. Ráđđehus evttoha bidjat «dearvvašvuođa- ja sosiálasuorgi» doahpaga sadjái «dearvvašvuođa- ja fuolahusásahusat» nugo doabageavaheapmi lea muđui servodagas. Joatkevaččat evttoha departemeanta ođasmahttit paragráfa 3-5 dadjanvugiid «hálddašanguovllu» rievdademiin «giellahálddašanguovlun ja giellaealáskahttinguovlun». Dát mielddisbuktá ahte mearrádusa doaibmaguovlu šaddá nugo odne, ja gusto daid gielddaide mat odne juo leat lahttuduvvon ja ja mat ođđa láhkaevttohusa mielde leat giellaovdánahttingielddat ja giellaealáskahttingielddat. Mearrádusat paragráfas 3-5 viiddiduvvon riekti atnit sámegiela dearvvašvuođaásahusain eai guoskka gielddaide mat lahttuduvvojit hálddašanguvlui giellaealáskahttingieldan.
Leat dollojuvvon máŋga konsultašuvnna gaskal Ráđđehusa ja Sámedikki dan birra. Sámediggi vuolggasadji lea nugo ovdal namuhuvvon leamaš ahte ođđa láhka galgá addit viiddiduvvon vuoigatvuođaid, ja Sámedikki áigumuš lea leamaš ahte §3-5 galgga gustot buot hálddašanguovllu gieldašlájaide.
Dán kapihttalis guoskkahuvvo maiddái evttohus ahte Sámediggái ahte láhkavuođđu buktit láhkanjuolggadusaid guovttegielatvuođaruđaid juolludeapmái. Evttohus lea gustovaš bargodábi nannen. Sámediggi lea gulaskuddanvástádusas dorjon dan, ja lea seammás čájehan dárbbu lasihit guovttegielalašvuođaruđaid dusten dihte daid iešguđetlágan dárbbuid mat iešguhtege gieldašlájain leat.