3 Kort om de forskjellige kommunekategoriene
Iešguđet gieldakategoriijat leat:
-
Giellaovdánahttinsuohkanat
-
Giellaealáskahttinsuohkanat
-
Giellamovttiidahttinsuohkanat
3.1 Språkutviklingskommuner
Dán kategoriijas leat suohkaniin eanemus gáibádusat. Suohkaniin bohtet leat seamma gáibádusat go dál. Dasa lassin ožžot sii gáibádusa ahte sii galget sámegiela atnit maiddái siskkáldas áššemeannudeamis. Guovdageaidnu, Kárášjohka, Unjárga ja Deatnu leat evttohuvvon dán kategoriijai.
Álbmogis lea:
- Riekti seamma áiggi oažžut njálmmálaš vástádusa sámegillii
- Riekti oažžut čálalaš vástádusa sámegillii
- Riekti beassat sámástit ja čállit sámegillii duopmostuoluin ja viessoláigonággolávdegottis
- Riekti beassat sámástit ja čállit sámegillii politiijaide ja áššáskuhttieiseválddiide
- Riekti beassat geavahit sámegiela kriminálafuolahusas
- Riekti oažžut bálvalusaid sámegillii almmolaš dearvvašvuođa- ja fuolahusásahusain ja mánáidsuodjalusásahusain
- Riekti oažžut sámegielat bálvalusat Norgga girku searvegottiin
Muđui:
- Giellaovdánahttinsuohkaniin galgá sámegiella leat dássálaga dárogielain suohkana siskkáldas hálddahusas ja suohkanstivrras. (dát lea ođas –ovdal besse dán válljet)
- Suohkan galgá digaštallat sámegiela hástalusaid suohkana plánastrategiijas. Suohkan galgá bidjat bajitdási mihtuid nannen dihte sámegiela suohkanis.
3.2 Språkvitaliseringskommuner
Dát suohkanat eai dárbbaš seamma áiggi vástidit sámegillii njálmmálaččat jus ii leat vejolaš. Sii eai ge dárbbaš geavahit sámegiela siskkáldasat. Porsáŋgu Gáivuotna, Loabát, Dielddanuorri, Hápmi, Aarborten, Raavrevijhke, Rossen ja Snåasa leat evttohuvvon dán kategoriijai
Álbmogis lea:
- Riekti oažžut njálmmálaš vástádusa sámegillii (muhto ii seamma áiggi jus ii leat vejolaš)
- Riekti oažžut čálalaš vástádusa sámegillii
- Riekti beassat sámástit ja čállit sámegillii duopmostuoluin ja viessoláigonággolávdegottis
- Riekti beassat sámástit ja čállit sámegillii politiijaide ja áššáskuhttieiseválddiide
- Riekti beassat geavahit sámegiela kriminálafuolahusas
- Riekti oažžut bálvalusaid sámegillii almmolaš dearvvašvuođa- ja fuolahusásahusain ja mánáidsuodjalusásahusain
- Riekti oažžut sámegielat bálvalusaid Norgga girku searvegottiin
Muđui:
- Suohkan oažžu válljet háliidit go ahte sis galgá leat sámegiella dássálaga dárogielain suohkana siskkáldas hálddahusas ja suohkanstivrras
- Suohkan galgá digaštallat sámegiela hástalusaid suohkana plánastrategiijas. Suohkan galgá bidjat bajitdási mihtuid nannen dihte sámegiela suohkanis.
3.3 Språkstimuleringskommuner
Dáin suohkaniin lea álbmogis riekti oažžut sámi giella- ja kulturbálvalusa mánáide, nuoraide ja boarrásiidda
Álbmogis lea:
- Riekti beassat sámástit ja čállit sámegillii duopmostuoluin ja viessoláigonággolávdegottis
- Riekti beassat sámástit ja čállit sámegillii politiijaide ja áššáskuhttieiseválddiide
- Riekti beassat geavahit sámegiela kriminálafuolahusas
Muđui:
- Suohkan galgá digaštallat sámegiela hástalusaid suohkana plánastrategiijas. Suohkan galgá bidjat bajitdási mihtuid nannen dihte sámegiela suohkanis.