Prošeavtta duogážin lei dat go váillui geahčastat ráfáidahttojuvvon sámi visttiin, masa maid Riikarevišuvdna čujuhii Norgga huksehussuodjaleami hálddašanrevišuvnnas 2009:s. Sámedikkis lea hálddašanovddasvástádus ráfáidahttojuvvon sámi visttiide. Vai sáhttit váldit dán ovddasvástádusa duođalaččat, de dárbbašuvvui oppalašgovva visttiid birra main Sámedikkis duođai lea ovddasvástádus. Guokte jagi maŋŋá álggahii Sámediggi sámi visteregistrerenprošeavtta ovttas Riikaantikvárain ja Dálkkádat- ja birasdepartemeanttain.

Ovcci jagi maŋŋá lea Sámediggi registreren lagabui 900 automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon sámi vistti Opplándda rájes máddin Mátta-Várjjaga rádjai davvin. Visttit leat máŋggaláganat, dat leat áittit, mat leat eanemusat, ássanviesut, eanadoallovisttit, návsttut, olgovisttit ja goađit. Visttit leat bieđgguid viiddis guovllus ja leat hui máŋggaláganat. Sámediggi galgá dál čuovvulit registrerenprošeavtta ovttas eaiggádiiguin, geat sáhttet dáhttut rávvagiid, bagadusa ja ohcat doarjaga. Sámediggi juolluda maiddái doarjaga kurssaide ráfáidahttojuvvon visttiid divvumis.

Ulbmil registrerenprošeavttain lea leamaš sihkkarastit árvvuid ja hehttet ráfáidahttojuvvon sámi visttiid mieskamis. Sámi huksensuodjaleapmi čájeha maiddái sámi historjjá ja sámiid leahkima olles Sámis Norgga bealde, ja lea čielga identitehtamearka oppalaččat ja erenoamážit guovlluin gos dáruiduhttinproseassa lea garrasit čuohcan.

Dasa lassin lea registrerenprošeakta ožžon ovttaskas olbmuid ođđasis árvvoštallat iežas visttiid historjjálaš árvvu. Ođastanproseassain leat eaiggádat movttiidahttojuvvon ja leat geahččalan gávdnat iežaset visttiid historjjá.

– Mii leat rámis das maid leat olahan prošeavttas, ja go mii leat leamaš mielde oainnusmahttimin sámi huksenárbbi, dadjá Sunniva Skålnes, gii lea Sámedikki kulturmuito-, areála- ja birasossodaga direktevra.

Oamastat go automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon vistti? Muitte fal ahte deaŧaleamos suodjaleapmi lea vistti dábálaš geavaheapmi ja bajásdoallan, ja jus dus leat gažaldagat de váldde áinnas oktavuođa Sámedikkiin, mii sáhttit addit rávvagiid. Don sáhtát maiddái ohcat doarjaga gáhttenárvosaš ja ráfáidahttojuvvon sámi visttiid divvumii.

Jos dieđát vejolaš ráfáidahttojuvvon sámi visttiid birra, mat leat ceggejuvvon 1917:s dahje ovdal dan, de váldde oktavuođa Sámedikkiin.