Sámediggepresideantta Silje Karine Muotka sárdni

Sámediggepresideantta Silje Karine Muotka sárdni

Sámediggepresideantta Silje Karine Muotka sárdni Sámedikki dievasčoahkkimii maŋŋel go válljejuvvui presideantan golggotmánu 21. beaivvi 2021: 

ČoahkkinjođiheaddjiSilje Karine Muotka Åse M.P. Pulk/Sámediggi  

Dii geat otne čohkkábehtet dán sáles lehpet Sámi álbmoga ovddimus álbmotválljejuvvon olbmot.

Mii dáhttut buohkat dan buot buoremusa sámi álbmogii ja min oktasaš boahtteáigái.

Anders Larsenii, Per Fokstadii, Issát Sabai, Daniel Mortensonii ja Elsa Laula Renbergii ii gávdnon dákkár álbmotválljejuvvon ásahus nu mo Sámediggi. Sin nanu áŋgiruššan Sámi álbmoga ovddas dáhpáhuvai daid vejolašvuođaid ja vuogádagaid haga mat mis otná beaivvi gávdnojit Sámedikki bokte.

Aŋkke sii olahedje nu olu. Sii ledje sámi servodathuksejeaddjit. Sii ledje ofelaččat mat čálle vuosttaš sámi romána, almmuhedje vuosttaš sámi áviissaid, šadde vuosttaš sámi stuorradiggeáirrasin, dolle vuosttaš sámi oktasaš čoahkkima dahje barge sámi skuvlavuogádaga ovdii gos giella galggai loktejuvvot deháleamosin.

Jus sii ain livčče min gaskkas, de oaivvildan čielgasit ahte sii livčče minguin čohkkámin dán sáles. Maid livčče sii dadjan min digaštallamiidda? Sámegiela birra? Areálasisabahkkemiid birra? Sámiid vuoigatvuođaid birra? Skuvladili birra? Sámi mediaid birra? Iešmearrideami birra? Mun in sáhte guođđit dan jurdaga ahte sii várra livčče oaivvildan ahte mii fertet leat duostilabbot. Go logadan sin teavsttaid, de dieđán ahte mediat livčče stuorra bajilčállagiid geavahan ja digaštallan livččii buollán sihke sin ja sin cealkámušaid birra. Ja lea maid mearkkašahtti man áigeguovdilat dat áššit maid sii loktejedje leat ain otná beaivvi.

Čoahkkinjođiheaddji, mii lea duostilvuohta? Duostilvuohta lea go čájeha ahte dáistala áššiid ovddas maidda jáhkká. Dat leat dagut, vaikko dovdá balu. Dat lea leahkit duostil vaikko diehtá ahte lea stuorra várra.

Boazodoallit Fovsen-njaarkes čájehit midjiide mii duostilvuohta lea, go sii dál leat guoktelogi jagi dorron stuorraindustriijain, ruhtafámuiguin ja buot politihkalaš dásiin gitta Alimusriektái gos viimmat besse vásihit vuoiggalašvuođa, ovttajienalaš stuorrakámmára duomu bokte. Midjiide lea buohkaide dat duostilvuohta man Arvid Jåma ja buohkat Fovsen Njaarkes leat čájehan lea buktán stuorra inspirašuvnna ahte galgá duostat hástalit hástaleaddji dili. Seammá duostilvuođa čájehii Elsa Laula Renberg go roahkkadit deaividii sihke dalá gilvaleddjiin, dainna cielahemiin man vásihii mediain ja daid sáhkagilvimiiguin maiguin vigge su njeaidit, seammás go geahččalii hukset riikkaviidosaš sámi organiserema.

Čoahkkinjođiheaddji, mearrasápmelaš Anders Larsen čálii vuosttaš sámi romána 1912:s. Dan namma lea Beaiveálgu. Beaiveálgu lea čállon áiggis mas dáruiduhttin dettii. Románas vásiha Ábo Eira eallimisttis váivves áššiid sámi gullevašvuođa dihtii. Su siste badjána fuolastupmi dáid vásáhusaid dihtii. Son vásiha sihke badjelgeahččama go son lea sápmelaš ja ahte giella su birra rievdá sámegielas dárogillii.

Girjjis govviduvvo mo Ábo Eira ražai oahppamis dárogiela go mánnán álgá skuvlii, earret eará ahte lei lohkan katekismusa «máŋgga geardde gitta dassážii go ieš ge čierrugođii». Eira vásiha maŋŋel go konfirmerejuvvo go muhtun badjesámegánda lohkamin sámegiel biibbalhistorjjá. Son dovdá iežas geahnoheapmin go ii «sáhttán lohkat baljo ovtta ge sáni sámegiela – su iežas eatnigiela».

Čoahkkinjođiheaddji, mun logan dás girjjis: «Ja dalle son dagai iežainis dan lohpádusa ahte son galgá oahppat sámi lohkat, máksos maid mávsseš. Sutnje šattai dat oamedovdoáššin. Son osttii alccesis sámegiel girjjiid. Son čuokkui daid váibbatkeahttá ijatbeaivvi, dego dat olmmoš geas mielat leat seahkanan, ja son oahpai guhki duohkái; muhto ii son datte duhtan vel dasa ge. Son dego gulai álelassii dan váivválaš vávjima ja hiddjideami: «Don máhtát čállit dárogillii; muhto gutta-guttáš it be máhte ge sámegillii čállit!».

«Son ii ožžon ráfi. Cealkemeahttun viššalvuođain álggii son bargat oahppat sámegiela čállit. Čálii ja čálii sámegiel girjjiid mielde. Ii astan fávdnádit oađđit ge. Dasa gohccái, dasa váibbai. Ja son oahpai maŋimustá. Muhto vuoi, mo son barggai! Go son lei oahppan eatnigielas sihke lohkat ja čállit, de šattai son hui ávvui. Lei dego livččii olles máilmmi vuoitán! Ja son ráhkistišgođii dál máŋggageardásaččat eatnigielas. Ja son jurddašišgođii dál, ahte galggašedje leat skuvllat gos juohke sápmelaš beassá geahppaseappot eatnigielas sihke lohkat ja čállit eatnigielas.»

Čoahkkinjođiheaddji. Nu mo nu olu earát ge, de lean mun ge okta sis guhte lea eallinagálaš mátkkis oahppat hállat, lohkat ja čállit sámegiela. Mun dovddan iežan Ábo Eira rahčamušain, ja erenomážit dain govvádusain man stuorra riggodat dat lea beassat geavahit sámegiela, erenomážit ságastettiin iežan mánáiguin. Mun lean mearkkašan ahte sámegiella boktá beroštumi servodatdigaštallamis. Mii digaštallat galgá go Sámediggepresideanta máhttit sámástit, ja duođaštus makkár dilis sámegiella lea dárogiella lea ahte ii goassige digaštallojuvvo galgá go sámediggepresideanta máhttit dárustit.

Čoahkkinjođiheaddji, leat ain sámi mánát geat eai beasa gullat iežaset giela mánáidgárddiin. Sámi mánát vásihit ahte eai gávdno sámegieloahpaheaddjit. Ain váilot sámi oahpponeavvut. Dát digaštallamat eai dáidde leat seamma dásis go politihkkáriid giellamáhtu birra. Mu oaivila mielde de fertet mii Sámedikkis vuoruhit láhčit mánáide ja nuoraide vejolašvuođaid geavahit, oahppat ja máhttit sámegielaset. Sidjiide fertejit fállot mánáidgárdesajit, oahpaheaddjit ja oahpponeavvut.

Ja min bargu lea sihkkarastit iežamet kulturvuođu, dan bokte ahte guođohanealáhusaideamet nannet ja ovdánahttit. Mii galgat joatkit nannet iešmearrideami ja iežamet vuoigatvuođaid bivdui, boazodollui, eanadollui ja meahcásteapmái. Sámi guovlluid ássan lea mearrideaddji iežamet kultuvrra sihkkarastimii.

Ja justa nu mo Anders Larsen ja dat eará sámi ofelaččat dahke iežaset áiggis, de galgat mii čuovvulit buot daid áššiid mat dás leat namuhuvvon, ja vel eanet áššiid main stuorra mearkkašupmi sámi álbmogii. Dán lanjas mii galgat šiehtadallat politihkalaš áššiid iešguđet oainnuid ja máhttovuođuid vuođul. Čoahkkinjođiheaddji, munnje lea álo hui stuorra ášši čuovvut gelddolaš politihkalaš digaštallamiid go min dievasčoahkkin, min bajimus mearridanorgána, čoahkkana. Olu dain áššiin maid lean namuhan gártet vuđolaččat gieđahallojuvvot dán sáles boahttevaš jagiid.

Mun lean vuorjašuvvan go sámevašši ain eallá 2021:s, ja mo dat sosiála mediaide devdo go eaŋkiláššit cahkkehit dán vaši. Dát guottut golget dego siedja háviin. Lea bávččas dáid čállosiid lohkat, ja olmmoš dovdá iežas fámoheapmin go ii sáhte dušše politihkalaččat mearridastit ahte ovdagáttut ja vašši galgá jávkat. Mii fertet vuoruhit dán suorggi. Bajásšaddi buolvvat eai galgga gártat guoddit dáid árbesuttuid boahttevuhtii. Dát lea ovddasvástádus mii mis lea ovttas eará politihkalaš beliiguin, ja dán mii dáhttut sihkkarastit. Dán áigodagas buktá Duohtavuođa- ja seanadankommišuvdna iežas árvalusaid. Dát lea stuorra ášši mii gáibida vuđolaš digaštallamiid ja dárkilis čuovvuleami. Min álbmot ii galgga gártan ganjaldit duššiid dihtii jus dat ii buvtte rievdadusaid mat leat dehálaččat midjiide.

Čoahkkinjođiheaddji, mun lean ovddidan álginjulggaštusa man romána Beaiveálgu lea inspireren. Dat digaštallamat mat bohtet ovddos guvlui leat dárbbašlaččat, ja dat áššit maid mii leat vuoruhan julggaštusas leat áššit maiguin lea stuorra mearkkašupmi sámi servodahkii.

Čoahkkinjođiheaddji. Vuollegašvuođain ja gearggusvuođain vuolggán Sámediggepresideantan. Mun jáhkán nanu Sámediggái mii bastá vuojihit politihka mii buktá čielga rievdadusaid. Mun áiggun geahččalit bastit leat buohkaid presideanta, vaikko makkár diliin, sajádagain dahje oainnut sis leat. Háliidan fuomášahttit ahte sámi girjáivuohta lea min givrodat. Presideanttaámmát lea stuorra bargu masa illudan, vaikko mun dál jo dieđán ahte gal mun goas nu guossalan ge. Ii makkárge máđii leat hástalusaid haga.

Aŋkke dieđán mun ahte mii leat olusat dán sáles mat duostat doalvut sámi áššiid ovddos guvlui. Dán bargui illudan. Beaiveálgu-julggaštus lea vuođđun dan politihkalaš bargui mii dás ovddos galgá dáhpáhuvvat, ja mun dieđán ahte julggaštus lea čállon buriin dáhtuin ja čielga áigumušain. Mu mihttomearri lea positiivvalaččat jođihit bargguid, rievdadan dihtii diliid, buoremussan sihke servodahkii, boahtteáigái ja olles sámi álbmogii.

Ollu, ollu giitu.