Sámi parlamentáralaš ráđđi (SPR)

Sámi parlamentáralaš ráđđi (SPR) lea parlamentáralaš ovttasbargoorgána Suoma Sámedikki, Norgga Sámedikki ja Ruoŧa Sámedikki gaskkas. Suoma Sámediggi jođiha SPR čakčamánu 2023 rájes.

SPR stivra:

Pirita Näkkäläjärvi, ságadoalli/presideanta SPR:s (Suoma Sámediggi)
Silje Karine Muotka, várreságadoalli/várepresideanta SPR:s (Norgga Sámediggi)
Håkan Jonsson, várreságadoalli/várrepresideanta SPR:s (Ruoŧa Sámediggi)
​​​​​Beaska Niillas, lahttu (Norgga Sámediggi)
Per-Olof Nutti, lahttu (Ruoŧa Sámediggi)
Karen-Anni Hetta, lahttu (Suoma Sámediggi)

SPR lahtut:

Norgga Sámediggi válljen áigodahkii 2021-2025:
Silje Karine Muotka, Sámediggepresideanta 
Beaska Niillas (persovnnalaš várrelahttu: Lisa Marit Pentha-Stavsøien)
Maren Benedicte Nystad Storslett  (persovnnalaš várrelahttu: Mathias Eilert Olsen)
Aili Guttorm (persovnnalaš várrelahttu: Tor Gunnar Nystad)
Toril Bakken Kåven (persovnnalaš várrelahttu: Ulf Tore Johansen)
Ronny Wilhelmsen, (persovnnalaš várrelahttu: Ann-Britt Eira Sara)
Mikkel Eskil Mikkelsen (persovnnalaš várrelahttu: Hans Ole Eira)

Ruoŧa Sámediggi válljen áigodahkii 2021-2025:
Håkan Jonsson (persovnnalaš várrelahttu: Lars-Jonas Johansson)
Stefan Mikaelsson (persovnnalaš várrelahttu: Martin Lundgren)
Naadja Östergren (persovnnalaš várrelahttu: Marie Persson Njaita)
Veronika Håkansson (persovnnalaš várrelahttu: Karin Mannela)
Per Olof Nutti (persovnnalaš várrelahttu: Marianne Gråik)
Káren-Ann Hurri (persovnnalaš várrelahttu: Ida Inga)
Lars Miguel Utsi (persovnnalaš várrelahttu: Karin Vannar)

Suoma Sámediggi válljen áigodahkii 2024-2027:
Pirita Näkkäläjärvi
Karen-Anni Hetta
Janne Hirvasvuopio 
Tuomas Aslak Juuso 
Anni Koivisto 
Leena Niittyvuopio-Jämsä 
Tauno Ljetoff

Organiseren

Sámediggi Suomas ja Sámediggi Norggas ásahedje Sámi parlamentáralaš ráđi njukčamánu 2. beaivve jagi 2000. Sámediggi Ruoŧas searvvai ovttasbargui cuoŋománu 25. beaivvi jagis 2002. Sámiide Ruošša bealde geat leat ovddastuvvon Sámiráđis, lea jagi 2003 rájes fállojuvvon bissovaš searvan Sámi parlamentáralaš ráđi ovttasbarggus. Dát mearkkaša ahte bissovaš ovddasteaddjiin lea hállan- ja evttohanriekti dievasčoahkkimiin. Ovdal jagi 2003 lei dáid sis áicisadji dievasčoahkkimiin.

Fina Suoma beal Sámedikki neahttasiidduin

Fina Ruoŧa beal Sámedikki neahttasiidduin

Sámedikkiid parlamentáralaš ovttasbargu Sámi parlamentáralaš ráđi bokte, lea vuođđuduvvon ovttasbargošiehtadussii "Sámedikkiid gaskasaš ovttasbargošiehtadus Sámi parlamentáralaš ráđi bokte", ja Sámi parlamentáralaš ráđi bargoortnegii. Šiehtadusa ulbmilin lea láhčit dilálašvuoðaid bissovaš ovttasbargui sámedikkiid gaskka áššiin mat gusket máŋgga riikka sápmelaččaide dahje sápmelaččaide sierra álbmogin. Ja dasto lea ulbmilin láhčit dilálašvuođaid nu ahte sápmelaččat sáhttet suodjalit ja ovddidit iežaset gielalaš, kultuvrralaš ja servodatlaš áššiid ovttaskas našonalstáhtain, ja ahte sápmelaččat, máŋgga riikka sierra álbmogin, sáhttet suodjalit ja ovddidit namuhuvvon rahčamušaid almmá riikkarájiid heađušteami haga.

Sámi parlamentáralaš ráđis leat 21 sápmelaš parlamentarihkkara, geaid Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámedikkit leat válljen iežaset álbmotválljen ovddasteddjiid gaskkas. Juohke sámediggi vállje vihtta ovddasteaddji Sámi parlamentáralaš ráđđái njeallje jagi mandáhtta-áigodahkii. Dát válljen galgá dáhpáhuvvat vuosttaš dievasčoahkkimis maŋŋil ođđa sámediggeválgga. Lassin galget sámedikkiid čađaheaddji ovddastangotti jođiheaddjit álo leat ráđi dievasčoahkkima lahttun. Seamma guoská juohke sámedikki stivrra/ráđi ovtta lahttui. Stivra/ráđđi nammada dán lahtu.Sámiide Ruošša bealde geat ovddastit Sámirađi, fállojuvvo bissovaš searvan SPR-ovttasbargui, ja sii servet guvttiin áirasiin dievasčoahkkimii. Dáid áirasiid lea sámi organisašuvnnat, Guoládaga Sámiid Searvi (GSS) ja Murmánskka guovllu Sámisearvi (OOSMO), geat leat ovddastuvvon Sámiráđis válljen. 

Dievasčoahkkin lea ráđi alimus mearrideaddji orgána. Sámi parlamentáralaš ráđi čađaheaddji jođihangoddi gohčoduvvo oktasašstivran, ja dás leat guhtta ovddasteaddji, geaid gaskkas leat sámedikkiid čađaheaddji ovddastangotti jođiheaddjit. Golbma eará ovddasteaddji vállje Sámi parlamentáralaš ráđđi nu ahte guðe nai sámedikkis vállje ovtta ovddasteaddji. Sámi parlamentáralaš ráđđi vállje iežas presideantta ja guokte várrepresideantta oktasašstivrra lahtuid gaskkas. 

Válljen galgá dáhpáhuvvat nu ahte golbma sámedikki vurrolagaid ožžot jođihanámmáhiid, ja nu ahte sámedikkit njeallje jagi áigodagas vurrolagaid ožžot presideanta- dahje várrepresideantaámmáha 16 mánu maŋŋálaga. 

SPR vállje ieš iežas presideantta ja guokte várrepresideantta. Jođihandoaibma lotnahuvvá. Suoma beal Sámediggi jođiha SPR čakčamánu 2023 rájes ja unnimusat 16 mánu ovddasguvlui. 

Sámi parlamentáralaš ráđis ii leat sierra bušeahtta, baicce lea oassin sámedikkiid bušeahtain. Sámi parlamentáralaš ráđi ásaheami oktavuođas mearriduvvui, ahte Sámi parlamentáralaš ráđis ii galgga sierra čállingoddi mas leat iežas áššemeannudeaddjit. Čállingoddedoaibma čuovvu dan Sámedikki mas lea presideantadoaibma.

Sámi parlamentáralaš ráđi bargoviidodat

Sámi parlamentáralaš ráđi bargoviidodahkii gullet buot áššit mat ráđi áddejumi mielde gusket dahje sáhttet guoskat sápmelaččaide sierra álbmogin. Sámi parlamentáralaš ráđđi galgá bargat dan ala ahte ovttastahttit politihkalaš áššiid meannudeami dain áššiin mat gusket dahje sáhttet guoskat máŋgga riikka sápmelaččaide dahje sápmelaččaide sierra álbmogin. Ráđđi galgá dasto bargat dan ala ahte ovddidit eará geavatlaš ovttasbargovugiid sámedikkiid gaskka. Ráđđi galgá ovddastit Suoma, Norgga ja Ruoŧa sápmelaččaid davviriikkalaš ja eará riikkaidgaskasaš oktavuođain, ja muđui ge buot oktavuođain gos dán lágán oktasaš ovddasteapmái lea dárbu.

Sámi parlamentáralaš ráđi dievasčoahkkin mearrida juohke dievasčoahkkimis iežas doaibmaplána mihttomeriiguin ja doaibmabijuiguin. Dát doaibmaplána lea Sámi parlamentáralaš ráđi bálggesčuovga. Doaibmi doaibmaplána mearriduvvui miessemánu 20. beaivvi 2022. Doaibmaplána váldomihttomearri lea nannet sámedikkiid ovttasbarggu Sámi parlamentáralaš ráđi bokte, ja nannet Sámi parlamentáralaš ráđi rámmaeavttuid. Dát mearkkaša nannet Sámi parlamentáralaš ráđi ruhtadili ja hálddahusa/čállingotti.

Dán áigodagas áigu Sámi parlamentáralaš ráđđi čalmmustahttit dáid áššesurggiid doaibmaplánas erenoamážit:

  • Bargu Davviriikkalaš sámekonvenšuvnnain
  • Giellaáššit
  • Sámediggeválggaid ovttastahttin Suomas, Ruoŧas ja Norggas
  • Identifiseret konkrehta rádjehehttehusaid sámi guovlluin dainna ulbmiliin ahte jávkadit ja vuostálastit rádjehehttehusaid mat leat hehttehussan ovttasbargui sámi guovlluin
  • Rádjerasttildeaddji ovttasbargu boraspirepolitihka oktasaš strategiijas
  • WCIP loahppadokumeantta čuovvoleapmi

Stivra galgá dievasčoahkkimii raporteret mo mihttomeriid ja bohtosiid lea čuovvolan/ollašuhttán. Eai galgga leat hálddahuslaš rievdamat SPR:s siskkáldasat doaibmaplána dihte. Buot doaimmat mat leat doaibmaplánas gokčojuvvojit sámedikkiid doaibmi hálddahuslaš resurssain ja bušeahttarámmain.

Loga Sámi parlamentáralaš ráđi doaibmaplána čuovvovaš áigodahkii (21.9.23 rájes) (PDF, 347 kB)

Loga SPR čoahkkingirjji 01-2022 - Sámi parlamentáralaš ráđi dievasčoahkkin miessemánu 20. b. 2022 Anáris (PDF, 226 kB)

Loga SPRs čoahkkingirjji 01-2023 ráđđečoahkkimis čakčamánu 20. beaivvi 2023 Gironis (PDF, 12 MB)

Nana riikkaidgaskasaš beroštupmi

Sámi parlamentáralaš ráđis lea nana riikkaidgaskasaš beroštupmi, ja lea earret eará mearridan sierra strategiija dán áššesuorggis mearrádus SPR 07/03 "Sámi parlamentáralaš ráđi sadji ja searvan riikkaidgaskasaš proseassain". Ovttasbargošiehtadusas dadjo ahte: "Ráđđi galgá ovddastit Suoma, Norgga ja Ruoŧa sápmelaččaid davviriikkalaš ja eará riikkaidgaskasaš oktavuođain, ja muđui ge buot oktavuođain gos dán lágán oktasaš ovddasteapmái lea dárbu.

Sámi parlamentáralaš ráđđi lea 2001 rájes searvan Árktalaš parlamentarihkkáriid ovttasbargui, bistevaš ovddasteaddjin Árktalaš bissovaš parlamentarihkkárlávdegoddái, mii lea Árktalaš ráđi parlamentáralaš sullasaš. Lávdegoddi čoahkkana njealje háve jagis. Juohke nuppi jagi lágiduvvo árktalaš parlamentarihkkárkonferánsa, gosa Sámi parlamentáralaš ráđđi searvá iežas sáttagottiin. 11.parlamentarihkkárkonferánsa lágiduvvui jagis 2014 čakčamánus ja loahppadokumeanta dohkkehuvvui. Árktalaš parlamentarihkkárovttasbargui servet davviriikkaid parlameanttat, USA , Kanada ja Ruossa parlameanttat ja Europa-parlameanta.

Sámi parlamentáralaš ráđđi dohkkehuvvui/akrediterejuvvui 2011:is áicin WIPO (World Intellectual Property Organization/Máilmmi vuoigŋaduoji organisašuvdna) genehtalaš resurssaid, árbevirolaš máhtu ja kultuvrra gaskkastáhtalaš lávdegoddái (IGC-GRTKF).

Sámedikkiin lea odne áicisadji Davviriikkaid Ráđis ja beassá searvat Davviriikkaid Ráđi dábálaš sešuvdnii mii lágiduvvo čakčat juohke jagi, ja okta áirras sámedikkiin beassá doallat oanehis sáhkavuoru. Sámi parlamentáralaš ráđi presideanta bovdejuvvo maiddái searvat Davviriikkaid fáddásešuvdnii. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea 2014:s ohcan ollislaš miellahttuvuođa Davviriikkaid ráđđái. Davviriikkaid ráđđi lea davviriikkaid ovttasbarggu almmolaš parlamentáralaš orgána, ásahuvvon jagis 1952. Ráđis leat 87 válljejuvvon áirasat Danmárkkus, Suomas, Islánddas, Norggas ja Ruoŧas, Færsulluin, Ruonáeatnamis ja Ålánddas. Sešuvnnat leat foruma gos davviriikkaid parlamentarihkkárat digaštallet davviriikkaid gažaldagaid davviriikkaid stáhtaministariiguin ja fágaministariiguin.

Sámeparlamentarihkkárkonferánsa

Sámi parlamentáralaš ráđđi lágida juohke goalmmát jagi parlamentarihkkárkonferánssa masa buot áirasat sámedikkiin ja sámit ruošša bealde servet. 

Ovdal leat konferánsat lágiduvvon Jåhkåmåhkkes/Jokkmokk (2005), Ruávinjarggâs/Rovaniemi (2008) ja Kirkonjárggas/Kirkenes (2011) ja Umejes (2014). Viđat konferánsa lágiduvvui Troandimis guovvamánu 7. b. 2017. Koronopandemiija dihte guđat parlamentarihkkarkonferánsa 2020 maŋŋiduvvui ja lei Anáris miessemánu 19. b. 2022. Čihččet konferánsa lágiduvvui miessemánu 30.-31. beivviid 2023 Árviesjávrries.

Sámi parlamentárihkkárat 7. parlamentárihkkárkonferánssas Árviesjávrries. Kent Norberg