Barentsovttasbargu ásahuvvui Girkonjárgga 1993-julggaštusa bokte ja dat lea regionála ovttasbarggu geađgejuolgi davvin. Ođđa Girkonjárgajulggaštus mearriduvvui 2013:s. Das daddjojuvvo maid leat olahan 20 jagi ovttasbarggu bokte ja bidjá ođđa mihttomeriid ovttasbargui boahttevaš jagiide.   

Loga Girkonjárgajulggaštusa mii mearriduvvui 2013:s: Declaration on the 20th Anniversary of the Barents Euro-Arctic Cooperation

Barentsovttasbargu lea addán álgoálbmogiidda ja guovlluide davvin rolla ovttasbarggus Ruoššain. Barentsovttasbarggu olis leat čađahuvvon ollu lihkostuvvan ovttasbargoprošeavttat, erenoamážit kultuvrra ja ealáhusaid oktavuođas. Barentsovttasbargu lea nanosmahttán sámi oktasašvuođa dovddu Guoládatnjárgga sámiiguin.  

Barentsguovlu 

Barentsguovllus leat measta guhtta miljon ássi ja dan viidodat lea 1,75 miljon kvadráhtakilomehtera (sullii viđa gearddi nu stuoris go nannán-Norga). 

13 fylkka ja eará regionála ovttadagat gullet Barentsguvlui ja main lea ovddastus Regiovdnaráđis: 

• Norlánda, Romsa ja Finnmárku Norggas 

• Västerbotten ja Norrbotten Ruoŧas 

• Lappi, Oulu ja Kainuu Suomas 

• Murmansk, Karelen, Arkhangelsk, Komi ja Nenets Ruoššas 

Barentsovttasbargu doaibmá guovtti politihkalaš dásis: stáhtaid gaskasaš dássi maid Barentsráđđi jođiha ja guovlluid gaskasaš dássi maid Regiovdnaráđđi jođiha. Ovttasdoaibman stáhtaid gaskasaš ja guovlluid gaskasaš dásis lea okta Barentsovttasbarggu sierra dovdomearka ja givrodat.  

Barentsráđđi (Barents Euro-Arctic Council - BEAC) 

Barentsráđđi (Barents Euro-Arctic Council - BEAC)  lea ovttasbarggu stáhtaid gaskasaš forum áššiid birra mat gusket Barentsguvlui. Lahttun leat Dánmárku, Suopma, Islánda, Norga, Ruošša, Ruoŧŧa ja EU-kommišuvdna. Ovcci riikkas lea áicistáhtus. Ovdagoddi gullá vurrolagaid Supmii, Norgii, Ruššii ja Ruŧŧii guokte jagi háválassii guđege riikkas.  

Álgoálbmogiid bargojoavku (WGIP) searvá Barentsráđi čoahkkimiidda ja virgeolbmuidkomitea čoahkkimiidda.  

Fina Barentsráđi neahttasiidduin (Barents Euro-Arctic Council - BEAC)

Regiovdnaráđđi (Barents Regional Council - BRC) 

Regiovdnaráđđái (Barents Regional Council - BRC) gullet 13 guovloovttadaga ovddasteaddji main Barentsguovlu čoaggana, ja guovllu golmma álgoálbmoga ovddasteaddji; sámit nenetsat ja vepsalaččat. Västerbottenis lea ovdagoddi 2019-2021.    

Fina regiovdnaráđi neahttasiidduin (Barents Regional Council - BRC) 

Álgoálbmogiid bargojoavku (Working Group of Indigenous Peoples - WGIP) 

Álgoálbmogiid bargojoavkku (WGIP) lea Regiovdnaráđđi nammadan ja dat ásahuvvui bissovažžan 1995:s. WGIP:s lea ráđđeaddi stáhtus Regiovdnaráđi ja Barentsráđi guovdu, ja das leage dalle sierra politihkalaš stáhtus Barentsovttasbarggu formála struktuvrra siskkobealde. Sámi Parlamentáralaš Ráđđi nammada Suoma, Ruoŧa ja Norgga beale lahtuid njeallje jahkái háválassii. Sámiid, nenetsaid ja vepsalaččaid lahtut Ruošša bealde válljejuvvojit golmma jahkái sin iežaset organisašuvnnaid evttohusa mielde.  

Fina álgoálbmogiid bargojoavkku neahttasiidduin (WGIP)

Sámi Parlamentáralaš Ráđđi nammada golbma lahtu guđa lahtu gaskkas Álgoálbmogiid bargojovkui (WGIP). Dáid lea SPR nammadan: 
Lars Anders Baer, Ruoŧa beale Sámedikkis  
Anni Koivisto, Suoma beale Sámedikkis  
Piera Heaika Muotka, Norgga beale Sámedikkis  

Barents álgoálbmotkongreassa mearridan doaibmaplána 2015:s, stivre bargojoavkku barggu. Bargojoavkku árjjalaš searvama bokte biddjojuvvojit áššečuolmmat beaiveortnegii mat várra muđui eai guorahallojuvvoše. Bargojoavkkus lea oasseváldi stáhtus Barentsráđi čoahkkimiin ja virgeolbmuidkomitea čoahkkimiin ja Barents regiovdnaráđi ja -komitea čoahkkimiin.   

Álgoálbmotráđđeaddi Barentsčállingottis lea nubbi Barents álgoálbmot bargojoavkku guovtti čállis, ovttas Barents álgoálbmotkantuvrra jođiheddjiin Murmánskkas.  

Barents álgoálbmotkantuvra (Barents Indigenous Peoples’ Office - BIPO) 

Barents álgoálbmotkantuvra (Barents Indigenous Peoples’ Office – BIPO) ásahuvvui 2003:s. Kantuvrra ruhtada Sámediggi Norgga bealde ja dan administrere Barentsčállingoddi.  

Kantuvra lea čanas álgoálbmogiid gaskka Barentsovttasbarggus ja álgoálbmogiid gaskka ja eará aktevrraid gaskka Barentsovttasbarggus, ja galgá erenoamážit veahkehit álgoálbmogiid Ruošša bealde prošeaktaohcamiiguin ja diehtojuohkimiin. BIPO fárrehuvvui 2007:s eret Murmánskka gávpogis Lujávrái. 2012:s fárrehuvvui kantuvra fas Murmánskii. Kantuvrra jođiha Tatiana Egorova. 

 Fina Barentsčállingotti neahttasiidduin