Loga munnje-doaimmas movttiidahttit mii váhnemiid ja eará ollesolbmuid lohkat jitnosit mánnái. Jitnosit lohkat nanne giellaovdánahttima ja lea dehálaš dalle jo go mánná lea unna mánáš. Go logat, lávllut, ja juoiggat, de leat dat vuođđogulahallan, ja dát čatná ollesolbmo ja máná nannosit oktii.
Go válljet giela, de sáhtát doalvut du sámegiela árbbi boahtte bulvii. Mánnái lea dát skeaŋkan, mii nanne sihke máná iežas, su identiteahta ja sámi kultuvrra.
Nanne sámi identitehta
Mánná, mii máhttá sámegiela, sáhttá nannoseabbo čatnot sámi servodahkii. Mánná sáhttá gulahallat sámegielat fulkkiiguin ja earáiguin. Sámegiella sáhttá rahpat uvssaid beroškeahttá guđe riikkarájáid rasttilda čatnat oktavuođaid , ja láhčit mánnái vejolašvuođaid maŋŋelis eallimis. Giella lea dehálaš oassi identitehtas.
Hála ja loga mánnái nu ollu sámegiela nu ollu go vejolaš - álgge árrat!
0-4 jagi agis lea mánná erenoamáš agis giellaoččodeami dáfus. Danne lea ovdamunnin jus árrat hállagoađát mánáin sámegiela, vaikko dalle jo go leat vuordimin máná. Vaikko vel dovddatge ahte du giella ii leat doarvái njuovžil dahje ahte giella lea váilevaš, de liikká sámás mánáin nu ollu go vejolaš. Mánná oahppá dalle árrat ahte don máhtát sámegiela, ja dalle šaddá mánnái lunddolaš duinna sámástit.
Hála árgabeaivvi áššiin ja dáhpáhusain, omd málesteamis, čorgemis ja borramušgávppašeamis. Go lea oahppan sámegiela árgabeaivvesániid ja -frásaid ruovttus, de lea dat hui stuorra ávkin go mánná galgá álgit mánáidgárdái dahje skuvlii.
Jus du eatnigiella lea sámegiella, de livččii ovdamunnin jus aivve sámástit mánáin. Mánná identifisere du dalle sámegiela hállin, ja de šaddá lunddolaš mánnái dušše sámástit duinna. Mánná oahppá du gielladábiid. Jus don lonohalat sámegiela ja dárogiela gaskkas, de guorrasa mánná dán vuohkái.
Sámás konsekveanta mánáin, maiddái dalle go leahppi earáid gaskkas geat eai ádde sámegiela.
Ovdamunit máŋggain gielain
Mánás lea stuorra kapasiteahta oččodit giela, ja mánnái ii leat váttis máŋga giela oahppat oktanaga. Odne leat ovttaoaivilvuohta das ahte bajásšaddat máŋggain gielain lea buorrin mánnái. Ollu osiin máilmmis lea máŋggagielatvuohta dábálaš, ja dat lea ávkin ja árvun ii dušše ovttaskas olbmui, muhto olles servodahkii.
Go lea guovtte- dahje máŋggagielat, de ii hálddaš dušše máŋga giela, muhto oahpásmuvvá maid máŋggain máilmmiin ja jurddašanvugiin.
Oahppat guokte dahje máŋga giela unna mánážin jo, dat váikkuha positiivvalaččat kognitiivvalaš ovdáneapmái, dego hutkáivuhtii, konsentrašuvdnanákcii, ja mánná nagoda buorebut máŋga doaimma doaimmahit oktanaga ja váttisvuođaid čoavdit.
Máŋggagielagat ohppet maiddái álkibut eará gielaid maŋŋelis eallimis, ja dutkan čájeha ahte soaitá obba lohkái álkibun sidjiide oahppat.
Artihkkala gáldut:
Giellaválljen lea dehálaš : Rávagihpa. Sámediggi.
Giellaválljen lea dehálaš - Språkvalg er viktig, veiledningshefte nordsamisk-norsk (PDF, 3 MB)
Sissel Jåma jïh Aasta Joma Granefjell: Saemesth maanine. Aajege, 2019.
Maid dutkan muitala
Å vokse opp med flere språk: Spørsmål og svar
Tospråklige tenker mer effektivt
Hvordan stands it to: (om å «blande» to språk)
Tidlig flerspråklighet (video)
Å være flerspråklig