Ohcanáigemearri

• Rabas ohcanáigemearri 01.11.2024 dii. 16.00.
• Ohcamat meannuduvvojit dađistaga go bohtet ja ovdal golbma mánu leat gollan.

Ohccit fertejit logget sisa ID-porten bokte.

Ohcanskovvi (gáibida sisaloggema)

Dán ortnega njuolggadusat

1 Doarjjaortnega mihttomearri ja vuoruheamit

1.1 Doarjjaortnega mihttomearri

• Bisuhit ja nannet barggolašvuođa mearrasámi guovlluin mas leat buorit rámmaeavttut unnimus bivdofatnasii

1.2 Vuoruheamit

• Láhčči doaibmabijut ja prošeavttat mat váikkuhit buoret árvoháhkama ja viidáset nállašuhttima mariidnavarasávdnasiid ektui, erenoamážit dainna áigumušain ahte bisuhit ja nannet guollevuostáiváldinrusttegiid.
• Bivdofatnasiid, reaidduid ja dávviriid vuosttaš gearddi investeren.
• Nuoraidguolástanprošeavttaid.

1.3 Ulbmilolahusa eavttut

• Stabiila mearri guollevuostáiváldinrusttegiid vuotnaguolástanjovkui
• Bisuhit guollefatnasiid logu SED-guovllus.
• Nannet rekruterema

2 Ohcama hápmi ja sisdoallu

2.1 Doarjjaoažžu / Gii sáhttá ohcat

• Fitnodagat ja ásaheaddjit
• Guolásteaddjit registrerejuvvon guolástuslohkui. Guolásteaddjit geat ohcet fatnasiidda doarjaga fertejit ássat SED-guovllus. Jus ohcci lea oasussearvi de lea majoritehtaeaiggáda ássanbáiki mii árvvoštallojuvvo.
• Vuostáiváldin ja fuolahusrusttegat
• Guokte gieldda SED-guovllus geat áiguba álggahit nuoraidguolástanprošeavtta.
• Fitnodagat, ásahusat ja organisašuvnnat mat ožžot doarjaga galget leat registrerejuvvon Norgga Ovttadatregistarii.

2.2 Ohcanáigemearri

• Sámediggeráđđi mearrida ohcanáigemeari.

2.3 Gáibádusat ohcamii

• Ohcan galgá sáddejuvvot Sámedikki doarjjaportála bokte.
• Ohcamat mat eai deavdde ohcaneavttuid sáhttit ohcat hilgojuvvojit.
• Ohcan galgá leat Sámedikki doarjjaortnega vuoruhemiid siskkobealde
• Prošeavtta/doaimma ollislaš gollomeroštallan ja ruhtadanplána galgá čuovvut ohcama, maiddái eará vejolaš almmolaš ruhtadeamit.
• Gollemeroštallama ollislaš golut galget dokumenterejuvvot haddefálaldagaiguin.
• Ollislaš prošeaktačilgehus mii čilge prošeavtta ulbmila, fágalaš sisdoalu, ulbmiljoavkku, ovdánanplána ja plánejuvvon gárvvistanáigemeari galgá čuovvut ohcama
• Ohcamis galgá leat čilgehus movt guoddevašvuohta/birgejupmi lea áimmahuššon prošeavttas
• Sus guhte vuolláičállá ohcama, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.
• Ohcan ferte leat sáddejuvvon Sámedikki doarjjaportálii ovdalgo prošeakta/doaibma lea álggahuvvon.
• Ohcci lea geatnegahtton addit buot dieđuid mat leat dárbbašlaččat ohcama meannudeapmái.

3 Ohcamiid meannudeapmi

3.1 Ohcamiid meannudeapmi

• Ohcamat árvvoštallojuvvojit guoddevašvuođa, ekonomalaš, márkaniidguoski, teknihkalaš, servodatlaš ávkki, ehtalaš, fágalaš ja eará guoskevaš beliid vuođul. Sámediggi deattuha erenomážit dásseárvo- ja máŋggabealatvuođaperspektiivva áššemeannudettiin.
• Sámediggi viežžá kredihttadieđuid ohcci birra.
• Váilevaš raporteremat ja gárvvisteami maŋŋoneamit ovddeš doarjjaáššiin sáhttet váikkuhit ohcama meannudeapmái.
• Meannudanáigi:
  • Doarjjaortnegat main lea rabas ohcanáigemearri meannuduvvojit dađistaga ja golmma mánu sisa dan rájes go ohcan lea joavdan.
• Sámediggi sáhttá jearrat eanet duođaštusa dahje dieđuid
• Iežas barggu viidodat galgá árvvoštallot dalle go ohca ja čilgejuvvot ohcamis. Iežas barggus gáibiduvvo vuolláičállon diibmolistu ja mearriduvvon diibmobálká.
• Sámediggi váldá várašumi das ahte prošeavtta ohcansubmi ja viidodat sáhttá muddejuvvot oassin doarjjaruđaid ollislaš rámma árvvoštallamis.

3.2 Mearrádus ja dohkkeheapmi

• Doarjjaoažžu galgá ovdal go lea gollan 3 vahku doarjjareivve dáhtona rájes dohkkehit doarjjaeavttuid Sámedikki doarjjaportála bokte. Jus Sámediggi ii oaččo eavttuid dohkkeheami, sáhttá doarjja sihkkojuvvot duođi eanet dieđitkeahttá.
• Sus guhte vuolláičállá doarjjaeavttuid, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.

3.3 Eavttut doarjjaožžui

• Doarjjaoažžu galgá almmuhit ahte Sámediggi lea dorjon prošeavtta/doaibmabiju.
• Seamma prošeakta/doaibmabidju ii sáhte oažžut doarjaga máŋga doarjjaortnega bokte Sámedikkis.
• Maŋŋá doarjjamearrádusa ii addojuvvo eanet doarjja seamma prošektii/doaibmabidjui.

3.4 Gárvvistanáigemearri

• Gárvvistanáigemearri lea jagi maŋŋá doarjjareivve beaivádeami.
• Erenoamáš ákkaid vuođul sáhttá doarjjaoažžu čálalaččat ohcat guhkit áigemeari prošeavtta/doaibmabiju gárvvisteapmái, gitta guovtti jahkái. Ohcan galgá vuođustuvvot.

3.5 Rievdadusat doarjjaeav ttuin

• Doarjjaoažžu ii sáhte čađahit mearkkašahtti rievdadusaid guoskevaš prošeavttas dahje doaibmabijus ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon Sámedikki čálalaš dohkkeheami. Dohkkehuvvon ruhtadanplána ja investerenplána rievdadusat lohkkojuvvojit álo stuorábuš rievdadussan.

3.6 Máksineavttut

• 50 % doarjagis máksojuvvo dalle go prošeakta/doaibmabidju álggahuvvo ja 50 % dalle go prošeakta lea loahpahuvvon ja Sámediggi lea dohkkehan raporta ja rehketdoalu.
• Jos ohcci ovdal lea ožžon doarjaga Sámedikkis ja doarjjaoažžu lea rihkkon doarjjaeavttuid, de sáhttá dat dagahit dan ahte máksimat bissehuvvojit dassážiigo eavttuid rihkkun lea nohkan.

Selvfølgelig, her er teksten formatert i HTML med riktige overskrifter og lister: ```html Dokument

4 Meroštallannjuolggadusat, Definišuvnnat ja EEO-njuolggadusat

4.1  Meroštallannjuolggadusat

• Prošeaktadoarjagiid vuolit rádji lea 30 000 ru.
• Obbalaš almmolaš doarjja investeremiidda ii sáhte leat eanet go 50 % proseantta prošeavtta/doaibmabiju rehketdoallofievrreduvvon goluin.
• Sámediggi ii searvva prošeavttaid ruhtadeapmái main lea gollomeroštus mii lea badjel 8 000 000 ru.
• Iežas bargu ii galgga leat eanet go 20 % dohkkehuvvon goluin. Iežas barggu ja bálkká diibmohaddi maid Sámediggi atná vuođđun lea gitta 350 ru. Gáibiduvvojit vuolláičállojuvvon diibmolisttut. Iežas barggu viidodat galgá árvvoštallot dalle go ohcá ja čilgejuvvot ohcamis. Sámediggi árvvoštallá iežas barggu oktagaslaččat juohke ohcamis, dát guoská maiddái iežaskapitálii.
• Fatnasa vuosttaš geardde investeren:
  • Sámediggi sáhttá addit doarjaga gitta 35 % rádjái dohkkehuvvon goluin.
  • Obbalaš doarjja adnojuvvon fanas oastimiid lea kr 250 000 ru. Ođđa fanas investeremiidda lea obbalaš doarjja 300 000 ru.
  • Addojuvvo dušše doarjja oastit fatnasa mas lea dohkkehuvvon fanasbagadusa. Fatnasiidda maidda fanasbagadus ii gusto, addojuvvo dušše doarjja fatnasiidda mat leat vuollel 30 jagi.
  • Go addá doarjaga fatnasiidda galgá doarjjaoažžus/majoritehtaeaiggát leat registrerejuvvon Guolásteddjiidlohkui.
• Sáhttá spiehkastuvvot gáibádusas ahte galgá leat vuosttaš geardda investeren jus čuovvovaš eavttut leat ollašuhtton oktanaga:
  • Fatnasis lea leamaš vuollegis oastinsubmi, mas lea bajimus rádji 300 000,- ru.
  • Fatnasa guhkkodat ferte leat unnit go 7 mehtera.
  • Ohcci ii galgga leat ožžon doarjaga Sámedikkis oastit guollefatnasa ovdal.
• Reaidduide ja biergasiidda vuosttaš geardde investerema oktavuođas:
  • Sámediggi sáhttá addit doarjaga gitta 35 % rádjái dohkkehuvvon goluin ja eanemusat 50 000 ru. Doarjja reaidduide ja biergasiidda addojuvvo dušše ovttas doarjagiin fanasoastimii.
• Muohkadeapmái, ovddidanprošeavttaide ja vuostáiváldinrusttegiidda ja servicerusttegiidda guolástusealáhusas:
  • Doarjja gitta 35 % rádjái dohkkehuvvon goluin, ja eanemusat 300 000 ru.
• Go addojuvvo doarjja vuostáiváldinrusttegiidda de ferte dain leat vuostáiváldin- ja oastindohkkeheapmi. Addojuvvo dušše doarjja servicerusttegiidda mat gullet oktasašdoaimmaide ja geavaheapmái.
• Nuoraidguolástanprošeavttat:
  • Doarjja gitta 35 % rádjái dohkkehuvvon goluin ja eanemusat 100 000 ru. Ulbmiljoavku lea nuorat gaskal 14 ja 25 jagi geat háliidit oassálastit nuoraidguolástanprošektii. Golut mat sáhttet dohkkehuvvot lea bálká skiipahovdii/oahpahusvásttolažžii, fanasláigu, boaldámuš, dáhkádus, smávit investeremat ja plánen ja organiseren.
  • Prošeaktajođiheaddji galgá leat virgeguolásteaddji/guolástusskiipa hoavda geas lea iežas láigohuvvon fanas. Son galgá oahpahit sihkkarvuođa ja reaidogeavaheami ja movt giehtaguššat sállaša/álgoávdnasiid mat dolvojuvvojit vuostáiváldinrusttegii.
• Ii addojuvvo doarjja vuođđoinvesteremiidda, vuodjinfievrruide, eanandoalloreaidduide, gálvogoluide, bajásdoallamii, beaivválaš doaibmagoluide, elliide, sosiála goluide, doaibmabijuide mat botnjet gilvvohallama, láigovisttiide, rádjovisttiide, reaidovisttiide, opmodatoastimiidda, leasingii, čielga lonuhemiide, adnon mašiinnaide ja biergasiidda, bálkágoluide, vuođđoohppui ja doaibmabijuide mat ruhtaduvvojit almmolaš bušeahtaid bokte.
• Ii addojuvvo doarjja oassálastit kurssaide, semináraide ja konferánssaide, iige lágidit daid.

4.2 Definišuvnnat

• Doaibmagollun lohkkojuvvojit: rehketdoallo- ja revišuvdnabálkkát, reantogolut, divadat, eará finánsagolut, vearro- ja divatgolut, elrávdnji, lokálagolut, dáhkádusat, penšuvdnagolut, sosiálagolut, eará bargiidgolut, stivrabálkkát, stivragolut, fitnodatčoahkkin- ja váldočoahkkingolut, árvonjeaidimat ja -geahpedeamit.
• Sosiálagollun lohkkojuvvojit: bargiid skeaŋkkat, bargiid kurssat, friija kantiidna ja eará sullasaš ovddut.
• Vuodjinfievrruin oaivvilduvvo: vuodjinfievru mii lea mohtorfievroláhkaásahusa nuppi kapihttala mielde (FOR-1994-10-04-918 Láhka teknihkalaš gáibádusaid ja fievrruid, osiid ja biergasiid dohkkeheami birra).

4.3 EEO-njuolggadusat

• Sámedikki doarjjaortnegat fertejit leat EEO-šiehtadusa njuolggadusaid rámmaid siskkobealde stáhta doarjaga ektui. Sámediggái gusket EEO-šiehtadusa mearrádusat seamma láhkai go stáhta- gieldda- ja fylkkahálddašeapmái dan ektui movt almmolaš doarjagat galget juolluduvvot.
• Doar jaga sáhttá atnit doarjagiin mii ii gustot stáhta bušeahta dahje Guovddášlaš bušeahta, muhto ii sáhte addojuvvot bušeahta mii gustot sámi doarjagiid, goit buot eará bušeahtaid dainna sáhttet doarjagiid addit ja sáhttet gustot EEO-šiehtadusaid.
• Sámedikki doarjagat fertejit ovddidit sámi guolástusealáhusa ja sáhttet addit dušše dáid doarjagiid sámi guolástusealáhussii (guovddášlaš ealáhusa joksanmearrideamis, sihke oasit ja iežaset hálddašumiiguin), ii dušše rievdadit jus ieža guolástusealáhus ii máhte dahje ii sáhte eanet olahit maiddái stáhta- dahje Guovddášlaš bušeahta.
• Beaivi 1. september 2022 seamma njuolggadusat dagahit vejolažžan Sámedikki bušeahta vuosttildit dahje eamiálbmogiid servodatsearvvi (stáhta bušeahtasáhtádusas) joatkit doaimmain mii lea eanet go dán bušeahta rámmasis.

Her er teksten formatert i HTML med riktige overskrifter og lister: ```html Dokument

Meroštallannjuolggadusat, Definišuvnnat ja EEO-njuolggadusat

Meroštallannjuolggadusat

Definišuvnnat

EEO-njuolggadusat

Rapporteren

5.1 Ulbmilolahusa raporteren

• Doarjjaoažžu raporteret bohtosiid prošeavtta/doaibmabiju mihttomeari ektui.
• Buot raporteren galgá dahkkot sámedikki doarjjaportála bokte. Raporta galgá čájehit bohtosiid gehččojuvvon prošeavtta mihttomeari ja vuoruhemiid ektui mat leat doarjaga eaktun.

5.2 Rehketdoalu raporteren

• Rehketdoalu raporteren galgá dahkkot Sámedikki doarjjaportála bokte.
• Rehketdoallu ruđaid geavaheamis galgá čájehit ollislaš goluid ja dietnasa. Dasa gullet prošeavtta/ doaibmabiju eará vejolaš doarjagat ja dietnasat. Rehketdollui galgá váldit mielde dušše dakkár goluid ja dietnasiid mat njuolga leat čadnojuvvon prošeavtta/doaibmabiju čađaheapmái.
• Dalle go lea dohkkehuvvon gollomeroštus, galgá rehketdoallu leat bardojuvvon nu ahte dan sáhttá buohtastahttit gollomeroštusain. Stuorra spiehkastagaid dohkkehuvvon gollomeroštusa ja rehketdoalu gaskka galgá kommenteret.
  • Jos loahpalaš golut prošeavtta/doaibmabiju rehketdoalus leat unnit go dohkkehuvvon gollomeroštus mii boahtá ovdan mearrádusas, de unnida Sámediggi doarjaga vásttolaččat.
• Rehketdoallu ruhtageavaheamis galgá duođaštuvvot ná:
  • Vuollel 50 000 ruvdnosaš doarjaga ruhtageavaheapmi galgá duođaštuvvot dohkkehuvvon rehkegiin ja báŋkoduođaštusain ahte rehket lea mákson.
  • Badjel 50 000 ruvdnosaš doarjaga ruhtageavaheami rehketdoalu galgá stáhtaautoriserejuvvon dahje registrerejuvvon revisora/rehketdoalli duođaštit.
• Revišuvdnagáibádus ii guoskka ásahusaide maid suohkanrevišuvdna ja Riikarevišuvdna reviderejit.
• Doarjjaoažžu gii leat registrerejuvvon lassiárvodivatregistaris, galgá rehketdoalus čájehit goluid ja dietnasiid lassiárvodivada haga. Dát ii guoskka sidjiide geat leat luvvejuvvon lassiárvodivadis dahje ožžot spiehkastit lassiárvodivada rehkenastimis.
• Iežas barggu raporterema oktavuođas gáibiduvvojit vuolláičállon diibmolisttut. Diibmolistu devdojuvvo Sámedikki doarjjaportálii.

5.3 Bearráigeahččan ja čuovvuleapmi

• Sámediggi sáhttá dárkkistit geavahuvvojit go ruđat eavttuid mielde.
• Sámediggi sáhttá bivdit eanet dieđuid. Dát guoská dieđuide mat galget geavahuvvot statistihkkii ja eará raporteremii.

5.4 Doarjaga ruovttoluotta máksin ja sihkkun

• Prošeavtta gárvvisteami oktavuođas galget geavatkeahtes doarjjaruđat máksot ruovttoluotta Sámediggái.
• Sámediggi gáibida doarjaga ruovttoluotta máksot jos dat lea máksojuvvon menddo ollu.
• Sámediggi geassá doarjjalohpádusa ruovttoluotta, dolle doarjaga dahje gáibida ahte doarjja máksojuvvo ruovttoluotta jos:
  • Doarjjaoažžu lea rihkkon dieđihangeaskku.
  • Doarjjaoažžu lea rihkkon dáid njuolggadusaid mearrádusaid.
  • Doarjja ii geavahuvvo doarjaga ulbmila mielde ja daid eavttuid mielde mat leat mearriduvvon doarjjareivves
  • Lea gáibiduvvon heaittiheapmi, ovddiduvvon reastaluvvangohčus, priváhta dahje almmolaš vealgešiehtadallamat leat rahppojuvvon doarjjaoažžu ektui dahje doarjjaoažžu heaitá máksimis máksámušaidis.
  • Doarjjaoažžu lea vuovdán iežas investeremiid ovdal go vihtta jagi lea gollan. Dát guoská investeremiidda maidda Sámediggi lea juolludan doarjaga.
• Jos doarjjaoažžu dákkár oktavuođain ii mávsse ruovttoluotta, de sáhttá Sámediggi rievtti bokte gáibidit máksojuvvot dan mii lea buorrin. Jos ruđat eai máksojuvvo ruovttoluotta dan áigemeari sisa mii lea biddjojuvvon, de sáhttá gáibidit maŋŋoneami ovddas reanttuid vel lassin, gč. juovlamánu 17. b. 1976 lága nr. 100 reanttuid birra maŋŋonan máksima oktavuođas jna.