Ohccit fertejit logget sisa ID-porten bokte.

Ohcanskovvi (gáibida sisaloggema)

Vuoruheamit 2025:s

• Ráhkadit sámegielat applikašuvnnaid ja spealuid.
• Ođasmahttit sámegielat applikašuvnnaid ja spealuid maid Sámediggi ovdal lea ruhtadan.
• Jorgalit applikašuvnnaid ja spealuid sámegilli mánáid ja nuoraid váras.
• Sámegielkurssat rávisolbmuide.
• Sámi giellaarenat.
• Jorgalit Biibbalteavsttaid lulli- ja julevsámegielaide.
• Giellaovddidandoaimmat giellaguovddážiid várás mat leat ásahanmuttus.
• Doarjja giellaguovddážiidda mat viiddidit doaibmaguovlluset (gč. vuođđostrategiija).
• Čohkket sámi báikenamaid mat ovdal eai leat registrerejuvvon.
• Sámi báikenamaid gaskkusteapmi.
• Terminologiijaprošeavttat.
• Ráhkadit sátnegirjjiid sámegillii.
• Rájiidrasttideaddji giellaovttasbargu.

Meroštallannjuolggadusat

• Sámediggi sáhttá máksit doarjaga gitta 100 % dohkkehuvvon goluin, bajimuš doarjjamearri lea 300 000 ru. Sámi giellaguovddážiid álggahandoarjaga sáhttá juolludit čuovvovaččat:
• 1. jagi : gitta 500 000 ruvnno rádjai
• 2. jagi: gitta 600 000 ruvnno rádjai
• 3. jagi: gitta 700 000 ruvnno rádjai

Giellakurssaid ja -arenaid bálkágolut galget leat mielde bušeahtas.

Golut maidda ii sáhte oažžut doarjaga:

• Girjjálašvuođa, neahttasiidduid, diehtojuohkinávdnasiid ja teavsttaid jorgaleapmái. Earet doaibmabijuid/prošeavttaid mat leat vuoruhuvvon, geahča čuoggá 1.2.
• Oastit elektronihkalaš gálvvuid ja duhkorasaid.
• Doarjja ii addojuvvo: bajásdoallamii, spesifiserekeahtes goluide, beaivválaš doaibmagoluide jođihit doaimma/fitnodaga, sosiála goluide, ja eará olggosgoluide maid Sámediggi ii árvvoštala dárbbašlažžan doaimma čađaheapmái.

 Gii sáhttá ohcat

• Almmolaš ja priváhta organisašuvnnat/ásahusat/fitnodagat.
• Priváhta fitnodagat eai sáhte ohcat ásahit giellaguovddáža.
• Ásahuvvon giellaguovddážat sáhttet dušše ohcat dán vuoruheami vuođul: Doarjja daidda giellaguovddážiidda mat viiddidit doaibmaguovlluset.
• Skuvlaeaiggát ii sáhte ohcat doarjaga doaibmabijuide/prošeavttaide mat leat oahpahuslága doaibmaguovllus ja mat leat skuvlaeaiggáda láhkageatnegahttojuvvon barggut.
• Fitnodagat, institušuvnnat ja organisašuvnnat mat ožžot doarjaga fertejit leat registrerejuvvon Norgga Ovttadatregistarii.

Dán ortnega njuolggadusat

1 Doarjjaortnega mihttomearri, vuoruheamit ja eavttut

1.1 Doarjjaortnega mihttomearri

• Organisašuvnnat dokumenterejit, ovddidit ja addet oahpahusa sámegielas.

1.2 Vuoruheamit

• Ráhkadit sámegielat applikašuvnnaid ja spealuid.
• Ođasmahttit sámegielat applikašuvnnaid ja spealuid maid Sámediggi ovdal lea ruhtadan.
• Jorgalit applikašuvnnaid ja spealuid sámegilli mánáid ja nuoraid váras.
• Sámegielkurssat rávisolbmuide.
• Sámi giellaarenat.
• Jorgalit Biibbalteavsttaid lulli- ja julevsámegielaide.
• Giellaovddidandoaimmat giellaguovddážiid várás mat leat ásahanmuttus.
• Doarjja giellaguovddážiidda mat viiddidit doaibmaguovlluset (gč. vuođđostrategiija).
• Čohkket sámi báikenamaid mat ovdal eai leat registrerejuvvon.
• Sámi báikenamaid gaskkusteapmi.
• Terminologiijaprošeavttat.
• Ráhkadit sátnegirjjiid sámegillii.
• Rájiidrasttideaddji giellaovttasbargu.

1.3 Ulbmilolahusa eavttut

• Lassánan olahanmutto applikašuvnnat, spealut, giellakurssat, giellaarenat, jorgaleamit, sátnegirjjit ja eará doaibmabijut mat movttiidahttet ja addet vejolašvuođa oahppat, geavahit ja ovddidit sámegiela.
• Nannen barggu ásahit ođđa sámi giellaguovddážiid.
• Lassánan doaibmadássi ásahuvvon giellaguovddážiin.
• Eanet sámi báikenamaid čohkkejuvvon ja gaskkusteapmi.
• Eanet sámi terminologiija čohkken ja ovddideapmi.
• Eanet giellaovttasbargu Sámis, riikkarájiid rastá.

2 Ohcama hápmi ja sisdoallu

2.1 Doarjjavuostáiváldi / Gii sáhttá ohcat

• Almmolaš ja priváhta organisašuvnnat/ásahusat/fitnodagat.
• Priváhta fitnodagat eai sáhte ohcat ásahit giellaguovddáža.
• Ásahuvvon giellaguovddážat sáhttet dušše ohcat dán vuoruheami vuođul: Doarjja daidda giellaguovddážiidda mat viiddidit doaibmaguovlluset.
• Skuvlaeaiggát ii sáhte ohcat doarjaga doaibmabijuide/prošeavttaide mat leat oahpahuslága doaibmaguovllus ja mat leat skuvlaeaiggáda láhkageatnegahttojuvvon barggut.
• Fitnodagat, institušuvnnat ja organisašuvnnat mat ožžot doarjaga fertejit leat registrerejuvvon Norgga Ovttadatregistarii.

2.2 Ohcanáigemearri

Sámediggeráđđi mearrida ohcanáigemeari.

2.3 Gáibádusat ohcamii

• Ohcan galgá sáddejuvvot Sámedikki doarjjaportála bokte.
• Ohcan galgá leat Sámedikki doarjjaortnega vuoruhemiid mielde.
• Ohcci lea geatnegahtton addit Sámediggái buot dieđuid mat leat dárbbašlaččat ohcama meannudeapmái.
• Sus guhte vuolláičállá ohcama, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.
• Iežas barggu viidodaga galgá čilget ohcamis.
• Ohcamis galgá leat prošeaktačilgehus mii čilge prošeavtta/doaimma ulbmila, ulbmiljoavkku, fágalaš sisdoalu, ovdánanplánaid oktan plánejuvvon gárvvistanáigemeriin, bušeahta ja ruhtadanplána.
• Ohcamis galgá čilget movt prošeakta vuhtiiváldá dásseárvo- ja máŋggabealatvuođaperspektiiva.
• Iežas barggu viidodaga sáhttá čilget ohcamis.
• Go ohcá applikašuvnnaid ja spillaid ráhkadit, jorgalit dahje heivehit sámegillii, de galgá ohcamis čuovvut šiehtadus vuoigatvuođaeaiggádiin.
• Sámegielkurssaide galgá kursaplána čuovvut ohcama.
• Go ohcá doarjaga rájiidrasttildeaddji giellaovttasbargodoaimmaide, de galgá almmuhit ovttasbargoásahusa/fitnodaga.
• Go ohcá tearbmaprošeavttaide ja báikenammaprošeavttaide galgá informántamáksu leat mielde prošeavtta bušeahtas.
• Go ohcá doarjaga báikenammaprošeavttaide, de galgá unnimusat ovttas prošeavttas leat formálalaš gelbbolašvuohta sámegielas allaskuvlla-/universitehtadásis.
• Go ohca doarjaga báikenamaid gaskkusteapmái, de galgá čilgejuvvot mo dieđut/máhtut gaskkustuvvojit, vurkejuvvojit ja biddjojuvvojit olámuddui almmolašvuhtii.

3 Ohcama meannudeapmi

3.1 Ohcama meannudeapmi

Sámedikkis lea váldi ieš árvvoštallat ohcama relevánssa doarjjaortnega eavttuid ja vuoruhemiid ektui, ja eará relevánta áššiid ektui.

Sámediggi árvvoštallá prošeavtta čuovvovaččat:

• Ohcamat árvvoštallojuvvojit doarjjaortnega mihttomeari ja vuoruhemiid vuođul.
• Ohcamat árvvoštallojuvvojit dan vuođul movt guoddevašvuohta leat vuhtiiváldojuvvon prošeavttas, ja ahte leago prošeakta realisttalaš ekonomiija dáfus, leago fágalaš árvvoštallama vuođul vejolaš čađahit prošeavtta/doaimma, leago fágalaš sisdoallu buorre ja profeššunealla, leago prošeakta ehtalaččat dohkálaš ja ahte movt prošeakta váikkuha servodahkii.
• Sámediggi árvvoštallá maiddái prošeavtta dásseárvo- ja máŋggabealatvuođaperspektiivva.
• Váilevaš raporteremat ja gárvvistanmaŋŋoneamit ovddit doarjjaáššiin, deattuhuvvojit.

Ohcama meannudeami oktavuođas sáhttá Sámediggi:

• Viežžat kredihttadieđuid ohcci birra.
• Sámediggi eaktuda ahte ohcansupmi ja prošeavtta viidodaga sáhttá muddet oassin doarjjaruđa ollislaš rámma árvvoštallamis.
• Sámediggi sáhttá ruhtadili geažil meannudit ohcamiid dáid ektui: geográfalaš juogadeapmi, gielalaš ovddasteapmi sámegielaid gaskkas ja vuoiggalaš juogadeapmi ohcciid gaskka.

3.2 Biehttaleapmi

Doarjjaortnegis eai leat rievttálaš vuođut. Ohccis ii leat riekti oažžut doarjaga vaikko devdet buot eavttuid oažžut doarjaga.

Doarjjaohcama sáhttá maid biehttalit jus:

• Ohcan ii deavdde ortnega juolludaneavttuid, iige čuovo ortnega vuoruhemiid ja/dahje mihttomeari.
• Ohcan ii sáhte vuoruhuvvot Sámedikki ekonomalaš rámmaid siskkobealde.
• Ohcamis váilot dieđut mat gáibiduvvojit.
• Ovddeš juolludusain eai leat eavttut čuvvojuvvon, nappo ahte ohcci ii leat sádden raporttaid dahje ahte lea sádden váilevaš raporttaid.

3.3 Áššemeannudanáigi

• Ohcanvuđot ortnegat galget meannuduvvot 3 mánu siste dan rájes go ohcan lea boahtán.
• Sámediggi sáhttá, jus lea dárbu, bivdit eanet duođaštusaid, ja dat sáhttá guhkidit meannudanáiggi.

3.4 Mearrádus ja dohkkeheapmi

• Doarjjavuostáiváldi galgá 3 vahku siste mearrádusdáhtona rájes dohkkehit doarjjaeavttuid Sámedikki doarjjaportálas. Jus ii dohkket eavttuid, de doarjja sihkkojuvvo duođi eanet dieđitkeahttá.
• Sus guhte dohkkeha eavttuid, galgá leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.

3.5 Eavttut doarjjavuostáiváldái

• Doarjjavuostáiváldi galgá almmuhit ahte Sámediggi lea dorjon prošeavtta/doaimma.
• Okta prošeakta/doaibma ii sáhte oažžut doarjaga máŋgga doarjjaortnega bokte Sámedikkis.
• Prošeakta/doaibma mii lea ožžon doarjaga Sámedikkis, dábálaččat ii sáhte oažžut eanet doarjaga seamma ulbmilii. Erenoamáš ákkaid dihte sáhttá muhtun oktavuođain dás spiehkastit.
• Doarjja galgá adnot daid ulbmiliid ja eavttuid mielde mat doarjjareivves bohtet ovdan.
• Doarjjavuođu ii sáhte rievdadit ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon dan dohkkehuvvot.
• Vejolaš ovttasbargoguoimmit galget dovdat doarjjaeavttuid.

 Guoská IT-čovdosiidda:

• Go ráhkada, ođasmahttá dahje jorgala IT-čovdosiid (applikašuvnnaid, digitála spealuid, sátnegirjjiid jna.) galgá čuovvut Persovdnadiehtolága ja lága oppalaš hábmema birra.

Guoská applikašuvnnaide:

• Applikašuvnnat galget leat heivehuvvon sihke IOS ja Android vuogádagaide.
• Go applikašuvnnat ja spealut almmuhuvvojit dahje ođasmahttojuvvojit, de galgá doarjjaoažžu almmuhit dán birra almmolaš mediain ja sáddet dieđu www.ovttas.no.
• Doarjjaoažžus lea ovddasvástádus ođasmahttit applikašuvnna unnimusat 5 jagi maŋŋá almmuhusa.
• Doarjjaoažžu lea geatnegahttojuvvon sáddet statistihka das gallis leat viežžan ja man ollu leat geavaha applikašuvnna 2 jagi maŋŋá almmuhusa.

Guoská giellaguovddážiidda mat leat ásahanmuttus:

• Ásahandássi bistá 3 jagi, ja dán áigodagas lea vejolaš jahkásaččat ohcat aktivitehtadoarjaga giellakurssaid ja giellaarenaid čađaheapmái. Giellaguovddážat mat leat ásahuvvomin eai sáhte oažžut eará ohcanvuđot doarjaga Sámedikkis.
• Gielladoaibmabijuid lohku galgá lasihuvvot juohke jagi, doarjaga sturrodaga mielde.
• Sámediggeráđđi mearrida áigemeari goas sáddet ohcama ja aktivitehtaplána oktan bušeahtain, ja áigemearri almmuhuvvo Sámedikki neahttasiiddus.
• Doaibmabijut álggahuvvojit ođđajagimánu 1. b. maŋŋá go doaibmadoarjja lea juolluduvvon.
• Raporterenáigemearri juohke álggahanjagi lea skábmamánu 1. b. Raporteren skábmamánu ja juovlamánu ovddas galgá dahkkot maŋit jagi. Rehketdoallu galgá leat kontodárkil ja biddjojuvvon nu ahte sáhttá buohtastahttojuvvot bušeahtain. Spiehkasteamit galget kommenterejuvvot.
• Jus doaibmabijut ja raporteremat eai čađahuvvo nugo lei jurdda, de árvvoštallá Sámediggi galgá go juolluduvvot eanet doarjja.
• Áigemearri ohcat fásta njuolggadoarjaga giellaguovddážii lea čakčamánu 1. b. goalmmát álggahanjagi. Dalle galget plánat ja bušeahtta sáddejuvvot Sámediggái nu go čuočču Sámedikki bušeahtas. Sámedikki dievasčoahkkin mearrida Sámedikki bušeahta bokte dohkkehuvvo go ođđa giellaguovddážin.
• Eaiggáduššanmálle ja organisašuvdnahámi vuođul galgá sámi giellaguovddážiin leat stivra, stivrenjoavku dahje báikkálaš sámi fágastivra, mas leat sámi geavaheaddjit ja mii vuhtiiváldá sámi báikkálaš servodaga dárbbuid. Giellaguovddážat mat leat integrerejuvvon sámi guovddážiidda ja ásahusaide, ja main juo lea sámi geavaheaddjistivren, eai leat geatnegahttojuvvon ásahit eanet stivrraid.

Guoská terminologiijaprošeavttaide:

• Sámediggi addá doarjaga terminologiijaprošeavttaide dainna eavttuin ahte Sámedikkis lea vuoigatvuohta almmuhit tearpmaid ja prošeavtta bohtosiid, ja lágidit ávdnasiid dutkamii ja oahpahussii.
• Terminologiijaprošeavttat galget čuovvut Sámedikki tearbmabargonjuolggadusaid ja tearpmaid galgá čállit terminologiija excelskovvái, geahča dieđuid Sámedikki neahttasiiddus.
• Ođđa tearpmat mat ráhkaduvvojit, galget sáddejuvvot Sámediggái ja Sámi Giellagáldui dalán go prošeakta lea loahpahuvvon. Sámi Giellagáldu registrere tearbmawiki siidui: https://satni.uit.no/termwiki/index.php , ja almmuha tearpmaid tearbma- ja sátnebáŋkkus satni.org maŋŋel ođđa tearpmaid normerema.
• Buot čohkkejuvvon ávdnasiid originálat dahje daid máŋgosat galget lágiduvvot Sámediggái dalán go prošeakta lea loahpahuvvon.

Guoská báikenammaprošeavttaide:

• Sámediggi addá doarjaga báikenammaprošeavttaide dainna eavttuin ahte Sámedikkis lea vuoigatvuohta geavahit čohkkejuvvon ávdnasiid beaivválaš barggus báikenamaiguin, logaldallamiiguin, čállimiin ja dutkamiin.
• Doarjja addo dušše báikenammaprošeavttaide man namat eai leat ovdal registrerejuvvon. Dat ii guoskka lassidieđuide dahje kommentáraide ovdalaš registreremiidda.
• Báikenammaprošeavttaid oktavuođas galgá čuovvut rávvagiid ja njuolggadusaid maid Sámedikki nammakonsuleantabálvalus lea ráhkadan ja báikenammaskovi galgá geavahuvvot, geahča dieđuid Sámedikki neahttasiiddus, https://sametinget.no/sprak/samiske-stedsnavn/?sprak=12 
• Báikenamaid čohkkemii gáibiduvvo ahte doarjjaoažžu čađaha kurssa báikenamaid čohkkemis maid Sámediggi lágida.
• Unnimusat ovttas prošeavttas galgá formála gelbbolašvuohta sámegielas allaskuvlla-/universitehtadásis.
• Buot čohkkejuvvon ávdnasiid originálat dahje daid máŋgosat galget lágiduvvot Sámediggái dalán go prošeakta lea loahpahuvvon.
• Báikenamaid gaskkusteami oktavuođas, berre doarjjavuostáiváldi sáddet dieđuid doaibmabiju bohtosa birra www.ovttas.no gos sáhttet almmuhan dieđu.

Guoská sátnegirjjiide:

• Doarjjaoažžu galgá šiehtadit addit sátnegirjji/sátnelisttu elektrovnnalaš hámis, almmá mávssu haga Divvumii, Sámi giellateknologalaš guovddážii ja sámi leksikografiija guovddážii Romssa universitehtas (UiT).
• Divvun galget beassat geavahit sátnegirjji/sátnelisttu teavstta čuovvovaš áigumušaide:
  • Doaimmahit dieđalaš dutkama.
  • Geassit gielalaš iešvuođaid teavsttain (ovdamearkka dihte statistihkalaš dáhtaid, giellaoahpalaš dáhtaid, grammatihkalaš iešvuođaid ja sániid).
  • Almmuhit oanehis ovdamearkasitáhtaid.
  • Geavahit teavsttaid kommersiála ja ii-kommersiála giellateknologalaš ulbmiliidda mat eai rihko dahkkivuoigatvuođalágaid. Ovdamearkkat leat divvunprográmmat, giellaoahppanprográmmat ja mašiidnajorgaleapmi.
  • Ođasmahttit ja olggosaddit dahje almmuhit sátnegirjjiid/sátnelisttuid.

3.6 Prošeavtta/doaimma gárvvistanáigemearri

• Gárvvistanáigemearri lea jagi maŋŋel go fálaldatreive lea sáddejuvvon.
• Doarjjavuostáiváldi sáhttá ohcat prošeavtta/doaimma gárvvisteami maŋiduvvot gitta guovtti jahkái jus leat erenoamáš ákkat. Ohcama galgá čilget. Sámedikkis lea váldi árvvoštallat, biehttalit dahje bidjat ođđa gáibádusaid gárvemii.

3.7 Rievdadusat doarjjaeavttuin

• Doarjjavuostáiváldi ii sáhte dahkat mearkkašahtti rievdadusaid guoskevaš prošeavttas/doaimmas ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon dan dohkkehuvvot. Rievdadusat dohkkehuvvon ruhtadanplánas, investerenplánas ja bargguid vuoruhemiin, lohkkojuvvojit álo mearkkašahtti rievdadussan.

3.8 Máksineavttut

• Go mearrádus lea dohkkehuvvon, de sáhttá doarjjavuostáiváldi bivdit 50% (50% dábálaččat, muhto erenoamáš ákkaid dihte sáhttá bidjat gitta 75%) doarjagis máksojuvvot.
• Go prošeakta lea loahpahuvvon, ja go Sámediggi lea dohkkehan rehketdoalu ja raportta, de máksojuvvo loahppa.
• Jus ohcci lea ožžon doarjaga Sámedikkis, iige čuovo doarjjaeavttuid, de sáhttet doarjjamáksimat bissehuvvot dassážiigo ohcci fas čuovvu eavttuid.

4 Meroštallannjuolggadusat ja EEO-njuolggadusat

4.1 Meroštallannjuolggadusat

• Sámediggi sáhttá máksit doarjaga gitta 100 % dohkkehuvvon goluin, bajimuš doarjjamearri lea 300 000 ru. Sámi giellaguovddážiid álggahandoarjaga sáhttá juolludit čuovvovaččat:
• 1. jagi : gitta 500 000 ruvnno rádjai
• 2. jagi: gitta 600 000 ruvnno rádjai
• 3. jagi: gitta 700 000 ruvnno rádjai

Giellakurssaid ja -arenaid bálkágolut galget leat mielde bušeahtas.

Golut maidda ii sáhte oažžut doarjaga:

• Girjjálašvuođa, neahttasiidduid, diehtojuohkinávdnasiid ja teavsttaid jorgaleapmái. Earet doaibmabijuid/prošeavttaid mat leat vuoruhuvvon, geahča čuoggá 1.2.
• Oastit elektronihkalaš gálvvuid ja duhkorasaid.
• Doarjja ii addojuvvo: bajásdoallamii, spesifiserekeahtes goluide, beaivválaš doaibmagoluide jođihit doaimma/fitnodaga, sosiála goluide, ja eará olggosgoluide maid Sámediggi ii árvvoštala dárbbašlažžan doaimma čađaheapmái.

4.2 EOO-njuolggadusat

• Sámedikki doarjjaortnegat fertejit leat EEO-šiehtadusa stáhtadoarjjanjuolggadusaid rámmaid siskkobealde. EEO-šiehtadusa mearrádusat almmolaš doarjagiid juolludeami birra gusket Sámediggái seamma láhkai go stáhta-, gieldda- ja fylkkahálddašeapmái.
• Doarjja sáhttá muhtun dilálašvuođain juolluduvvot EEO-šiehtadusa njuolggadusaid vuođul binnánaš doarjagiid birra. Njuolggadusat binnánaš doarjagiid birra čuvvot miessemánu 10. b. 2024 láhkaásahusa nr 761. Dáid njuolggadusaid mielde ii sáhte doarjjavuostáiváldi golmma rehketdoallojagi áigodagas oažžut eanet go oktiibuot 300 000 eurosaš binnánaš doarjaga.
• Ovdalgo doarjja máksojuvvo, de ferte doarjjavuostáiváldi duođaštit Sámediggái ahte ii leat máksinjagi dahje guovtti ovddit jagi ožžon binnánaš doarjaga eará sajis, mii oktiibuot Sámedikki doarjagiin gaskamearálaččat lea eanet go 300 000 euro. Vejolaš ođđa almmolaš doarjjaohcamiid oktavuođas (beroškeahttá gos oažžu doarjaga) lea doarjjavuostáiváldis geatnegasvuohta dieđihit doarjaga birra. Dieđihangeasku gusto 3 rehketdoallojagi fálaldatáiggi rájes.
• ESA sáhttá geatnegahttit Sámedikki gáibidit doarjaga ruovttoluotta doarjjavuostáiváldis jus doarjja ii leat addojuvvon njuolggadusaid mielde dahje jus doarjjavuostáiváldi ii geavat doarjaga dan ulbmilii masa lea addojuvvon.

5 Raporteren ja evalueren

5.1 Ulbmilolahusa raporteren

• Buot raporterema dahká Sámedikki doarjjaportálas.
• Doarjjaoažžu galgá duođaštit ahte lea deavdán 3.5 čuoggá eavttuid.
• Doarjjavuostáiváldi galgá raporteret mo doaibmabidju lea čađahuvvon ja makkár bohtosat leat leamaš prošeavtta/doaibmabiju ulbmila ektui. Dasa lassin galgá raporterejuvvot čuovvovaččat:

Ráhkaduvvon, ođasmahttojuvvon ja jorgaluvvon applikašuvnnat ja spealut:

• Galle giellaveršuvnna ráhkaduvvon, divvojuvvon dahje jorgaluvvon applikašuvnnas/spealus.
• Beasatlašvuohta: movt olahit geavaheaddjit applikašuvdnii, digitála spealuide ja eará interaktiivvalaš spealuide.

Sámegielkurssat ja sámi giellaarenat:

• Galle čađahuvvon giellakurssa/giellaarena/gielladoalu ja man ollu oasseváldit dain iešguđetge doaibmabijuin.
• Geavaheddjiid duhtavašvuohta: árvvoštallat kvalitehta, áššáigullevašvuođa ja leago doaibma veahkehan lasihit sámegiela geavaheami.

Jorgaluvvon biibbalteavsttat lulli- ja julevsámegillii:

• Jorgalusaid hivvodat.
• Beasatlašvuohta: movt olahit geavaheaddjit jorgaluvvon teavsttaid.

Giellaguovddážat mat leat viiddidan doaibmaguovlluset:

• Viiddiduvvon bálvalusat: galle ođđa doaimma ja makkár doaimmat leat čađahuvvon.
• Geavaheddjiid duhtavašvuohta: Man ollu leat searvan iešguđetlágan doaimmaide/geavahan bálvalusaid ja geavaheddjiid bálvalusaid kvalitehta árvvoštallan.

Giellaguovddážat ásahanmuttus:

• Man ollu giellakurssat ja giellaarenat leat čađahuvvon.
• Man ollu oassálastit leat leamaš dain iešguđetge doaibmabijuin.
• Doaibmaplánat boahtte jahkái, ja oainnusmahttit doaibmabijuid lassáneami.

Báikenamat:

• Galle báikenama leat čohkkejuvvon.
• Čohkkenviidodat (geográfalaččat, temáhtalaččat).
• Báikenamaid gaskkusteapmi (almmuhemiid, almmuhemiid, galbema ja geavaheami).

Terminologiijaprošeavttat:

• Čohkkejuvvon tearpmaid fágaguovlu.
• Galle ođđa tearpma leat ráhkaduvvon.
• Tearpmaid lohku mat juo geavahuvvojit ja tearpmaid ollislaš lohku.

Sátnegirjjit:

• Galle sátnegirjji leat ráhkaduvvon ja almmuhuvvon.
• Guđe gillii dahje gielaide lea sátnegirji ráhkaduvvon.
• Sátnegirjjiid gaskkusteapmi (deaddiluvvon, digitála).

Rájiidrasttideaddji giellaovttasbargu:

• Ovttasbargobealálaččaid lohku.
• Ovttasbargomálle.
• Ovttasbarggu bohtosat (ođđa giellaresurssat, oktasaš kurssaid dahje prográmmaid ovddideapmi).
• Oassálastiid vásáhusat rájiidrasttildeaddji ovttasbarggus.

5.2 Rehketdoalu raporteren

• Doarjjavuostáiváldi galgá raporteret doarjjageavaheami Sámedikki doarjjaportálas.
• Ruhtageavaheami rehketdoalus galget leat mielde buot golut ja dietnasat, maiddái prošeavtta/doaimma eará vejolaš doarjagat ja dietnasat. Rehketdollui galgá váldit mielde dušše dakkár goluid ja dietnasiid mat njuolga gusket prošeavtta/doaimma čađaheapmái.
• Rehketdoallu galgá leat bardojuvvon nu ahte dan sáhttá buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštusain. Jus dat ii leat dahkkon, de ii máksojuvvo doarjja. Jus dohkkehuvvon gollomeroštusas ja rehketdoalus leat mearkkašahtti erohusat, de galgá dan čilget.
• Jus prošeavtta/doaimma rehketdoalu loahpalaš golut leat unnit go mearrádusa dohkkehuvvon gollomeroštus, de unnida Sámediggi doarjaga vásttolaččat.

Ruhtageavaheami rehketdoalu duođašta ná:

• Doarjja 100 000 ru rádjai sáhttá duođaštit dohkkehuvvon rehkegiin ja báŋkoduođaštusain ahte dat lea máksojuvvon. Ferte sáddet prošeaktarehketdoalu mas oaidná buot goluid ja sisaboađuid prošeavttas dohkkehuvvon gollomeroštallama ektui. Rehketdoalu galgá ráhkadit guittiid vuođul, ja guittet galget leat nummarastojuvvon ortnegis rehketdoalu vuođul.
• Doarjja badjel 100 000 ru duođaštuvvo ná: Stáhtaautoriserejuvvon rehketdoallodárkkisteaddji dahje stáhtafápmuduvvon rehketdoallodárkkisteaddji bokte.
• Revišuvdnagáibádus ii guoskka ásahusaide maid suohkanrevišuvdna ja Riikarevišuvdna reviderejit.
• Doarjjavuostáiváldi gii lea registrerejuvvon lassiárvodivatregistaris, galgá rehketdoalus čájehit goluid ja dietnasiid lassiárvodivada haga. Dát ii guoskka sidjiide geat leat luvvejuvvon dahje ožžot spiehkastit lassiárvodivada rehkenastimis.
• Iežas barggu raporterema oktavuođas gáibiduvvojit vuolláičállon diibmolisttut. Dáid diibmolisttuid bidjá rehketdoalu mielde Sámedikki doarjjaportálas. Diibmogoluid duođašteapmin fertejit leat diibmolisttut mat čájehit gii lea bargan guđe beaivvi ja galle diimmu, ja makkár osiide prošeavttas bargu gullá. Diibmolisttuid galget sihke prošeaktaoassálastit ja -jođiheaddji vuolláičállit.

5.3 Čuovvuleapmi ja evalueren

• Sámediggi sáhttá dárkkistit adno go ruhta eavttuid mielde.
• Sámediggi sáhttá bivdit eanet dieđuid. Dát guoská dieđuide mat galget adnot statistihkas ja eará raporteremis ja doarjjaortnega evalueremis.

5.4 Doarjaga ruovttoluotta máksin ja sihkkun

• Prošeavtta/doaimma gárvvisteami oktavuođas galget geavatkeahtes doarjjaruđat máksot ruovttoluotta Sámediggái.
• Sámediggi gáibida doarjaga ruovttoluotta máksojuvvot jus dat lea máksojuvvon menddo ollu.
• Sámediggi geassá doarjjalohpádusa, dolle doarjjamáksima dahje gáibida doarjaga ruovttoluotta máksojuvvot jus:
  • Doarjjavuostáiváldi lea rihkkon dieđihangeaskku.
  • Doarjjavuostáiváldi lea rihkkon dáid njuolggadusaid mearrádusaid.
  • Doarjja ii geavahuvvo doarjaga ulbmilii ja daid eavttuid mielde mat leat mearriduvvon doarjjareivves.
  • Lea gáibiduvvon heaittiheapmi, ovddiduvvon reastaluvvangáibádus, doarjjavuostáiváldis leat rahppojuvvon priváhta dahje almmolaš vealgešiehtadallamat dahje doarjjavuostáiváldi heaitá máksimis máksámušaidis.
  • Doarjjavuostáiváldi lea vuovdán iežas investeremiid ovdal go vihtta jagi leat gollan. Dát guoská investeremiidda maidda Sámediggi lea juolludan doarjaga.
  • Jus doarjjavuostáiváldi ii mávsse ruovttoluotta, de sáhttá Sámediggi rievtti bokte gáibidit máksojuvvot dan mii lea buorrin. Jus ruhta ii leat máksojuvvon ruovttoluotta dan áigemearrái mii lea biddjon, de gáibiduvvojit reanttut maŋŋoneami ovddas vel lassin, gč. juovlamánu 17. b. 1976 lága nr. 100 reanttuid birra maŋŋonan máksima oktavuođas jna.

Báikenammačoagginrávvagat (PDF, 2 MB)

Báikenammaprošeavttaid nammaskovvi (DOCX, 28 kB)

Tearbmabargogihpa (PDF, 882 kB)

Tearbmabargoskovvi (XLSX, 17 kB)