Ohccit fertejit logget sisa ID-porten bokte.

Ohcanskovvi (gáibida sisaloggema)

Vuoruheamit 2025:s

• Giellaarvvosmahtti ávdnasat mat heivejit mánáidgárddiide.
• Mánáidgárdepedagogalaš ávdnasat mat heivejit sámi mánáidgárdeoahpaheddjiide ja mánáidgárdeoahpaheaddjestudeanttaide.

Gii sáhttá ohcat

• Lágádusat.
• Fágabirrasat ovttasráđiid mánáidgárddiiguin main lea sámegielat mánáidgárdefálaldat.
• Fitnodagat, ásahusat ja organisašuvnnat mat ožžot doarjaga galget leat registrerejuvvon Norgga Ovttadatregistarii.

Meroštallannjuolggadusat

• Doarjja meroštallojuvvo vuođustuvvon ohcama ja prošeaktačilgehusa vuođul.
• Dakkár oktavuođain go prošeavtta ja dan gollomeroštusa vuođul lea dárbu fásta meroštallannjuolggadusaide, sáhttá doarjaga meroštallat oahpponeavvuid ovddideami meroštallannjuolggadusaid vuođul, nu guhkás go vejolaš. Dát guoská prošeavttaide main galgá ráhkaduvvot mánusteaksta mii lea stuorra oassi buktagis, ovdamearkka dihte prentejuvvon fáddágihppagat, girjjit dahje digitála oahpporesurssat.

Dán ortnega njuolggadusat

1 Doarjjaortnega mihttu ja vuoruheamit

1.1 Doarjjaortnega mihttu

• Mánáidgárddiide, mánáidgárdeoahpaheddjiide ja oahpahusásahusaide galgá leat álki fidnet pedagogalaš ávdnasiid main lea sámi sisdoallu sámegielaide.

1.2 Vuoruheamit

• Giellaarvvosmahtti ávdnasat mat heivejit mánáidgárddiide.
• Mánáidgárdepedagogalaš ávdnasat mat heivejit sámi mánáidgárdeoahpaheddjiide ja mánáidgárdeoahpaheaddjestudeanttaide.

1.3 Ulbmilolahusa eavttut

• Galle gárvvistuvvon ja almmuhuvvon pedagogalaš ávdnasa leat davvi-, julev-, ja máttasámegillii.
• Galle prošeavtta leat álggahuvvon.
• Guđelágan pedagogalaš materiála.

2 Ohcama hápmi ja sisdoallu

2.1 Doarjjaoažžu / Gii sáhttá ohcat

• Lágádusat.
• Fágabirrasat ovttasráđiid mánáidgárddiiguin main lea sámegielat mánáidgárdefálaldat.
• Fitnodagat, ásahusat ja organisašuvnnat mat ožžot doarjaga galget leat registrerejuvvon Norgga Ovttadatregistarii.

2.2 Ohcanáigemearri

• Sámediggeráđđi mearrida ohcanáigemeari.

2.3 Gáibádusat ohcamii

• Ohcama galgá sáddet Sámedikki digitála doarjjaportálas.
• Ohcamat mat eai ollašuhte ohcaneavttuid, hilgojuvvojit.
• Ohcan galgá leat Sámedikki doarjjaortnega vuoruhemiid siskkobealde.
• Ollislaš prošeaktačilgehus mii čilge prošeavtta ulbmila, fágalaš sisdoalu, ulbmiljoavkku, ovdánanplána ja plánejuvvon gárvvistanáigemeari galgá čuovvut ohcama.
• Ohcamis galgá čilget movt prošeakta vuhtiiváldá guoddevašvuođa/birgejumi.
• Sus guhte vuolláičállá ohcama, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.
• Ohcan ferte leat sáddejuvvon Sámedikki doarjjaportálas ovdalgo prošeakta/doaibma álggahuvvo.
• Ohcci lea geatnegahttojuvvon addit buot dieđuid mat leat dárbbašlaččat ohcama meannudeapmái.

Gáibádusat pedagogalaš ávdnasiidda

• Doarjjaoažžu galgá čuovvut Rámmaplána mánáidgárddiide (2017).
• Go ráhkada pedagogalaš materiála galget sámegiela riektačállima norpmat čuvvojuvvot ja dohkkehuvvon tearpmat geavahuvvot. Dohkkehuvvon tearpmaiguin oaivvilduvvojit tearpmat mat gávdnojit sátnegirjjiin/-listtuin.
• Jus ráhkada evttohusaid ođđa tearpmaide, de galgá doarjjaoažžu čuovvut Sámedikki terminologiijabarggu njuolggadusaid ja sáddet daid Giellagáldui dohkkeheapmái. Jos gárvvistuvvon oahpponeavvus leat geavahuvvon tearpmat maid Giellagáldu ii leat dohkkehan galgá oahpponeavvus leat sátnelistu mas tearpmat čilgejuvvojit.
• Doarjjaoažžu galgá vuhtiiváldit buotsámi perspektiivva ja máŋggakultuvrralaš servodat duođaštan dihte mánáid identitehta ja viiddidan dihte sin perspektiivva. Pedagogalaš ávdnasiin main gaskkustuvvo obbalaččat sámi servodaga, kultuvrra ja historjjá birra, lea dehálaš ahte teaksta ja govvamateriála čájehit Sámi máŋggabealatvuođa.
• Doarjjaoažžut galgá pedagogalaš ávdnasiin hábmedettiin ovddit dásseárvvu ja ovttaveardásašvuođa, ja eastadit vealaheami, gč. Dásseárvo- ja vealahanlága § 27.
• Doarjjaoažžus berre leat čálli/jorgaleaddjijoavku mas leat unnimusat 3-4 olbmo go ráhkada pedagogalaš ávdnasa mat gusket máŋgga jahkeceahkkái sihkkarastin dihte prošeavtta čađaheami.
• Doarjjaoažžu galgá ásahit referánsajoavkku mas leat guoskevaš giella- ja fágapedagogalaš gelbbolašvuohta.
• Referánsajoavkku ovddasvástádus lea čuovvulit prošeavtta ja veahkehit ahte buktagis šaddá buorre kvalitehta. Go ráhkada digitála pedagogalaš ávdnasiid galgá DGT-gelbbolašvuohta ja gelbbolašvuohta DGT pedagogalaš geavaheami birra leat ovddastuvvon referánsajoavkku
• Go kvalitehtasihkkarastá pedagogalaš ávdnasa berrejit mánát ja mánáidgárdeoahpaheaddjit mat ollašuhttet ulbmiljoavkku geahččalit dan ráhkadanáigodagas ja ovdal go gárvvistuvvo.
• Doarjjaoažžu galgá šiehtadit čálliiguin, govvaráhkadeddjiiguin, jorgaleddjiiguin ja earáiguin geat leat searvvis ahte pedagogalaš ávdnasa ollásit sáhttá almmuhit, gilvit dahje ráhkadit girjin,elektrovnnalaš hámis (dasa gullá maiddái neahttavuđot veršuvdna) dahje vaikko guđe eará mediumas.
• Doarjjaoažžu galgá šiehtadit čálliiguin ahte oahpponeavvu, mávssu haga, galgá;
  • sáhttit jorgalit eanet sámegielaide.
  • addit mánusa elektrovnnalaš hámis stáhta buvttadeddjiide mat ráhkadit heivehuvvon pedagogalaš ávdnasa sidjiide geat leat čalmmeheamit ja lohkanváttisvuođat dahje olbmuide geain lea dárbu molssaevttolaš ja ollisteaddji kommunikašuvdnii. Elektrovnnalaš mánusa sisdoallu ferte leat ideanttalaš loahpalaš oahpponeavvuin ja lea dákkár hámis/formáhtas maid sáhttá divodit dábálaš dihtoriin. Mánus ferte leat strukturerejuvvon mihttemiiguin, bajilčállagiiguin jnv
• Doarjjaoažžu galgá šiehtadit čálliiguin addit pedagogalaš ávdnasa teavstta elektrovnnalaš hámis, mávssu haga, Divvumii, Sámi giellateknologiija guovddážii Romssa universitehtas. Divvun galgá sáhttit atnit oahpponeavvu teavstta čuovvovaš ulbmiliidda:
  • Doaimmahit dieđalaš dutkama
  • Teavsttaid gielalaš iešvuođaid (ovdamearkka dihte statistihkalaš dáhtaid, grammáhtalaš dáhtaid, grammáhtalaš iešvuođaid ja sániid)
  • Almmuhit oanehis ovdamearkasitáhtaid
  • Geavahit teavsttaid kommersiála ja ii-kommersiala giellateknologalaš ulbmiliidda mat eai rihko dahkkivuoigatvuođalágaid. Ovdamearkkat leat divvunprográmmat giellaoahpahanprográmmat ja mašiidnajorgaleapmi).
• Teavsttat addojuvvon Divvumii šaddet ohcandoaban neahttabáikkis: http://gtweb.uit.no/korp/. Neahttabáiki ii čájet olles oahpponeavvu teavstta, muhto dušše cealkagiid mat oktiivástidit geavaheaddji ohcamiin.
• Doarjjaoažžu galgá šiehtadusas čálliin váldit fárrui earenoamáš dieđuid ahte jus doarjjaoažžu reastaluvvá, prošeakta doaibma bissehuvvo dahje nohká, dahje doarjjaoažžu eará sivaid geažil ii sáhte sáhte dahje dáhto čađahit almmuheami, de sáhttá Sámedikki várašit rievtti váldit badjelasas almmuheami. Vástevaččat guoská šiehtadusaide eará doaimmaheddjiiguin
• Doarjjaoažžu galgá buktit 5 gáhppálaga dábálaš pedagogalaš ávdnasa Sámediggái. Go guoská digitála oahpponeavvuide galgá doarjjaoažžu sáddet sisabeassandieđuid Sámediggái.
• Doarjjaoažžu lea vásttolaš pedagogalaš ávdnasa distribušuvnnas ja márkanfievrredeamis
• Doarjjaoažžus lea ovddasvástádus sáddet dieđuid ođđa almmuhusaid birra Ovttas.no:i dakka viđe go pedagogalaš ávnnas lea almmuhuvvon.
• Doarjjaoažžu galgá fuolahit ahte oahpponeavvu fállojuvvo márkanii unnimusat vihtta jagi.
• Doarjjaoažžu galgá fuolahit digitála komponeanttaid doaimmaheami ja bajásdoallama unnimusat vihtta jagi dan rájes go leat fidnemis.

Gáibádusat digitála pedagogalaš ávdnasiid

• Pedagogalaš ávnnas galgá ráhkaduvvot universála hábmema gustovaš láhkaásahusaid vuođul, gč. láhkaásahusa DGT-čovdosiid universála hábmema birra
• Oahpponeavvu galgá ráhkaduvvot persovdnadieđuid gustovaš láhkaásahusaid vuođul gč persovdnadiehtoláhkaásahusa
• Digitála pedagogalaš ávdnasat galget ollašuhttit čuovvovaš gáibádusaid:
  • Galgá geavahit dábálaš dohkkehuvvon ja rabas standárddat, ja duođaštit plugg-ins gáibideaddji formáhtaid ja eará viiddidemiid neahttalohkkis.
  • Galgá leat neahttavuđot dahje álkit gávdnat ja viežžat neahtas, álkit olámuttos iešguđetge neahttalohkkiin ja eanemus geavahuvvon operatiivavuogádagain šlájaid siskkobealde dego: fiehttotelefovnnat, neahttadulbosat, PC/Mac.
  • Jus oahpponeavvu gáibida sisaloggema duođašteami ja lobi beassat persovdna- ja joavkodieđuide de gáibiduvvo geavahit Feide. Ođđa Feide ávžžuhuvvo garrasit čoavddusin.
  • Loahppageavaheaddji galgá sáhttit váldit atnui digitála komponeanttaid almma earenoamáš liseansavuđot bálvalusaid dahje abonnemeantta goalmmát bealis. Dát mearkkaša ahte geavaheaddji sáhttá geavahit oahpponeavvu sisdoalu ja funkšunalitehta nu ahte ii dárbbaš oastit eará bálvalusaid

3 Ohcamiid meannudeapmi

3.1 Ohcamiid meannudeapmi

Sámedikkis lea váldi ieš árvvoštallat ohcama relevánssa doarjjaortnega eavttuid ja vuoruhemiid ektui, ja eará relevánta áššiid ektui.

Sámediggi árvvoštallá prošeavtta čuovvovaččat:

• Ohcamat árvvoštallojuvvojit doarjjaortnega mihttomeari ja vuoruhemiid vuođul.
• Ohcamat árvvoštallojuvvojit guoddevašvuođa, ekonomalaš, márkanlaš, teknihkalaš, servodatlaš, ehtalaš, fágalaš sisdoalu, ámmátčehppodaga ja kvalitehta, ja eará guoskevaš beliid vuođul. Earret eará árvvoštallojuvvo lea go prošeakta geavatlaččat čađahahtti.
• Sámediggi deattuha erenomážit dásseárvo- ja máŋggabealatvuođaperspektiivva áššemeannudettiin.

Ohcama meannudeami oktavuođas sáhttá Sámediggi:

• Sámediggi viežžá kredihttadieđuid ohcci birra.
• Iežas barggu viidodat galgá árvvoštallojuvvot dalle go ohcá ja čilgejuvvot ohcamis. Iežas barggus gáibiduvvojit vuolláičállojuvvon diibmolisttut ja mearriduvvon diibmobálká.
• Váilevaš raporteremat ja gárvvisteami maŋŋoneamit ovddeš doarjjaáššiin sáhttet váikkuhit ohcama meannudeapmái.
• Sámediggi váldá várašumi das ahte prošeavtta ohcansubmi ja viidodat sáhttá muddejuvvot oassin doarjjaruđaid ollislaš rámma árvvoštallamis.

3.3 Meannudanáigi

• Ohcamat meannuduvvojit golbma mánu sisa maŋŋil ohcanáigemeari.
• Sámediggi sáhttá sihtat eanet duođaštusaid jus lea dárbu.

3.4 Mearrádus ja dohkkeheapmi

• Doarjjaoažžu galgá 3 vahku sisa doarjjareivve dáhtona rájes dohkkehit doarjjaeavttuid Sámedikki doarjjaportála bokte. Jus Sámediggi ii oaččo eavttuid dohkkeheami, de sáhttá doarjja sihkkojuvvot duođi eanet dieđitkeahttá.
• Sus guhte vuolláičállá doarjjaeavttuid, ferte leat fápmudus geatnegahttit fitnodaga/ásahusa.

3.5 Eavttut doarjjaožžui

• Doarjjaoažžu galgá almmuhit ahte Sámediggi lea dorjon prošeavtta/doaibmabiju.
• Seamma prošeakta/doaibmabidju ii sáhte oažžut doarjaga máŋga doarjjaortnega bokte Sámedikkis.
• Maŋŋá doarjjamearrádusa ii addojuvvo eanet doarjja seamma prošektii/doaibmabidjui.
• Doarjja galgá adnot daid ulbmiliid ja eavttuid mielde mat doarjjareivves bohtet ovdan.
• Doarjjavuođu ii sáhte rievdadit ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon dan dohkkehuvvot.
• Vejolaš ovttasbargoguoimmit galget dovdat doarjjaeavttuid.

3.6 Gárvvistanáigemearri

• Gárvvistanáigemearri lea 2 jagi maŋŋil doarjjareive beaivádeami.
• Erenoamáš ákkaid vuođul sáhttá doarjjaoažžu čálalaččat ohcat guhkit áigemeari prošeavtta/doaibmabiju gárvvisteapmái, gitta 1 jahkái Áigemeari maŋideapmi galgá ákkastuvvot ja sáddejuvvot Sámediggái áiggemunis ovdal áigemearri nohká. Sámedikki doarjjaportála galgá geavahuvvot go sádde ohcama maŋidit áigemeari.

3.7 Rievdadusat doarjjaeavttuin

Doarjjaoažžu ii sáhte čađahit mearkkašahtti rievdadusaid guoskevaš prošeavttas dahje doaibmabijus ovdalgo lea čálalaččat dieđihan Sámediggái ja ožžon Sámedikki čálalaš dohkkeheami. Dohkkehuvvon ruhtadanplána ja investerenplána rievdadusat lohkkojuvvojit álo stuorábuš rievdadussan. Sámedikki doarjjaportála galgá geavahuvvot go sádde ohcama rievdadit eavttuid.

3.8 Máksineavttut

• Go mearrádus lea dohkkehuvvon, de sáhttá doarjjavuostáiváldi bivdit 50% juolluduvvon doarjagis máksojuvvot.
• Go prošeakta lea loahpahuvvon ja Sámediggi lea dohkkehan raporta ja rehketdoalu máksojuvvo 50% doarjagis.
• Jos ohcci ovdal lea ožžon doarjaga Sámedikkis ja doarjjaoažžu lea rihkkon doarjjaeavttuid, de sáhttá dat dagahit dan ahte máksimat bissehuvvojit dassážiigo eavttuid rihkkun lea nohkan.

4 Meroštallannjuolggadusat, definišuvnnat ja EEO-njuolggadusat

4.1 Meroštallannjuolggadusat

Doarjja meroštallojuvvo vuođustuvvon ohcama ja prošeaktačilgehusa vuođul. Dakkár oktavuođain go prošeavtta ja dan gollomeroštusa vuođul lea dárbu fásta meroštallannjuolggadusaide, sáhttá doarjaga meroštallat oahpponeavvuid ovddideami meroštallannjuolggadusaid vuođul, nu guhkás go vejolaš. Dát guoská prošeavttaide main galgá ráhkaduvvot mánusteaksta mii lea stuorra oassi buktagis, ovdamearkka dihte prentejuvvon fáddágihppagat, girjjit dahje digitála oahpporesurssat. Ii addojuvvo doarjja čuovvovaččaide: bajásdoallamii, spesifiserekeahtes goluide, ja goluid čadnon doaimma beaivválaš doibmii, sosiála goluide, investeremiidda ja čielga lonuhemiide. Earret sámi mánáidgárdefálaldaga ásaheapmái čadnon investeremiidda. Sámediggi sáhttá máksit doarjaga gitta 100 % dohkkehuvvon goluin, bajimuš doarjjamearri lea 1 540 000 ru. Doarjaga meroštallan lea das gitta man olu ohcamat leat boahtán ortnegii, ja daid kvalitehta.

4.2 Definišuvnnat

• Pedagogalaš ávdnasiiguin oaivvilduvvojit reaiddut mat leat ráhkaduvvon earenoamážit geavahussii mánáidgárddis. Dat sáhttet leat prentejuvvon ávdnasat nugo ovdamearkka dihte duhkorasat, girjjit, spealut, bihttábordinspealut ja eará ávdnasat mat lunddolaččat leat birrasis mánáidgárddi siskkobealde ja olggobealde.
• Pedagogalaš ávdnasat sáhttet maiddái leat digitála oahpporesurssat, nugo ovdamearkka dihte iešguđetlágan applikašuvnnat/mediašlájat main lea teaksta, govat, video, animašuvnnat ja simuleremat. Dat iešguđet mediašlájat leat válljejuvvon ja oktiibiddjon pedagogalaš láhkái.
• Doaibmagollun lohkkojuvvojit: rehketdoallo- ja revišuvdnabálkkát, reantogolut, divadat, eará finánsagolut, vearro- ja divatgolut, elrávdnji, lokálagolut, dáhkádusat, penšuvdnagolut, sosiálagolut, eará bargiidgolut, stivrabálkkát, stivragolut, fitnodatčoahkkin- ja váldočoahkkingolut, árvonjeaidimat ja -geahpedeamit
• Sosiálagollun lohkkojuvvojit: bargiid skeaŋkkat, bargiid kurssat, friija kantiidna ja eará sullasaš ovddut.

4.3 EEO-njuolggadusat

• Sámedikki doarjjaortnegat fertejit leat EEO-šiehtadusa njuolggadusaid rámmaid siskkobealde stáhta doarjaga hárrái. Sámediggái gusket EEO-šiehtadusa mearrádusat seamma láhkai go earáide stáhta-, gieldda-, ja fylkkahálddašeamis dan hárrái movt almmolaš doarjagat galget juolluduvvot.
• Doarjja sáhttá muhtun oktavuođain juolluduvvot EEO-šiehtadusa njuolggadusaid vuođul binnánaš doarjagiid birra. Njuolggadusat binnánaš doarjagiid birra leat 10.05.2024 láhkaásahusas nr 761. Dáid njuolggadusaid vuođul ii sáhte doarjjaoažžu vuostáiváldit binnánaš doarjaga eanet go oktiibuot 300 000 euro ovddas 3 rehketdoallojagi áigodagas.
• Ovdalgo doarjja máksojuvvo, ferte doarjjaoažžu duođaštit Sámediggái ahte ii oaččo binnánaš doarjaga eará sajis máksinjagi dahje guovtti ovddit jagis mat oktiibuot Sámedikki doarjagiin gaskamearálaččat leat eanet go 300 000 norgga ruvnno. Vejolaš ođđa almmolaš doarjjaohcamiid oktavuođas (beroškeahttá gos oažžu doarjaga) lea doarjjaoažžus geatnegasvuohta dieđihit dán doarjaga birra. Dieđihangeasku gusto 3 rehketdoallojagi fálaldatáiggi rájes.
• ESA sáhttá gohččut Sámedikki gáibidit doarjaga ruovttoluotta doarjjaoažžus jos doarjja ii leat addojuvvon njuolggadusaid mielde dahje jos doarjjaoažžu ii geavat doarjaga dan ulbmilii masa lea addojuvvon.

5 Raporteren

5.1 Ulbmilolahusa raporteren

• Galle pedagogalaš ávdnasa leat ráhkaduvvon davvi-, julev-, ja lullisámegillii.
• Guđe/guđiid sámegillii/sámegielaide leat ávdnasat ráhkaduvvon?
• Leatgo rádjerasttideaddji ávdnasat?
• Guđelágan pedagogalaš ávdnasat ja duhkorasat leat
• Guđelágan ávdnasat
• Ávdnasiid ulbmiljoavku
• Movt leat ávdnasat heivehuvvon gustovaš rámmaplánii mánáidgárddiid várás?
• Buot raporteren galgá dahkkojuvvot Sámedikki doarjjaportálas.

5.2 Rehketdoalu raporteren

• Doarjjaoažžu galgá Sámedikki doarjjaportála bokte raporteret ruđaid geavaheami.
• Ruhtageavaheami rehketdoallu galgá čájehit ollislaš goluid ja dietnasa. Dasa gullet prošeavtta/doaibmabiju eará vejolaš doarjagat ja dietnasat. Rehketdollui galgá váldit mielde dušše dakkár goluid ja dietnasiid mat njuolga gusket prošeavtta/doaibmabiju čađaheapmái.
• Dalle go lea dohkkehuvvon gollomeroštus, galgá rehketdoallu leat bardojuvvon nu ahte dan sáhttá buohtastahttit gollomeroštusain. Stuorra spiehkastagaid dohkkehuvvon gollomeroštusa ja rehketdoalu gaskka galgá kommenteret.
• Jos prošeavtta/doaibmabiju rehketdoalu loahpalaš golut leat unnit go dohkkehuvvon gollomeroštus mii boahtá ovdan mearrádusas, de unnida Sámediggi doarjaga vásttolaččat.
• Ruhtageavaheami rehketdoalu galgá duođaštit ná:
• Doarjja 100 000 ru rádjai sáhttá duođaštit dohkkehuvvon rehkegiin ja báŋkoduođaštusain ahte dat lea máksojuvvon. Ferte sáddet prošeaktarehketdoalu mas oaidná buot goluid ja sisaboađuid prošeavttas dohkkehuvvon gollomeroštallama ektui. Rehketdoalu galgá ráhkadit guittiid vuođul, ja guittet galget leat nummarastojuvvon ortnegis rehketdoalu vuođul.
• Badjel 100 000 ruvdnosaš doarjaga ruhtageavaheami duođašta autoriserejuvvon rehketdoalli dahje stáhtaautoriserejuvvon revisora.
• Revišuvdnagáibádus ii guoskka ásahusaide maid suohkanrevišuvdna ja Riikarevišuvdna reviderejit.
• Doarjjaoažžu gii leat registrerejuvvon lassiárvodivatregistaris, galgá rehketdoalus čájehit goluid ja dietnasiid momssa haga. Dát ii guoskka sidjiide geat leat luvvejuvvon lassiárvodivadis dahje ožžot spiehkastit lassiárvodivada rehkenastimis.
• Iežas barggu raporterema oktavuođas gáibiduvvojit vuolláičállojuvvon diibmolisttut. Diibmolisttuid deavdá Sámedikki doarjjaportálii.

5.3 Čuovvuleapmi ja árvvoštallan

• Sámediggi sáhttá dárkkistit geavahuvvojit go ruđat eavttuid mielde.
• Sámediggi sáhttá sihtat eanet dieđuid. Dát guoská dieđuide mat galget geavahuvvot statistihkas ja eará raporteremii.

5.4 Doarjaga ruovttoluotta máksin ja sihkkun

• Go prošeakta loahpahuvvo, de galget geavatkeahtes doarjjaruđat máksojuvvot ruovttoluotta Sámediggái.
• Sámediggi gáibida ruđa ruovttoluotta máksojuvvot, jos lea ribahan menddo ollu máksit.
• Sámediggi geassá doarjjalohpádusa, dolle doarjaga dahje gáibida ruovttoluotta máksit doarjaga jos:
  • Doarjjaoažžu lea rihkkon dieđihangeaskku.
  • Doarjjaoažžu lea rihkkon dáid njuolggadusaid mearrádusaid.
  • Doarjja ii geavahuvvo doarjaga ulbmila mielde ja daid eavttuid mielde mat leat mearriduvvon doarjjareivves.
  • Lea gáibiduvvon heaittiheapmi, ovddiduvvon reastaluvvangohčus, priváhta dahje almmolaš vealgešiehtadallamat leat álggahuvvon doarjjaoažžu ektui dahje doarjjaoažžu heaitá máksimis máksámušaidis.
  • Doarjjaoažžu lea vuovdán iežas investeremiid ovdalgo vihtta jagi lea gollan. Dát guoská investeremiidda maidda Sámediggi lea juolludan doarjaga.
• Jos doarjjaoažžu dákkár oktavuođain ii mávsse ruovttoluotta, de sáhttá Sámediggi rievtti bokte gáibidit máksojuvvot dan mii lea buorrin. Jos ruđat eai máksojuvvo ruovttoluotta dan áigemearrái mii lea biddjojuvvon, de sáhttet maŋŋoneami ovddas gáibiduvvot vel reanttut lassin, gč. juovlamánu 17. b. 1976 mannosaš lága nr. 100 reanttuid birra maŋŋonan máksima oktavuođas jna.