Loga dievasčoahkkinášši: Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportta čuovvoleapmi regionálalaččat 

Meannuduvvon: Plána- ja finánsalávdegottis

Ovddasvástideaddji: Runar Myrnes Balto

Mearrádus Sámedikki dievasčoahkkimis čakčamánu 26. beaivvi 2024

Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportta sisdoallu guoskkaha seamma gažaldagaid go daid maid Sámediggi ovdalge lea meannudan. Sámedikki rolla mearkkaša govda doaimma ollu daid servodatsurggiin maid ferte áddet divodandoaibman sámi kultuvrii viiddes áddejumis, maiddá go guoská dasa ahte doarjut sámi ásahusaid, sámi deaivvadansajiid, oažžut dohkkehuvvot sámi vuoigatvuođaid ja hálddašit Sámedikki doaibmabijuid ja ortnegiid mat galget leat mielde nannemin sámegielaid ja sámi kultuvrra.

Sámediggi deattuha ahte dáruiduhttinpolitihka, dáruiduhttima ja vearrivuođa geažil lea ollugiin dárbu bagadeami sámi kultuvrras ja oahppat sámi kultuvrra birra, ja ollugat geat háliidit oahppat sámegielaid go sii leat váldimin ruovttoluotta iežaset sámi identitehta. Dáruiduhttin lea maid hávváduhttán sámi servodagaid siskkáldasat, maid ferte dikšut. Sámediggi dohkkeha ahte leat ollu regionála, nationála ja riikkaidgaskasaš proseassat maid áigumuš lea nannet ja ovddidit sámi giela ja kultuvrra ja mat leat jo álggahuvvon ja čađahuvvon, ja mat dovddastit ahte oassi báikkálaš servodagain ja válgabiirriin dárbbašit eanet fálaldagaid. Vaikke vel lea ge čađahuvvon viiddes áŋgiruššan sámi kultuvrra nannemiin, de lea báhcán ollu bargu. Sihke sámegielat ja sámi kultuvra leat rašis dilis ollu regiovnnain.

Sámedikki mielas lea dárbu oažžut oidnosii ulbmillaš vugiin visogova daid fálaldagain mat dál addojit sámi giella- ja kulturásahusaid ja deaivvadansajiid bokte dainna ulbmiliin ahte dahkat álkibun sámi álbmogii oažžut visogova ja gávdnat fálaldagaid. Viidáseappot háliida Sámediggi geahčadit mo iešguđet sámi válgabiirriin ferte nannet dahje rievdadit áŋgiruššama ovddasguvlui sámegielaid ja sámi kultuvrra ealáskahttima, gáhttema dahje nannema oktavuođas. Buot sámiide galget sámi mánáidgárdefálaldat, sámi oahpahus vuođđo- ja joatkkaskuvllas, ja jeavddalaš deaivvadansajit sámi giella- ja kulturfálaldagain leat olámuttus.

Sámi ásahusat ja doaimmat

Sámi ásahusat ja doaimmat leat mielde njulgemin dáruiduhttima vahágiid. Sámediggi áigu váikkuhit dasa ahte ásahuvvojit ásahusat daid surggiin dahje fágain mas dat váilot dál, nu mo ovdamearkka dihte luohti, fanassodjin ja árbevirolašmáhttu boazodoalus. Sámediggi áigu veahkkin ásahit ásahusaid, deaivvadansajiid ja joavkkuid ja servviid dakkár geográfalaš guovlluide gos dat dárbbašuvvojit, vejolaččat digitála fálaldahkan.

Sámediggi čujuha dasa ahte giellaguovddážat gulaskuddannotáhtas dan giellastrategiijii maid Sámedikki dievasčoahkkin mearridii geassemánus 2024 áššis 021/24, leat almmuhan iežaset doaibmaguovllu, eaiggátvuođa ja jahkebargologu. Sámediggi oaidná dárbbu sullasaš doaibmaguorahallama gulahaladettiin eará sámi doaimmaiguin gos dálá fálaldagat evaluerejuvvojit.

Sámediggi lea diehtomielalaš das ahte ásahusáŋgiruššama ja -huksema ferte geahččat resursaráddjehusaid ja -váilliid olis, sihke olmmošlaš ja ekonomalaš resurssaid dáfus, mat gávdnojit sámi servodagain. Dat sáhttá earret eará mearkkašit ahte lea dárbu ovttasbargat dáža doaimmaheddjiiguin, ovdamearkka dihtii girjerájuiguin ja gielddaiguin, erenoamážit guovlluin gos eai leat dahje leat uhccán sámi fálaldagat.

Eanet máhttu

Sámediggi lea fuobmán ahte Kanada ja Austrália čađahit «reconciliation barometers» mihtidan dihtii soabadanproseassaid ovdáneami. Sámediggi oaivvilda ahte maiddái Sámis berrejit čađahuvvot jeavddalaš iskkadeamit mihtidan dihtii divodanproseassa ovdáneami maŋŋá assimilerema.

Sámediggi oaidná ahte dárbbašuvvo viidásat duođašteapmi ja dutkan báikkálaš historjjás lokten dihtii báikkálaš gelbbolašvuođa ja máhtu báikkálaš dáruiduhttinhistorjjá ja báikkálaš váikkuhusaid birra.

Sámediggi oaivvilda ahte dárbu lea iskat váikkuhit go Sámedikki gielladoarjagat ja giellastipeanddat dasa ahte giellageavaheddjiid lohku lassána. Dárbu lea maiddá lagabui geahčadit Sámedikki doarjjaortnegiid kultursuorggis háhkan dihtii ođasmahttojuvvon dieđuid daid ráhkkanusa ja ulbmilolahusa birra.

Sámediggi deattuha ahte dárbbašuvvo eanet máhttu sámiid dárbbuid ja ássanmálliid birra, oktan sámi báikkálaš servodagaid push- ja pull-fáktoriiguin. Dakkár máhttu sáhttá váikkuhit dasa ahte Sámediggi deaivá iežas servodatplánemiin earret eará dan ektui guđe fálaldagaid sámit dárbbašit válgabiirriin.

Sihkkarastin dihtii ahte oktagaslaš vuoigatvuođat sámi giellabálvalusaide ja sámegieloahpahussii ollašuhttojit buori láhkai, berre ásahit sámi giella- ja oahpahusáittardeaddji. Sámediggi deattuha ahte dárbu lea bagadeapmái ja oktasaš koordineremii das mo skuvlafálaldat sámegielas ja sámegillii doaibmá gielddain ja fylkkagielddain. Dakkár áittardeaddjirolla sáhttá maiddái leat mielde sihkkarastimin ahte sii geaidda dáruiduhttinpolitihkka lea čuohcan, leat oadjebasat das ahte sin vuoigatvuođat fuolahuvvojit, mii lea dehálaš divodanproseassas.

Viidáset proseassa

Sámediggi oaidná dárbbu viidásat proseassaide buot válgabiirriin.

1. Sámediggi áigu čađahit čuovvoleaddji regionála gulaskuddanproseassaid ja gulahallančoahkkimiid maid ulbmil lea oažžut ovdan dárbbu sámi fálaldagaide, ortnegiidda ja doaibmabijuide juohke válgabiirres. Dan oktavuođas áigu Sámediggi čađahit álbmotčoahkkimiid.
2. Sámediggi áigu čađahit seminára gielddaide, fylkkagielddaide, sámi joavkkuide ja servviide jagi 2025 dainna ulbmiliin ahte hukset eanet fierpmádagaid.
3. Sámediggi áigu, gulahaladettiin sámi ásahusaiguin, árvvoštallat ásahusaid doaimmaid earret eará doaibmaguovllu ja resursadili ektui.
4. Sámediggi ávžžuha nationála, regionála ja báikkálaš eiseválddiid váldit badjelasaset oasi ovddasvástádusas divodanbarggus dáruiduhttima geažil, ja ohcat ovttasbarggu sámi servodagain.
5. Sámediggi ávžžuha eanet gielddaid árvvoštallat searvama sámi giellahálddašanguvlui.
6. Sámediggi deattuha ahte báikkálaš njulgen- ja soabadanproseassat dárbbašuvvojit máŋgga sajis. Sámedikki áigumuš lea ásahit ohcanvuđot doarjjaortnega mii doarju báikkálaš proseassaid ja maiddái deaivvadansajiid ásaheami.
7. Sámediggi eaktuda ahte Norgga eiseválddit várrejit doarvái ruđaid divodanbargui dáruiduhttima geažil. Sámediggi čujuha áššái 041/24 árvalusaid birra stáhtabušehttii mii čájeha dárbbuid mat čatnasit Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportta čuovvuleapmái.
8. Sámediggi bivdá Stuorradikki váikkuhit dasa ahte čađahuvvojit jeavddalaš iskkadeamit mat mihtidit divodanproseassa ovdáneami dáruiduhttima geažil Norggas, ja ahte iskkaduvvojit vejolašvuođat čađahit oktasaš iskkademiid Norggas, Ruoŧas ja Suomas.

Muđui doarju Sámediggi Sámediggeráđi árvalusa.