Doarjjaortnet ásahusovddideami várás lea rabas ohcciide gitta skábmamánu 3. b. 2026 dii. 15.30 rádjai. Ohcamat meannuduvvojit dađistaga.
Savio-vánddardančájáhus
Stiftelsen Deanu ja Várjjat museasiida/Tana og Varanger museumssiida oažžu 300 000 ruvnno doarjjan prošektii Jođus - Savio i bevegelse. Prošeakta lea ovttasbargoprošeakta gaskal Savio-musea ja Munch-musea, ja galgá čájehit lagabui 100 dovddus ja amas John Savio dáidaga.
Čájáhus galgá čájehuvvot Munch-museas Oslos ja máŋgga eará čájehansajis ovdal go dat máhccá fas Saviomuseii Girkonjárggas. Doarjja galgá geavahuvvot oastit ođđa rámmaid dáidagiidda.
– Ođđa rámmat galget sihke gáhttet dáidagiid boahtteáigái, ja dahkat vejolažžan luoikat eanet Savio-dáidagiid. Dat addá su dáidagiidda stuorát oainnusmahttima ja dagaha ahte olaha gehččiid viidábut, dadjá sámediggeráđđi Paul Bendikk Jåma (NSR).
Lohkanhállu Sámis
Davvi Girji AS oažžu 300 000 ruvnno doarjjan prošektii Leselyst i Sápmi. Girječálliturnea, ovttasbarggu bokte girjerádjosiiguin ja dán jagáš sámi mánáidgirjji válljema bokte galgá prošeakta nannet sámi girjjálašvuođa gaskkusteami mánáide, nuoraide ja ollesolbmuide.
– Doaibmabidju nanne lohkanhálu sámegillii ja addá eanet deaivvadansajiid girječálliid ja lohkkiid gaskka. Seammás addá dát eanet oinnolašvuođa sámi girjjiide ja čálliide, dadjá Jåma.
Doarjja bihtán- ja julevsámi prošeavttaide
Sállto Bidumsáme Guovdátj STI oažžu 290 000 ruvnno doarjjan ovttasbargoprošektii gaskal lágádusaid Sállto Girrje ja Tjihkkom Almmudahka. Ulbmil lea nannet bihtán- ja julevsámegiela barggu dainna lágiin ahte bálkáhit lingvistta ja viežžat máhtu das makkár girjjálašvuođa lea dárbu deattuhit erenoamážit bihtánsámegiela ealáskahttimis.
– Bihtánsámegiella lea erenoamáš rašes dilis. Prošeakta galgá váikkuhit guhkesáiggi giellaovddideapmái ja nannet sihke bihtán- ja julevsámegiela geavaheami oahpahusas, kultuvrras ja servodateallimis, dadjá Jåma.
Eará doarjagat
Várdobáiki AS oažžu 238 500 ruvnno doarjjan ásahit arkiivva Várdobáikki museai. Prošeakta galgá sihkkarastit sámi priváhtaarkiivvaid nationála standárddaid mielde, nannet musea arkiivagelbbolašvuođa ja dahkat dehálaš arkiivvaid, nu go ovdamearkka dihte arkiivva Henrik Kvandahl maŋis, olámuddui Digitalarkivet bokte.
Vuođđudus Sámi Dáiddaguovddáš (SDG) oažžu 210 000 ruvnno prošektii 40 jagi dálááiggedáidagiin - ávvučalmmusteapmi ja ásahusovddideapmi SDG:s. SDG 40-jagi ávvudeami oktavuođas galgá prošeakta nannet ásahusa gelbbolašvuođaovddideami, gaskkusteami ja eanet ovttasbarggu bokte.
Lávgu AS oažžu 58 500 ruvnno oahppomátkái bargiide sámi giella- ja kulturguovddážiidda Sámis. Ulbmil lea nannet fágalaš gelbbolašvuođa, ovttasbarggu ja vásáhuslonohallama giellabarggus ja kulturgaskkusteamis.
Juolludeamit ásahusovddideapmái: