Borch gårdsdrift Sindre Borch bokte Čietnjalluovttas Romssa suohkanis lea ožžon 346 000 ruvnno doarjjan oastit fuođđarseaguhanmašiinna. Dálus Moskavuonas leat 350 sávzza maid bibmet dálvvi. Doaibmabidju beavttálmahttá sávzzaid biebmama návehis, unnit fuođar manná duššái ja dálu resurssat geavahuvvojit buorebut.

Jørgen Slettmo Eljasnjárggas lea ožžon 200 000 ruvnno doarjjan hukset ja divodit doardnasiiloid, gos galget vurkkodit roavvafuođđara elliide dálvet. Slettmo doaimmaha mielke- ja biergobuvttadeami Báhccavuona suohkanis. Doaibmabidju galgá váikkuhit dasa ahte bargiide šaddá álkibun go biebman automatiserejuvvo, ahte plastihkkahivvodat unnu, ahte eanandoalloareála geavahuvvo buorebut ja ahte šaddá ráidnaseabbo fuođar elliide.

Jan-Arne Waltenberg Ivgumuotkkis lea ožžon 100 000 ruvnno doarjjan oastit duktavovnna, mii galgá dahkat ahte eanet dukta geavahuvvo ja ahte dárbu geavahit gieddegilvagiid unnu. Waltenbergas lea sávzadoallu Ivgu suohkanis, ja sus leat 250 sávzza maid biebmá dálvvi.

Øystein Fossmo Ivgumuotkkis lea ožžon 100 000 ruvnno doarjjan láddjenmašiinna oastit. Fossmos leat 450 sávzza maid biebmá dálvvi Ivgu suohkanis. Investeren galgá váikkuhit beaktileappot roavvafuođarbuvttadeapmái.

Mikael Østerholm Hánssagiettis lea ožžon 80 000 ruvnno doarjjan oastit guokte hálla maid sáhttá sirdit ja guokte suoidnespábbabiebmangárddi, nu ahte sii sáhttet giđđat eanet olgun biebmat sávzzaid ja lábbáid. Østerholm bargá sávzzaiguin Ráissa suohkanis ja sus leat sullii 120 sávzza maid biebmá dálvvi. Doaibmabidju sáhttá leat mielde buorideamen elliid dearvvašvuođa go unnida elliid logu návehis, mii fas dagaha ahte lábbát ožžot buoret álggu eallimii.

Hans Halfdan Robertsen Bávttiin lea ožžon 70 000 ruvnno doarjjan oastit rádiobielluid sávzzaide. Robertsen bargá sávzzaiguin Ivgu suohkanis ja háliida buorebut beassat čuovvut mielde iežas elliid go leat guohtume ja čohkkema oktavuođas. Ivgus leat hástalusat boraspiriid ektui, ja e-biellut dahket álkibun fuomášit ráfehisvuođa ja ahte beassá čuovvut mielde elliid go leat guohtuneatnamiin. Dat sáhttá leat sihke eastadeaddji dainna lágiin ahte jođáneappot olle dohko jus šaddá ráfehisvuohta, ja sáhttá maid leat ávkin jus šaddá duođaštit vahágiid.

Jon-Christer Mudenia Árvu/Sámediggi

Deaŧalaš boahtteáiggi eanandollui

– Investeremat maidda leat addon doarjagat mielddisbuktet beaktileappot doaluid, buoret resursaávkkástallama ja unnit goluid. Seammás lea dát dakkár doaibmabijut mat sáhttet dahkat ealáhusa eanet geasuheaddjin nuorra boanddaide geat háliidit bargat eanadoaluin boahtteáiggis, dadjá sámediggeráđđi Jon-Christer Mudenia (NSR).

Doarjjaortnega Eanandoallu, gilvvagárdedoallu ja vuovdedoallu mihttomearri lea seailluhit sámi eanandoalu sámi guovlluin, doalahit barggolašvuođa ja nannet máŋggabealat doallostruktuvrra. 

– Aktiivvalaš eanadoallu lea dehálaš sihke ássamii, bargosajiide ja biebmobuvttadeapmái sámi guovlluin. Danne háliida Sámediggi leat mielde ruhtadeamen investeremiid mat nannejit ealáhusa boahtteáiggi ja gánnáhahttivuođa, dadjá Mudenia.

Doarjjaortnega ohcanáigemearri lea skábmamánu 3. b. 2026 dii. 15.30. Ohcamat meannuduvvojit dađistaga.

Dát leat ožžon doarjaga áigodagas cuoŋománus gitta borgemánnui 2026: