Sámiráđi 13. sámekonferánsa 1986:s Åres dohkkehii sámi leavgga dovddaldahkan buot sámiide. Seammás mearriduvvui ahte Sámi soga lávlla dahje Sámi álbmotlávlla, almmolaččat galggai nammaduvvot Sámiid álbmotlávlan. Teavstta lea čállán 1906:s mearrasápmelaš Isak Saba (1875-1921) ja melodiija lea komponeren Arne Sörlie.

Borgemánus 2022:s mearridii 22. sámekonferánsa Váhtjeris/Jielleváris nammadit “Sámieatnan duoddariid” álbmotluohtin, Sámeálbmoga lávlaga lassin. Luođi lea bidjan suoma beal sámi čálli, musihkkár ja dáiddár Nils-Aslak “Áillohaš” Valkeapää, guhte bijai luođi 70-logus. Luohti lea dál maid jorgaluvvon máŋggaid sámi gielaide.

Álggus šaddá digitála almmuhus mii boahtá leahkit sámedikkiid ja Sámiráđi ruovttosiidduin.

Viečča Sámi Soga Lávlaga ja Sámieatnan Duoddariid teavstta máŋgga gillii (PDF, 990 kB)

– Lea stuorra bargu čohkket daid sierra giellaveršuvnnaid mat leat ja almmuhit oktasaš dokumeantta mii sáhttá šaddat mihtilmas boahtteáiggis. Mii vuordit ahte dokumeanta dárkkistuvvo ja sáhttet boahtit oainnut maid mii dárbbahit gieđahallat. Danne dát lea vuosttaš almmuhus man mii dál geigejit sámi álbmogii njeallje riikkas, dadjá lávdegotti ságadoalli Lars-Jonas Johansson.

Vuosttaš sámi riikačoahkkin leai Tråantes guovvamánu 6 beaivvi 1917. Čoahkkin čohkkii badjel čuohti sámi Ruoŧas ja Norggas, ja dain stuorra oassi nissoniin. Leai vuosttaš gearddi sámi historjjás go davvi- ja oarjánsámit Norggas ja Ruoŧas čoahkkanedje rájáheames čoahkkimii digaštallat oktasaš váttisvuođaid. Danne lea 6 beaivi guovvamánus válljejuvvon sámi álbmotbeaivin, dahje Sámeálbmoga beaivin.