Sámedikki nuvttá ortnegis lea čielga mihttun ahte eambbo mánát ožžot sámegielat mánáidgárdesaji ja ahte mánáidgárddit nannejit sámegielatvuođa ja pedagogalaš kvalitehta sámi mánáidgárddiin. Čielga erohus Norgga ráđđehusa nuvttá mánaidgárdeortnegis lea ahte Sámedikki nuvttá ortnet lea čatnon sámegielatvuhtii ja kvalitehta nannemii.
Nuvttá sámegielat mánáidgárdeortnet doaibmagoahtá borgemánu 1. beaivve rájes, ja Sámediggi lea várren 3 millijovnna ruvnnu dán doibmii jagis 2023. Ortnega ulbmiljoavkun leat mánáidgárddit ja ossodagat main lea njuolggadusaid bokte mearriduvvon ahte leat sámegielat mánáidgárddit ja ossodagat, olggobealde ráđđehusa geográfalaš vuoruheami, ja mat leat čállán ovdánahttinšiehtadusa Sámedikkiin.
Sámedikki nuvttá sámegielat mánáidgárdeortnet galgá doaibmat golbma jagi. Mánáidgárddit galget dán áigodagas bargat ovdánahttinbargguid vai nannet sámegielatvuođa ja pedagogalaš sisdoalu. Go golbma jagi leat vássán de galgá ortnet árvvoštallojuvvot ortnega mihttu ektui.
– Mis lea dárbu oažžut eanet sámegielagiid. Mánáidgárddit leat deháleamos ja stuorámus giellamovttiidahttinarenat mat mis leat Sámis. Ortnet galgá movttiidahttit váhnemiid válljet sámegielat mánaidgárdefálaldaga, seammás go sámi mánáidgárddit leat mielde nannemin kvalitehta sámi mánáidgárddiid sisdoalus, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR).
Dát ortnet lea mearkkašahtti lávki sámegielaid nannemis ja giellabarggu ovdánahttimis, seammás go dat addá sámi kultuvrii vejolašvuođa ahtanuššat juo mánáidgárddis.
- Sámi mánáidgárddit leat huksejuvvon dáža mánáidgárddiid rámmaid ja eavttuid vuođul, ja ii leat álohii heivehuvvon sámi kultuvrii ja bajásšaddanprinsihpaide. De lea ge dál áigi ahte mii ieža váldit dán lávkki ja bidjat čielga eavttuid ja rámmaid mat lea váldán vuolggasaji iežamet kultuvrras. Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna raporta mii álmmuhuvvui geassemánu 1.b 2023 bohte ollu ovdamearkat main čilgejuvvojit mo iešguđet guovlluin leat sápmelaččain rievidan giela ja vejolašvuođa oahppat sámegiela ja bajásšaddat sámi árvvuid, kultuvrra ja árbevieruid vuođul. Sámediggi ferte bargat dan nammii ahte sámi mánát besset oahppat gielaset iežaset guovlluin. Ja danne bidjat ge čielga mihttuid ahte sámi mánáidgárddit galget leat sámegielagat, mat addet buriid eavttuid ja vuođu sámi mánáide oahppat iežaset giela. Sávaldat livččii ahte eambbo sámegielat mánát ožžot vejolašvuođa válljet sámegiela vuosttašgiellan go álget skuvlii, dadjá sámediggeráđđi Mikkelsen.
Nannet kvalitehta Sámi mánáidgárddiin
Mánáidgárdeeaiggádat ja mánáidgárddit mat čállet ovdánahttinšiehtadusa Sámedikkiin galget čađahit ovdánahttindoaimmaid gievrras giellaoahpahusmodeallaid ja pedagogalaš prinsihpaid vuođul. Sámediggi álggaha bagadallama ovdánahttinbargguid ektui ja láhčá dárbbuid vuođul gelbbolašvuođaloktendoaimmaid.
Dat lea dárbu hábmet čielga rámmaid ja mihttui sámi mánáidgárddi sisdollui, man vuođul sáhttá sihkkarastit ahte sámi mánát ožžot fálaldaga mii nanne sámegielaid ja mas lea pedagogalaš kvalitehta. Sámi servvodat dárbbaša eambbo sámegielagiid vai boahtteáiggis nagodit sihkkarastit sámegielat fálaldagaid iešguđet surggiin.
Ohcanáigemearri oažžut goluid buvttadusa váhnenmávssu mánáidgárdeeaiggáda meroštallama vuođul, ja ovdánahttindoarjaga lea skábmamánu 15.b 2023. Šiehtadusat mánáidgárdeeaiggádiiguin vuolláičállojuvvojit borgemánu rájes.
Sámediggi ávžžuha mánáidgárdeeaiggádiid ja mánáidgárddiid geat háliidit searvat ortnegii, addit dieđu Sámediggái jođánepmosit vai beassat álggahit ovdánahttinšiehtadusa čállima.