20 doaibmabiju dan 82 ođđa doaibmabijus maid ráđđehus almmuha gusket sámi guovlluide, nugo nannet heahteguovddášfálaldaga, buoridit sámi giela ja kultuvrra máhtu ja gelbbolašvuođa politiijas, ja árvvoštallat ásahit sierra mánáidviessofálaldaga mii lea erenoamážit heivehuvvon sámi guovddášguovlluid mánáide. Lea vuosttaš geardde go doaibmaplánas veahkaválddi vuostá lagas gaskavuođain lea sierra oassi veahkaválddi ja illastemiid birra sámi servodagain ja doaibmaplánii leat maiddái váldon mielde boazodoalu hástalusat.

Loga Ráđđehusa doaibmaplána veahkaválddi eastadeami ja vuosttaldeami várás lagas gaskavuođain 2021-2024 (PDF, 2 MB)

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo dadjá ahte sierra doaibmaplána veahkaválddi birra lagas gaskavuođain lea dehálaš, go dál eat dieđe doarvái dan birra manne sámi servodagas leat nu alla lohku das mii guoská veahkaváldái lagas gaskavuođain. Muhto dan diehtit ahte dáruiduhttinpolitihka geažil leat olu sápmelaččain traumat ja unnán luohttámuš norgga servodahkii. Seammás olu sápmelaččain lea garra bargu bealuštit iežaset kultuvrra, giela ja eallinvuogi. Dás ovddos guvlui mii fertet bargagoahtit dainna movt buoremus lági mielde sáhtášeimmet veahkehit sin geat gillájit veahkaválddi ja rahčet dainna.

– Doaibmaplána lea dehálaš lávki ovddosguvlui sámi álbmoga veahkaválddi vuosttaldeamis. Dat lea veahkkin addime reaidduid mat dárbbašuvvojit go deaivvada veahkaválddi gillájeddjiiguin sámi giella- ja kulturgelbbolašvuođain, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Son lea duhtavaš bohtosiin, go Sámediggi lea bures ovttasbargan ja konstruktiivvalaččat konsulteren Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanttain.

Dehálaš nannet sámi gelbbolašvuođa politiijaetáhtas

Sámediggi lea váldán ovdan erenoamáš doaibmabijuid dárbbu eastadan dihtii ja vuosttaldan dihtii veahkaválddi ja illastemiid sámi servodagain. Politiija ja veahkkeapparáhta váilevaš gelbbolašvuohta sámi gielas ja kultuvrras dagaha erenoamáš hástalusaid. Sihkkarastin dihtii dásseárvosaš veahkkefálaldagaid lea dárbu ásahit sámi giella- ja kulturgealbbu buot surggiide ja dásiide, dálá doaibmi veahkkefálaldahkii. Veahkaváldi ja illasteamit lea dakkár hástalus maid sámi servodat ja Norgga eiseválddit fertejit čoavdit ovttasráđiid.  

Ollu gillájeaddjit vásihit ollu heahpada veahkaválddi ja illastemiid oktavuođas. Ballu stigmatiseremis sámi álbmoga ja erenoamážit sámi albmá, sáhttá maid váikkuhit dasa ahte gillájeaddjit orrot jávohaga veahkaválddi ja illastemiid birra. Dasto sáhttá nana ja ovddasvástideaddji nissona dahje albmá ovdagovva doaibmat hehttehussan ohcat veahki. Illastit albmá lea sámi servodagain adnojuvvon hui tabun, ja heađuštusat ohcat veahki illastemiid oktavuođas, sáhttet leat vel stuorábut sámi gánddaide ja albmáide go sámi nieiddaide ja nissoniidda.

Politiijas lea erenoamáš ovddasvástádus veahkaválddi vuosttaldeamis sámi servodagas. Dás leat luohttámuša duddjon ja máhttu sámi servodaga ja giela birra dehálaš oasit. Veahkaváldi ii leat priváhtaášši, ja lea mearrideaddji ahte politiija almmustahttá veahkaválddi lagas gaskavuođain ja bargagoahtá dainna jus ovddasvástádusa galgá bidjat veahkaváldečađaheaddjái. Dan várás ferte politiija leat olámuttus sámi servodagain, ja politiijas fertejit leat doarvái resursat.  

– Lea dárbu eanet politiijaide geain lea sámi giella- ja kulturgelbbolašvuohta. Ráđđehus ferte aktiivvalaččat bargagoahtit sámegielat politiijastudeanttaid rekrutteremiin ja fállat sámegieloahpahusa etáhta bargiide, dadjá Keskitalo.

Dutkan duođašta duođalaš loguid sámi guovlluin

Logut nuppi eallindilleiskkadeamis guovlluin gos lea sámi ja dáža ássan (SAMINOR II), čájehit ahte sámi nissonat raporterejit eanet fysalaš, psyhkalaš ja seksuála veahkaválddi go olbmot seamma geográfalaš guovllus geain ii leat sámi duogáš. 49 proseantta sámi nissoniin ja 35 proseantta dain nissoniin geain ii lean sámi duogáš, raporterejedje ahte sii leat gillán veahkaválddi. 22 proseantta sámi nissoniin raporterejedje seksuála illasteami, dan ektui go 16 proseantta dain nissoniin geain ii lean sámi duogáš, raporterejedje dan seammá. Maiddái sámi albmát raporterejedje eanet vásihuvvon veahkaválddi (40 proseantta) go albmát geain ii lean sámi duogáš (23 proseantta). Eanebut sámi vástádusjoavkkus raporterejedje ahte sii eai dovdan veahkaválddi čađaheaddji go dan maid sii vástidedje geain ii lean sámi duogáš.

Doaibmavádjigiid eallindiliid kárten sámi guovlluin čájeha ahte doaibmavádjit sápmelaččat gillájit eanet givssideami ja veahkaválddi go earát.

– Leat máŋga sámi jiena mat duostilit leat almmolaččat muitalan veahkaválddi birra maid leat vásihan. Sii leat leamaš mielde tabuid cuvkemis ja veahkehan olbmuid geat leat gillán veahkaválddi. Sámi servodagas ii galgga veahkaváldi oba dohkkehuvvotge, dadjá Keskitalo.

Sámediggi ja sámi organisašuvnnat leat maŋimus jagiid bidjan áššelistui dakkár fáttáid go veahkaválddi lagas gaskavuođain, seksuála illastemiid, vaššás rihkolašvuođa, doaibmavádjigiid eallindili ja seksuála unnitloguid dili sámi servodagain. Almmustahttojuvvon leat duođalaš áššit veahkaválddi ja illastemiid birra sámi guovlluin, ja máŋga sápmelačča leat ieža muitalan veahkaválddi vásáhusaid birra ja gáibidan rabasvuođa dán fáttá birra.

Lagas gaskavuođaid veahkaválddi dovdomearkan lea ahte gillájeaddjis lea lagas gaskavuohta sutnje gii čađaha veahkaválddi. Das leat hui erenoamáš hástalusat. Gillájeaddjis ja čađaheaddjis leat dovdduide čadnojuvvon čanastagat goappat guoibmáseaskka ja gillájeaddji sáhttá dasa lassin leat ekonomalaččat ja ávnnaslaččat sorjavaš veahkaváldečađaheaddjis. Danne sáhttá leat váttis botket veahkaválddálaš dilálašvuođa. Veahkaváldi lea duođalaš rihkolašvuohta mii čuohcá garrasit gillájeaddjái ja rivve mánáin oadjebas bajásšaddama.

Veahkaváldi lagas gaskavuođain lea duođalaš rihkolašvuohta mas leat stuorra váikkuhusat sihke gillájeaddjái njuolgga ja sutnje gii eallá veahkaválddiin. Dát veahkaváldi lea viiddes servodat- ja álbmotdearvvašvuođačuolbma ja lea okta dain stuorámus dásseárvohástalusain. Veahkaváldi bohciidahttá dorvvohisvuođa, sáhttá dagahit dearvvašvuođahástalusaid ja čálgomassima, ja gáržžida ovttaskas olbmo eallindoaibmama ja vejolašvuođa árjjalaš servodatoassálastimii. Mánát ja rávesolbmot eai galgga dárbbašit eallit dorvvohisvuođas iežaset ruovttuin ja ballat olbmuin geaid sii vuolggasajis atnet iežaset lagamužžan. Mii eat sáhte dohkkehit ahte muhtumiidda lea buoremus guođđit ruovttu go veahkaváldi dahká ruovttu váralaš sadjin. Buohkain galgá leat friijavuohta ja vejolašvuohta eallit oadjebas eallima.

Dá lea oassi ođđa doaibmabijuin mat almmuhuvvojit doaibmaplánas Veahkaválddehisvuođa čađaheapmi:

• Nannet áŋgiruššama veahkaválddi ja illastemiid vuostá boazosámi servodagain ja nannet veahkaválddi ja illastemiid dutkama boazosámi servodagain
• Buoridit sámi giela ja kultuvrra máhtu ja gelbbolašvuođa politiijas, fuolahit ahte boazopolitiijas lea gealbu veahkkin váikkuhit veahkaválddi eastadeapmái ja dakkár áššiid čuovvuleapmái mat leat veahkaválddi birra lagas gaskavuođain sámi guovlluin
• Nannet regionála resursaguovddážiid veahkaválddi, traumáhtalaš streassa ja iešsorbmeneastadeaddji (RVTS) barggu veahkaválddiin ja illastemiiguin sámi guovlluin
• Nannet heahteguovddášfálaldaga sámi álbmogii, ásahit nationála sámi gealboguovddáža bearašsuodjalusa, mánáidsuodjalusa ja heahteguovddášfálaldaga várás
• Árvvoštallat ásahit sierra mánáidviessofálaldaga mii lea erenoamážit heivehuvvon sámi guovddášguovlluid mánáide
• Fuolahit sámi perspektiivva barggus mii galgá hábmet fálaldaga veahkaváldečađaheddjiide ja illasteddjiide
• Nannet Norgga eiseválddiid, Sámedikki ja sámi eaktodáhtolaš organisašuvnnaid gaskasaš ovttasbarggu veahkaválddi ja illastemiid vuostá sámi servodagain

Jearahallama addá sámediggepresideanta Aili Keskitalo (NSR), tlf. +47 971 29 305