Sámediggeráđđi lea buktán cealkámuša jagi 2028 stáhtabušehttii, mas evttoha oktiibuot 684,54 miljovnna ruvnno várret vuoruhemiide. Sámi kulturlokten ja sámi kulturásahusaid nannen deattuhuvvo dehálaš doaibmabidjun go galgá čuovvolit Duohtavuođa- ja soabahankommišuvnna ávžžuhusaid ja njulget dáruiduhttima vahágiid.  

Maren Benedicte Nystad Storslett Árvu/Sámediggi

– Sámi ásahusat leat vuođđun barggus njulget vahágiid maid dáruiduhttin lea dagahan. Dat nannejit sámi gielaid, kultuvrra ja servodaga juohke áidna beaivvi, muhto olu dain ásahusain vásihit stuora ekonomalaš ja struktuvrralaš hástalusaid. Mii leat guhká ožžon lohpádusaid sámi kulturloktema birra. Dál lea áigi daid duohtandahkat, dadjá sámediggeráđđi Maren Benedicte Nystad Storslett. 

Cealkámušas árvala sámediggeráđđi 50 miljovnna ruvnno sámi kulturloktemii. Dasa lassin evttoha 400 miljovnna ruvnno RiddoDuottarMuseat (RDM) ođđa museavistái, 100 miljovnna ruvnno Savio-musea ođđa museavistái ja 50 miljovnna buotsámi kulturfondii.

Paul Bendikk Jåma Árvu/Sámediggi

– Beroštupmi lassána sámi kultuvrii, ja sámi dáidda čájehuvvo nationála ja internationála arenain dávjjit ja dávjjit. Seammás go dat illudahttá mu, de váivašuvan go mis dáppe Sámis eai maid gávdno vástideaddji arenat. Danne bivdit mii oažžut várrejuvvot ruđa ođđa museavisttiide mat buorebut heivejit min kulturártnaide, dadjá sámediggeráđđi Paul Bendikk Jåma (NSR).

Sihke ođđa ja dálá vuoruhemiid ferte nannet

Sámediggeráđđi evttoha várret oktiibuot 684,54 miljovnna ruvnno áŋgiruššamiidda 2028:s. Das leat mielde sihke ođđa vuoruheamit ja lassi juolludusat vuoruhemiide mat juo leat:

• 2 miljovdna ruvdno: Ruhta Sámedikki vuollásaš olgguldas etáhttii vai buorebut sáhttá earuhit Sámedikki politihka ja Sámedikki hálddašeami. 
• 10 miljovdna ruvdno: Ruhta sámi giellaáittardeaddjái mii veahkkin sihkkarastá ahte buot sámiid giella- ja oahpahusrievttit ollašuvvet.  
• 5,54 miljovdna ruvdno: Pedagogalaš materiálat sámegillii gokčan dihtii dan bistevaš maŋŋoneami oahpponeavvuid buvttadeamis. 
• 7 miljovdna ruvdno: Joatkit juolludeami sámi investerenfondii vai foanda šattašii bistevaš mohtorin nuppástussii ja stuorrumii. 
• 35 miljovdna ruvdno: Nannet guovttegielatvuođadoarjaga suohkaniidda ja fylkkasuohkaniidda oassin dan nu gohčoduvvon implementerenráiggi divvunbarggus. 
• 20 miljovdna ruvdno: Nannet Sámedikki ohcanvuđot doarjjaortnegiid vai dat vástidit sámi servodaga dárbbuide. 
• 5 miljovdna ruvdno: Nannet Sámedikki kapasitehta hálddašit gáibideaddji areálariidduid ja dustet ođđa ovddasvástádussurggiid, nugo gearggusvuođa ja teknologiijaovdáneami. 

Sámediggeráđđi deattuha maid ahte leat doaimmat Sámedikki bušeahta olggobealde mat leat dehálaččat sámi gielaid, kultuvrra ja servodateallima nannemii ja mat leat erenoamáš dehálaččat Duohtavuođa- ja soabahankommišuvnna gávdnosiid ja rávvagiid dáfus. Doppe deattuhuvvo earret eará dárbu eanet áŋgiruššat oahpahussii ja gelbbolašvuođahuksemii Sámis, dárbu nannet sámi báikkálaš servodagaid oassin Norgga obbalaš gearggusvuođas, ja dárbu buoridit sámi fágabirrasiid ja ásahusaid kapasitehta ja gelbbolašvuođa goanstajierpmi geavaheamis. 

Sámediggeráđđi deattuha ahte lasáhusat Sámediggái stáhtabušeahta bokte eai ábut merkejuvvot, vai Sámediggi sáhttá bargat iežas barggu sámiid álbmotválljen orgánan ja dahkat iežas bušeahttavuoruhemiid. Sámedikki dievasčoahkkin lea leamaš čielggas das ahte lea dárbu ođđa ruhtadanmállii mii buorebut vuhtiiváldá sámi servodaga dárbbuid ja vástida Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođaide. 

Sámedikki dievasčoahkkin meannuda ášši duorastaga, čakčamánu 24. beaivvi. Lávdegoddečoahkkimat leat čakčamánu 21.-22. beaivvi. Dievasčoahkkin álgá gaskavahku, čakčamánu 23. beaivvi ja loahpahuvvo bearjadaga, čakčamánu 25. beaivvi. 

Loga eambbo cealkámuša birra 2028 stáhtabušehttii dás. 

Loga eambbo áššeovddideami birra dás.