Dál lea jođus dehálaš bargu mas mii ovttas bargat iešsorbmeneastadanbarggu ektui, ja válljejuvvon gielddat leat guovddáš ovttasbargoguoimmit. Sámedikki gohččuma vuođul galgá dál SÁNAG - Sámi klinihkka čađahit ovttasbargovuođđuduvvon diđoštan- ja ovdánahttinproseassa nannen ja doarjun dihtii gielddaid barggu iešsorbmemiid eastademiin.
Prošeavtta ulbmil lea oažžut buoret gova earret eará das maid sámi gielddat juo dahket iešsorbmemiid eastadeames, ja movt dát doaimmat heivejit sámi gillii ja kultuvrii. Go prošeaktabargu lea loahpahuvvon, de háliidit bealit buktit konkrehta rávvagiid movt sáhttá struktureret ja systematiseret iešsorbmemiid eastadanbarggu, ja maid geavahit vuođđun boahttevaš nationála iešsorbmema eastadandoaimmaide.
Ann-Elise Finbog
Árvu/Sámediggi
– Iešsorbmemiid eastadeapmi lea okta dain duođaleamos álbmotdearvvašvuođa fáttáin Sámis. Dát lea erenoamáš dehálaš bargu ja suorgi mii dárbbaša eanet fuomášumi. Go iešsorbmen dáhpáhuvvá sámi servodagas, de dat čuohcá viidát, bearrašiidda, sogaide ja olles giliide. Danne lea mearrideaddji ahte dát bargu dahkkojuvvo vuđolaččat ja fágalaččat, dadjá sámediggeráđđi Ann-Elise Finbog (SáB).
Son lea hui duhtavaš go SÁNAG jođiha dán barggu, iežas nana fágagelbbolašvuođain ja guhkes vásáhusain sámi guovlluin.
– Ovttas gielddaid báikkálaš máhtuin mis lea nana ovttasbargu man bokte mii sávvat oažžut bistevaš buorádusaid.
Prošeakta lea ožžon hui buori responsa ja lea bures vuostáiváldojuvvon dain gielddain mat leat jerrojuvvon searvat, ja Deatnu, Guovdageaidnu, Hábmer ja Rosse leat juo mielde.
SÁNAG bealis leaba Anne Cath. Silviken ja Ronald Isaksen prošeaktabarggu ovddasvástideaddjit. Silviken lea prošeaktajođiheaddji ja sus lea bajimuš fágalaš ovddasvástádus prošeavttas. Isaksen galgá doaibmat koordináhtorin ja sus galgá leat ovddasvástádus prošeavtta hálddahuslaš ja beaivválaš jođiheamis.
– Ovddeš dutkamat ja strategiijadokumeanttat leat čujuhan ahte lea dárbu kultursensitiiva doaibmabijuide ja buoret systematihkkii iešsorbmemiid eastadeamis, dadjá prošeaktajođiheaddji Anne Cath. Silviken SÁNAG - Sámi klinihkas.
Son muitala ahte ollu gielddat barget juo gáibideaddji barggu unnán resurssaiguin ja stuorra ovddasvástádusain.
– Dán proseassa bokte mii háliidit doarjut sin dainna lágiin ahte sii sáhttet oažžut bistevaš buoridemiid giela, kultuvrra ja báikkálaš doaibmanvejolašvuođaid ektui, go dat lea báikkálaš máhtu ja fágalaš doarjaga deaivvadeamis ahte buoremus čovdosat bohciidit.
SÁNAG háliida seammás muittuhit ahte sis lea nu gohčoduvvon vuosttašceahkkefálaldat buohkaide geat dárbbašit soapmásiin hállat. Dát fálaldat mearkkaša ahte ii dárbbaš álggos váldit oktavuođa fástadoaktáriin oažžun dihte veahki - sáhttá váldit oktavuođa njuolga SÁNAG:in. Fálaldat addá golbma nuvttá ságastallama mánáide, nuoraide ja rávisolbmuide.
Telefonnummir vuosttašceahkkefálaldahkii lea 78 96 74 30 (rávesolbmot) dahje 78 96 74 20 (mánát/nuorat).