Runar Myrnes Balto (NSR), sámediggeráđđi geas lea politihkalaš ovddasvástádus sámevaši suorggis
Norga dárbbaša kulturrievdadeami. Manne eaba bissehan nieidaustibaččat dan nuorra albmá gii fasttit bilkidii sudno Romssa gávpoga guovddážis? Manne ii oktage bissehan dáhpáhusa mas 5 jahkásaš gánda vásihii vašuheami miessemánu 17.beaivve Bådådjos, danne go sus lei sámeleavga mielde? Mii dárbbašat kultuvrra gos daddjo čielgasit ahte sámevašši lea dohkketmeahttun.
Sámediggeráđđi lea dán giđa bargan doaibmaplánain sámevaši vuostá, ja mis lea leamaš lagaš oktavuohta máŋgasiin geat beaivválaččat barget dáinna diliin. Go jearrat manne dát váttisvuohta čuožžila, de lea dávjá dat seamma čielga vástádus: máhttováilevašvuohta.
Mun lean áibba sihkkar ahte eanáš cielaheamit ja unohis falleheamit eai dahko bahávuođa geažil. Váttisvuohtan lea ahte olbmuin Norgga álbmogis lea unnán diehtu sápmelaččaid birra, sámevašis, sámi historjjás, dáruiduhttinpolitihkas ja makkár váikkuhusat dain ain lea otne. Dat lea dárbu nannet álbmoga gelbbolašvuođa sakka, buot ahkedásiin.
Jus ásat sámi guovllus, de berret dovdat báikkálaš sápmelaččaid dili ja historjjá. Dakko ferte skuvladoaimmahat dovdat iežaset ovddasvástádusa, ja bearráigeahččat ahte dát máhtolašvuohta systemáhtalaččat lakto oahpahussii vuosttaš skuvlabeaivve rájes. Dat gávdnojit máŋga institušuvnna, sihke báikkálaččat ja riika dásis, geat sáhttet ja berrejit dovdat iežaset rolla. Dát maid guoská mediaide..
Valáštallamiin veahkkin
Sámi álbmot eai sáhte okto dahje ieža čoavdit sámevaši váttisvuođa. Danin lea sorjavaččat ahte stuorraservvodat ja nationála aktevrrat oasálastet dása buorredáhtolašvuođain. Sámediggeráđđi dáhttu bovdet nationála organisašuvnnaid ja aktevrraid dán servvodatdoibmii álbmogassii. Ovdamearkan de lea stuorra ovdamunnin jos valáštallit ja valáštallansuorggit servet dása. manni.
Romssa valáštallansearvi (TIL) lea erenoamáš buorre ovdamearka prošeavttainis maid gohčodit RomsaDál. Sii čalmmustahttet sámegiela ja sámekultuvrra positiiva vugiiguin Romssas. Dáinna vugiin de leat sii veahkkin dahkamin sámi servvodaga dásseárvosažžan. Valáštallit sihke movttiidahtte ja ávžžuhit earáid gávpogis, ahte sámegiella oidnogoahtá ja gullogoahtá dávjjit ja eambo buot dásiin.
Sámevašši lea nationála váttisvuohta. Dát dovdo eanemus sámi guovlluin, muhto dađe bahát oaidnit mii dán maiddái olles riikkas. Ii leat guhkes áigi go Anna Ellinor Hansrud muitalii mo son vásihii sámevaši Kristiansandas miessemánu 17.beaivve ja diibmá lei fas roavva dáhpáhus Hamar gávpogis.
Nationala váttisvuohta gáibida nationála áŋgiruššama. Maiddái ráđđehus ferte leat veahkkin! Sámediggeráđđi áigu gáibidit ahte ráhkaduvvo sierra nationála doaibmaplána sámevaši vuostá. Lea ráhkaduvvon sierra doaibmaplána muslimaid ektui vealaheamis ja vašuheamis, ja dákkár sullasaš plána berre maid dahkkot sámiid várás. Ráđđehus berre maid bargat gelbbolašvuođaloktemiin, vai servvodagas buorebut nákcejit gieđahallat vašiid mat čuožžilit.
Norggas lea sámevašši váttisvuohta, ja dan eat galgga dárbbašit dohkkehit jagis 2022. Sámedikki doaibmaplánain sámevaši vuostá, bovdet ja hástalat nationála doibmii. Buohkat sáhttet leat mielde positiivvalaččat váikkuhit. Ovttaskasolbmot, organisašuvnnat ja eiseválddit buot dásiin. Ovttas sáhttit hábmet dárbbašlaš kulturrievdama.