Kronihkka: Nuvttá sámegielat mánáidgárddit

Kronihkka: Nuvttá sámegielat mánáidgárddit

Sámediggeráđi bušeahttaevttohus nuvttá sámegielat mánáidgárdesaji birra buktá sihke ilu ja digaštallama. Álggos háliidan dadjat ahte lea dehálaš digaštallan. Mis leat čielga ja čađa jurddašuvvon ákkat evttohussii, čállá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen dán kronihkas.

Váldomihttu lea ahte eanet mánát ožžot sámegielat mánáidgárdefálaldaga. Sii leat boahtteáiggi giellaguoddit. Mánáide oahpahit sámegiela unnivuođa rájes lea beaktileamos ja mas eanemus váikkuhanfápmu nannemis ja háhkamis sámegiela geavaheddjiid.

Sámediggeráđi evttohus lea boahtán dan oktavuođas go ráđđehus evttoha stáhtabušeahtas nuvttá mánáidgárdefálaldaga doaibmaavádagas. Mii doarjut ráđđehusa evttohusa, muhto min evttohus nuvttá sámegielat mánáidgárdefálaldagain doaibmaavádaga olggobealde ja ráđđehusa evttohus leaba goabbatlágan evttohusa áibbas goabbatlágan vuođustusaiguin.

Mikkel Eskil Mikkelsen Åse M.P. Pulk/Sametinget

Lea dieđihuvvon ahte sámegielagiid lohku njiedjá 65 prosentii jus ohppiidlohku joatká nu movt dál. Lea hui duođalaš ášši, ja máksá ahte fertet eanet doaibmabijuid álggahit caggan dihte dán treanda. Danne fertet dahkat sámegiela válljema mánáide eanet bivnnuhin mánnáolbmuide.

Doaibmaavádaga olggobealde leat sullii 200 máná sámegielat mánáidgárddiin. Nationála dásis leat dát hui unnán mánát, muhto sámi oktavuođas lea dát mánnájoavku sámegiela boahtteáiggi geađgejuolgi.

Sámediggi háliida lagas ovttasbarggu suohkaniiguin ja mánaidgárdeeaiggádiiguin ásahan dihte min evttohusa ja doaimmaid ásahit mat sáhttet sihkkarastit gelbbolašvuođa ja háhkat pedagogaid mánáidgárddiide.

Heivvolaš doaibmabijut dán oktavuođas sáhttet bálkkáide dahje bargiide čatnon, lassioahpu dahje rekrutterenprográmma gealbudahttit fidnomáhtuhemiid, dahje eará doaibmabijut mat lasihit dáid fágaolbmuid bivnnuhisvuođa čoavddagelbbolašvuođain maid servodat dárbaša.

Mii leat, ovttas ráđđehusain, ovttaoaivilis ráhkadahttit stuorradiggedieđáhusa sámegieloahpaheddjiid ja mánáidgárdeoahpaheddjiid rekruterema birra. Dál čađahuvvo rabas gulaskuddan ráđđehusa neahttasiidduin gos buohkat sáhttet buktit cealkámušaid juovlamánu 15.b. rádjái. Stuorradiggedieđáhusas galget šaddat beaktilis ja ulbmilaš doaibmabijut, ja mun sávan nu olu olbmot go vejolaš atnet vejolašvuođa buktit cealkámušaid.

Muhto, eai buot dat 13 suohkana mat leat hálddašanguovllu siskkobealde leat doaibmaavádaga siskkobealde ja oassin ráđđehusa evttohusas. Hástalusat sentraliseremiin maid báidnet daid suohkaniid, ja doaibma sáhttá buktit ruovttuluotta fárrema vuoittu seammás go orro dego gielladoaibma.

De báhcet vel sámi mánáidgárddit Romssas, Bådådjos, Troandimis ja Oslos. Fállat ortnega movttiidahttin dihte sámegielat mánáidgárdefálaldaga válljet ja jearahallat dan birra livččii ulbmilmeahttun jus rehkenastá ahte eai gávdno sámi mánát gávpogiin.

Giellapolitihkkárlaččat leat juste seamma dehálaččat go sámegielat mánná hálddašanguovllu siskkobealde.

Sámi mánát dáin gávpogiin galget nákcet fárret hálddahusguvlui. Váhnemat sáhttet nuorra olbmot geat leat guhkes oahpuid gaccan, ja sin háliidivččiimet áinnas máhccat ruovttoluotta hálddašanguvlui maŋŋel oahpu. Dalle lea dehálaš ahte válljejit sámegielat mánáidgárdefálaldaga mánáideaset.

Dađi bahábut eat leat ožžon doarjaga stuora nationála doaimmaide lokten dihte sámi mánáidgárdesuorggi. Danne fertet atnit eará váikkuhangaskaomiid sihkkarastin dihte ahte sámi mánát ožžot duohta sámegielat fálaldaga. Sámediggeráđđi evttoha váikkuhit ekonomalaš gaskaomiiguin, aitto fal nuvttá sámegielat mánáidgárdefálaldagain.

Illudan bargat evttohusaiguin buriid ságastallamiiguin mánáidgárdeeaiggádiiguin ja suohkaniiguin nuvttá mánáidgárdesajiid ásaheami birra ja joatkit barggu gelbbolašvuođain ja rekruteremiin. Mun jáhkán mii ovttas nákcet dustet hástalusaid buori vuogi mielde