Maŋimus áiggiid leat mediain leamaš máŋga ášši sámi ja norgalaš historjjá sevdnjes oasi birra: Sámi dákterikkit vižžojuvvon girkogárddiin ja hávdesajiin miehtá Sámi, dutkama várás. Ollugat leat dál dovddahan garra sávaldaga ja dárbbu oažžut dáid olbmobázahusaid ođđasis hávdáduvvot.
Badjel 1000 dákterikki roggojuvvojedje bajás Sámis, stáhta buressivdnádusain, jagiin gaskal 1850 ja 1977. Eai buot čoggojuvvon nálledutkama várás. Eanaš dákterikkit mat bohte maŋŋá 1945, čoggojuvvojedje arkeologalaš iskkademiid oktavuođas. Spiehkastahkan lea dat dákterikkit maid vižže Báhčaveajis 1958:s, maid rogge bajás Báhčaveaijoga dulvadanplána geažil. Dákterikkiid áigo sirdit 96-allodaga girkogárdái, muhto máŋga dákterikki sáddejuvvojedje viidáseappot dutkama várás.
Eanaš sámi dákterikkit leat Oslo universitehta Schreinerlaš-čoakkáldagain. Mii diehtit gos daid leat viežžan, muhto eat dieđe daid identitehta. Muhtumat dain leat maŋŋá sáddejuvvon olgoriikka ásahusaide. Mii eat dieđe dál gos dat leat eat ge galle dat leat, ja bargu daid dieđuid háhkat lea gáibideaddji.
Anatoma Kristian Emil Schreiner (1874-1957), ja su prográmma Norgga fysalaš antropologiija iskkadeapmi várás, lei duogábealde dáid olbmobázahusaid čohkkema stuorra oasi. Duogážin lei dakkár ideologiija ahte olbmuid sáhttá maŋŋálastit joavkun čearddalašvuođa mielde. Sámit adnojuvvojedje dakkár joavkun man ii sáhttán bálddalastit seamma ovdánandássái go dážaid muđui. Gáldut muitalit midjiide ahte máŋgga sajis Sámis vuostálaste olbmot garrasit dan ahte sin máttuid rogge bajás eatnamis, muhto ahte vuosttaldeamit eai váldojuvvon vuhtii.
Dál leat mii garrasit dan vuostá ja dat rihkku min oktasaš árvvuid mii guoská dásseárvui. Nálledutkan ja sámi dákterikkiid čohkken risttalaš girkogárddiin lea garrasit bávččagahttán min álbmoga. Danne lea sávaldat ja dárbu ođđasis hávdádemiide hui áddehahtti, ja dat leat ge čađahuvvon lagabui 100 áššis. Orru leamen riekta máhcahit midjiide dan mii mis lea váldojuvvon eret.
Seammás fertet dovddastit ahte dákterikkiid čohkken ja dutkan, lea addán midjiide máhtu sámiid ja sámi historjjá birra, ja ahte dat sáhttá dan dahkat maiddái boahtteáiggis. Dalle jurddašan erenoamážit čoakkáldaga boarráseamos oasi birra mas leat ovdal risttalašáiggi dákterikkit, ja maid gávdne sámi eamihávddiin. Eamihávddit lea guhkimus jotkkolaš hávdádanvierru maid mii diehtit Eurohpás. Dát hávdádanvierru lei dábálaš áigodagas 900 jagi ovdal Kristusa gitta 16/1700-logu rádjai – áigodat mii bisttii sullii 2500 jagi. Eamihávddiid dákterikkit ja dat dávvirat maid sii ožžo fárrui, sáhttá addit midjiide oahpu min vássánáiggi birra. Dat sáhttet muitalit min máttuid eallindiliid, dearvvašvuođa ja vieruid birra. Eamihávddiid gávdná miehtá Sámi. Danne dat addet midjiide máhtu sámi leahkima ja ássama birra ja lea dat čielgaseamos gáldu mii mis lea ja dat sihke čájeha jotkkolašvuođa ja duođašta dan nu guhkás maŋás áiggis.
Schreinerlaš čoakkáldagaid dákterikkiin leat sihke hui boares ovdal risttalašvuođa dákterikkit eamihávddiin ja dákterikki maŋit áiggi risttalaš hávddiin. Dál lea vuoigatvuohta biddjojuvvon Sámediggái mearridit mii galgá dáhpáhuvvat dáid olbmobázahusaiguin. Dat guoská gažaldagaide sihke dutkama ja ođđasis hávdádeami birra. Riekta lea ahte sámiid álbmotválljen orgánas galgá leat dát váldi, muhto dat lea seammás stuorra árbi Sámediggái hálddašit. Váidudit vearrivuođa maid earát leat dahkan, ii leat álki. Mii váldit ovddasvástádusa hui duođas, ja midjiide lea deaŧalaš searvvahit buori láhkai daid áššebeliid geaidda dat guoská. Buoremus livččii ahte sámi álbmot vásihivččii seanadanproseassan daid gažaldagaid mat gusket dasa ahte mii dasto galgá dáhpáhuvvat dákterikkiiguin.
Mii leat vásihan ahte dákterikkiid máhcaheapmi sáhttá leat buorre proseassa, jus mii guldalit sidjiide geaidda ášši guoská. Lotnolas árvvusatnin ja luohttámuš ferte leat vuođđun.
Ferte vihkkedallat gaskal ođđasis hávdádeami sávaldaga ja dan sávaldaga ahte vurket gáldoávdnasiid min várás álgoálbmogin. Go guoská gažaldahkii DNA-iskkadeami birra ja eará iskosiidváldima birra dákterikkiin, de dat lea dakkár gažaldat maid sáhttá čoavdit juohke sierra dilálašvuođas. Dál vurkkoduvvo čoakkáldaga sámi oassi dakkár lanjain maidda ii leat álki oažžut beassanlobi.
Min mielas leat rabas ja vuđolaš proseassat dehálaččat dáin gažaldagain ja mii galgat guldalit ollu jienaide ja digaštallat almmolaččat. Mii leat dál ođasmahttán iežamet ovttasbargošiehtadusa Oslo universitehtain, ja dat galgá leat buorre gaskaoapmin midjiide viidásat prosessii. Dakkár gažaldagaid ahte guđe vihkkedeamit dahkkojuvvojedje dalle go vižže dákterikkiid ja dutkanberoštusaid dan oktavuođas, ferte jearrat Oslo universitehtas.
Dát historjá gullá min oktasaš historjái, sihke sámi ja dáža historjái. Váddáseamos gažaldagat dan birra mii galgá dahkkojuvvot boahtteáiggis čohkkejuvvon sámi olbmobázahusaiguin, lea dakkár gažaldat maid ferte digaštallat politihkalaš dásis, ja dakkár maid Sámedikki dievasčoahkkin berre digaštallat. Dat váldá áiggi, muhto mii galgat geavahit dan áiggi maid mii dárbbašit. Dan ánssášit min máttut.