Sámedikki hálddahus meannuda ohcamiid čálihuvvot Sámedikki jienastuslohkui, ja dat meannuduvvojit hálddašanlága eaŋkilmearrádusaid njuolggadusaid vuođul.

Sámelága § 2-6 vuosttaš lađđasis bohtet ovdan čálihaneavttut Sámedikki jienastuslohkui. Juohkehaš guhte julggašta ahte atná iežas sápmelažžan, ja geas juogo

1. lea sámegiella ruovttugiellan, dahje
2. leat dahje leat leamaš váhnemat, áhkut/ádját dahje máttarváhnemat geain lea/lei sámegiella ruovttugiellan, dahje
3. lea olbmo mánná gii lea/lea leamaš jienastuslogus, sáhttet gáibidit fievrriduvvot jienastuslohkui.

Sáhttá ohcat čálihuvvot jienastuslohkui juste seamma eavttuid vuođul go ovdal. Eavttut eai leat rievdan. Jus eavttuid galgá rievdadit, de ferte rievdadit lága.

Sámedikkis lea leamaš ovddasvástádus hálddašit Sámedikki jienastuslogu jagi 2004 rájes. Ovdal dan ledje suohkanat mat vuostáiválde ja meannudedje ohcamiid sámediggeválggaid jienastuslohkui.

Sámedikki bajimuš orgána, dievasčoahkkin, lea Sámedikki dievasčoahkkinjođihangoddái delegeren válddi gieđahallat jienastuslogu. Dievasčoahkkinjođihanlávdegottis leat hálddahuslaš resurssat mat meannudit ohcamiid. Dábálaš hálddašannjuolggadusat leat vuođđun buot Sámedikki áššemeannudemiide, dat guoská maiddái ohcamiidda čálihuvvot jienastuslohkui. Sii geat ohcet čálihuvvot jienastuslohkui galget oažžut áššiset meannuduvvot vissis áigemeriid siskkobealde ja sis lea dábálaš váidinvejolašvuohta jus ohcan biehttaluvvo. Hálddahuslágas gáibiduvvojit maiddái áššebáhpirat ja áššedieđut ovdal mearrádus sáhttá dahkkot. Dat mearkkaša ahte ášši ferte leat doarvái bures čilgejuvvon ovdal mearrádus dahkkojuvvo.

Sámediggi lea vásihan ahte ohcamat leat hirbmadit lassánan maŋemus 6 mánus. Ohcamiid sturrodatortnet lei stuorát go hálddahuslaš resurssaid kapasitehta čuovvut rutiinnaid mat ledje ráhkaduvvon maŋemus viđa jagi gaskamearálaš ohcamiid vuođul, mat leat birrasii 400 ohcama jagis. Dasa lassin oinniimet ahte stuora oassi ohcamiin bohte dakkáriin geain leat sápmelaš áhkut/ádját dahje máttarváhnemat geain lea/lei sámegiella ruovttugiellan.

Almmolaš hálddašanorgánan galgá Sámediggi geavahit oktasašvuođa resurssaid njuovžilit ja ovddasvástideaddji vugiin. Danne lei dárbu revideret ohcamiid meannudanrutiinnaid, vai beavttálmahttá ja sihkkarastá buori kvalitehta áššemeannudeamis.

Geahčadeamis čájehuvvui ahte hálddahus geavahii ollu áššemeannudanáiggi duođaštit čálihanskovi dieđuid, dahje bivdit eanet dieđuid jus dat váilo. Go ohcamat lassánedje, de šattai dat hástalus mainna Sámediggi šattai juoidá bargat. Otná servodagas vurdojuvvo jođánis áššemeannudeapmi. Oažžun dihtii njuovžilis áššemeannudeami, lei dárbu geahčadit áššiid mat sáhtte beavttálmahttit dan, nu go bivdit olbmuid sáddet giellagáibádusduođaštusaid juo dalle go sáddejit ohcama čálihuvvot jienastuslohkui.

Dađi bahábut fuobmájedje easka maŋŋel ahte dat geat ohce čálihuvvot jienastuslohkui eai beassan viidáseappot čálihanskovis ovdalgo ledje bidjan mielde duođaštusa. Dat njulgejuvvui jođánit. Dál lea nu, ahte ávžžuhuvvo bidjat duođaštusaid mielddusin juo dalle go sádde ohcama jienastuslohkui.

Lea ain nu ahte juohkehaš ferte bidjat mielde dieđuid dahje duođaštusa das ahte deavdá eavttuid. Go ohcá doarjaga, barggu dahje miellahttuvuođa organisašuvdnii dahje sullasažžii, de lea dábálaš ahte bivdojuvvo bidjat duođaštusaid mielddusin.

Go Sámediggi sáddii reivve mas bivddii eanet duođaštusaid, de sáhtii reive dulkojuvvot biehttaleapmin. Dat maiddái njulgejuvvui, ja dat geaidda ášši guoská leat ožžon ođđa reivve mas deattuhuvvo ahte mii ávžžuhit sáddet eanet duođaštusaid, iige leat biehttaleapmi.

Sámediggi oinnii maiddái dárbbu nannet bagadanbálvalusa vai galggai leat vejolaš meannudit ohcamiid nu johtilit go gáibiduvvo doalahan dihtii áigemeriid ja čađahit dohkálaš áššemeannudeami. Lea ain ovttaskas olbmo noađđi gávdnat duođaštusaid, muhto Sámediggi maiddái veahkeha oallugiid gávdnat relevánta duođaštusaid jus dasa lea dárbu. Sámediggi lea ožžon ollu jearaldagaid bagadallat, ja lea ožžon dušše buriid ruovttoluottadieđuid sis geat háliidedje dan.

Sámediggi lea ožžon birrasii 2000 ohcama jagi 2022 skábmamánu gaskamuttu rájes. Sámedikkis ii leat kvalitehtasihkkarastojuvvon statistihkka das galle ohcama leat biehttaluvvon dan rájes go jienastuslohku ásahuvvui. Dan maid mii sáhttit dadjat lea ahte dan 2000 ohcamis maid leat ožžon maŋemus 6 mánus, leat 28 ohcama biehttaluvvon. Dain lea váidinvejolašvuohta hálddašanlága váiddagieđahallama njuolggadusaid vuođul.

Loahpas ávžžuhit mii buohkaid geat háliidit ja devdet eavttuid, čálihit iežaset jienastuslohkui. Lea illudahtti oaidnit ahte beroštupmi sámi demokratiijai lea lassánan.