Dálvet vásihedje sihke nuorra olmmošvuoigatvuođaáŋgiruššit ja politihkkárat goddináitagiid ja cielaheami Fovsen-akšuvnnaid oktavuođas. Sámi mánát ja nuorat miehtá Norgga vásihedje maiddái ahte sii skuvlašiljus šadde guoddit ovddasvástádusa das mii Oslos dáhpáhuvai. Ovdagáttuid ja negatiiva stereotypiijaid lassáneapmi sámiid birra, lea bures dokumenterejuvvon Amnesty International Norge ođđaseamos raporttas sámiid cielaheami birra neahtas.
Norggas dáhpáhuvvá olmmošvuoigatvuođarihkkun dál, ja stáhtas lea ovddasvástádus loahpahit ja njulget dan. Dan sadjái go ahte stáhta váldá ovddasvástádusa, de šaddet sámi nuorat guoddit duppal noađi: sii eai šatta dušše gaskkalduhttit iežaset árgabeaidoaimmaid ja vuolgit demonstreret, muhto šaddet maiddái vásihit áitagiid ja vaši, dadjá sámediggepresideanta Silje Karine Muotka (NSR).
Sámediggi almmuhii jagis 2022 doaibmaplána sámecielaheami vuostá, mas leat 17 doaimma sámiid cielaheami vuostá. Oassin doaibmaplána čuovvuleamis áigu Sámediggi jagi 2024 álggogeahčen almmuhit samehets.no, mii čilge movt galgá raporteret ja váidit cielaheami sámiid vuostá. Seammás ávžžuha Sámediggi norgalaš eiseválddiid nationála doaibmaplána bokte álggahit ulbmillaš doaibmabijuid sámiid cielaheami vuostá.
Mun sávan ahte mis lea boastut, muhto min vásáhusaid vuođul dađi bahábut sáhttit boahttevaš vahkuid vuordit eanet cielaheami sámiid vuostá. Mii ávžžuhit buohkaid áššálaččat ságastallat, ja garvit vaššicealkámušaid ja persovdnafalleheami. Jus vásihat áitagiid, vaššicealkámušaid dahje givssideami, de bivdit du raporteret ášši viidáseappot, iige guoddit váivvi okto. Seamma lea maiddái jus oainnát earáid vásiheame dan, dadjá sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto (NSR).
Leat go vásihan veahkaválddi, áitagiid dahje vaššicealkámušaid?
Muhtin cealkámušat, nu go áitagat, vaššicealkámušat ja unohasat láhtten, sáhttet leat ráŋggáštahttit. Sáhttá leat váttis diehtit ráji lobálaš ja lobiheames cealkámušaid gaskkas, muhto jus válddát oktavuođa politiijaiguin, de sáhttet sii árvvoštallat ja veahkehit du. Vaikko cealkámuš ii leat ráŋggáštahtti, de sáhttá leat unohas ja suhttadahtti.
Mii leat dás juohkán liŋkkaid muhtin resurssaide ja etáhtaide gos sáhtát ohcat veahki jus vásihat dahje oainnát muhtima vásiheame veahkaválddi, áitagiid, vaššicealkámušaid dahje givssideami. Lea dehálaš ahte it guotte dakkár vásáhusaid okto.
Mii dáhpáhuvvá go váiddát ášši politiijaide?
Váidda: Go váiddát ášši politiijastašuvnnas, de bivdet vuosttažettiin addit dieđuid iežat birra, ovdal go bivdet du dárkilit čilget dáhpáhusa maid áiggut váidit.
Go leat čilgen mii lea dáhpáhuvvan, de jerret oalle ollu gažaldagaid sihkkarastin dihtii ahte politiija lea ipmirdan riekta. Bivdet maiddái mearridit oaivila muhtin áššiin. Sáhttá ovdamearkka dihte leat das ahte háliidat go ahte vearredahkki galgá ráŋggáštuvvot dahje gáibidat go buhtadusa.
Politiija čállá raportii dan maid čilget. Váidda ii leat válmmas ovdal go don leat lohkan čađa raportta, buktán vejolaš lasáhusaid ja rievdadusaid, ja loahpalaččat vuolláičállán.
Dutkan: Go sii leat ožžon váidaga, de ášši dutkojuvvo. Ulbmil lea oažžut buoremus lági mielde bajilgova áššis (mii lea dáhpáhuvvan) ja iskat makkár duođaštusat gávdnojit.
Go politiijat leat geargan dutkame ášši, de manná ášši áššáskuhttineiseváldái, mii mearrida mii geavvá áššiin: heaittihuvvo go ášši vai dahkkojuvvo go mearrádus (áššáskuhttinheaitta, sáhkkocealkkus dahje áššáskuhttinmearrádus).
Dehálaš: Jus áššáskuhttineiseváldi heaittiha ášši, de ii mearkkaš dat ahte politiija dahje áššáskuhttineiseváldi ii jáhke váidái dahje oaivvilda ahte ii leat dáhpáhuvvan ráŋggáštahtti ášši. Lea baicca sáhka das ahte eai gávdno doarvái duođaštusat dahkat mearrádusa áššis.
Muitte: Riektesihkarvuhtii leat garra gáibádusat amaset olbmot ráŋggáštuvvot váilevaš dahje boasttu ákkaid vuođul.