Lávdegoddi galgá geahčadit beliid mat váikkuhit luohttámuššii, legitimitehtii ja oassálastimii sámi demokratiija hárrái, dasa gullá válgii searvan, ovddasteapmi ja vásihuvvon searvvaheapmi. Demokratiija nannemii gáibiduvvo ahte olbmot dovdet ahte sin oaivilat leat mávssolaččat ja ahte mearridanproseassat leat rabas ja olámuttos. 

Čielggadeapmi galgá čuvget movt Sámediggi doaibmá álbmotválljen orgánan sápmelaččaide álgoálbmogin, ja movt rievttálaš, ásahuslaš, ekonomalaš ja servodatlaš rámmat oktiibuot čuhcet sámi demokratiija doaibmavuohkái ja ovdáneapmái. Čielggadeapmi galgá oažžut áigái konstitutionála dialoga Sámedikki ja sámi álgoálbmoga ovddasteami ja searvama eavttuid ja rámmaid birra, ja stáhta ja Norgga álgoálbmoga oktavuođa ovdáneami birra. 

Čielggadeapmi galgá buoridit dieđu das movt demokráhtalaš proseassat doibmet sámi oktavuođas. Lávdegoddi galgá čuvget sihke sámi demokratiija siskkáldas beliid ja rámmaeavttuid mat vulget Sámedikki, stáhta ja eará servodatásahusaid ovttasdoaimmas. 

Lávdegoddi galgá sihkkarastit ahte iešguđet sámegielat, geográfalaš guovllut, ealáhusat ja servodatdilit čalmmustahttojuvvojit, ja ahte vásáhusaid, geahččanguovlluid ja konteavsttaid máŋggabealatvuohta sámi servodagas váldojuvvo mielde máhttovuđđui. 

Lávdegoddi galgá leat diđolaš das ahte sámi demokratiija gullá viidát oppasámi oktavuhtii. Sápmelaččat leat okta álbmot, ja Sápmi manná máŋga stáhtaráji rastá. Vaikko lávdegoddi bargá Norgga rievtti ja ásahuslaš struktuvrraid rámmaid siskkobealde, de berre árvvoštallamiin váldit vuhtii dan movt demokratiija rievdá miehtá Sámi, dalle go dat lea relevánta. 

Demokratiijalávdegoddi ávžžuhuvvo erenoamážit geahčadit: 

• sámi politihkalaš barggu rámmaid, dás maiddái rievttálaš, institušuvnnalaš ja ekonomalaš rámmaeavttuid, ruhtadanortnegiid ja ekonomalaš doaibmanvejolašvuođaid ja kapasitehta, ja movt dát oktiibuot váikkuhit sámiid politihkalaš autonomiija álgoálbmogin. 
• Sámedikki rolla ja doaimma demokráhtalaš vuogádagas oppalaččat, dás maiddái ovttasdoaimma stáhta, guvllolaš ja suohkanlaš eiseválddiiguin 
• analysaid ja eará mii lasihivččii máhtu Sámedikki rolla birra ollislaš našuvnnalaš fápmooktavuođas, dás maiddái formála válddi, duohta doaibmanvejolašvuođa, struktuvrralaš ráddjehusaid ja ovttasdoaimma stáhtalaš eiseválddiiguin ja hálddašemiin 
• demokráhtalaš arenaid ja kapasitehtahástalusaid olggobealde Sámedikki, dás maiddái sámi organisašuvnnaid, institušuvnnaid, siviilaservodaga, ealáhus- ja beroštusorganisašuvnnaid, ja kultuvrralaš, gielalaš ja máhttovuđot ovttastusaid 
• movt sámi árbevirolaš organiseren, servodatstruktuvra ja mearridanproseassat, dás maiddái siidavuogádat, sáhtáše leat mielde nanneme sámi demokratiija 
• movt almmolaš servodat, media ja formála ja eahpeformála digaštallanarenat báidnet olbmuid oaiviliid ja politihkalaš čađahemiid 
• temáid ja mearridemiid mat eai gieđahallojuvvo politihkalaččat 
• beliid mat váikkuhit demokráhtalaš oassálastimii, ovddasteapmái ja legitimitehtii, dás maiddái válgii searvan, dat movt olbmot vásihit iežaset váikkuhit ja doaibmabijut mat sáhttet harmoniseret válgavuogádagaid riikkarájiid rastá Sámis 
• movt organiseren, bargovuogit ja politihkalaš proseassat váikkuhit rabasvuhtii, searvamii ja váikkuhanvejolašvuođaide 
• movt iešguđet sámi giellajoavkkut, geográfalaš guovllut, ealáhusat ja servodatjoavkkut servet demokráhtalaš proseassaide ja movt dat proseassat váikkuhit sidjiide 
• Sámedikki doaimma ja politihkalaš doaibmamuni juridihkalaš, stivremii guoskevaš ja ekonomalaš rámmaid, ja dan leat go dat heivehuvvon bargguide mat Sámedikkis leat, ja movt dat váikkuhit dasa movt demokratiija doaibmá ja movt dat bastá váikkuhit 

Raporta 

Lávdegoddi galgá gárvvistit njeallje oasseraportta ja ovtta bajitdási oasi mas lea čoahkkáigeassi analysa. 

Lávdegoddi mearrida ieš dán njealji raportta temáhtalaš huksehusa. Dán juogu ulbmilin lea doalahit demokráhtalaš ságastallama ealasin olles válgaáigodaga 2025-2029 ja lágidit áigeguovdilis materiála albmosii. Bargu galgá ovddidit máhtu ja dieđuid almmolašvuhtii, muhto maiddái lágidit dili oktilaš almmolaš ságastallamiidda ja demokráhtalaš reflekšuvdnii servodagas olles dan áigodaga go lávdegoddi lea doaimmas. Lávdegoddi ii galgga mearrádusaid dahkat, muhto sáhttá lágidit diliid dasa ahte iešguđet bealit sámi servodagas besset oainnuideaset ovddidit rabas ja searvadahtti proseassaid bokte. 

Raporttat berrejit hábmejuvvot nu ahte leat álkit fáhtemis miehtá sámi servodaga, ja raporttaid geigema oktavuođas Sámediggái berrejit lágiduvvot vejolašvuođat digaštallat lávdegotti gávdnosiid ja gávnnahemiid. 

Raporttat sáhttet fátmmastit čuovvovaš temáid: 

• Sámedikki ja stáhta (doaibmi, dubmejeaddji ja láhkaaddi válddi) oktavuođa ovdáneami. Sámediggi ja fylka ja suohkanat (konstitušuvnnalaš gažaldagat, ovddasteapmi, sosiála kapitála, konsultašuvnnat, válga, válgaoassálastin, bellodatruhtadeapmi, demokráhtalaš kanálat ja servodatdigaštallan) 
• Sámi siviilaservodat (organisašuvnnat, institušuvnnat, našuvnnalaččat, báikkálaččat ja riikkaidgaskasaččat 
• Sápmelaččat, implementerenváilevuohta ja riektevuogádat (rievttit, struktuvrrat, ja servodatstruktuvrrat
• Mediat, kapitálafámut (geopolitihkka, globála áššit) 

Lávdegoddi galgá čađahit rabas dialogaproseassaid iešguđet osiin Sámis ja aktiivvalaččat čohkket dieđuid vásáhusain sámi servodagas. 

Raporttat galget leat deskriptiivvat ja analyhtalaččat, ja lávdegoddi mearrida ieš áigot go evttohit doaibmabijuid ja lágaide guoskevaš ávžžuhusaid. 

Lávdegoddi galgá geiget vuosttaš oasseraportta ovdal njukčamánu 1. beaivvi 2027 ja raporta galgá maid sisttisdoallat árvalusaid Sámedikki fágalávdegoddái mii bargá Sámedikki válgaortnega ođastemiin. 

Lávdegoddi mearrida ieš goas dat golbma eará oasseraportta gárvvistuvvojit. Lávdegoddi galgá leat geargan bargguinis ja boađus lágiduvvot Sámediggái guovvamánus 2029 mielde. 

Lávdegotti čoahkkádus

Lávdegoddejođiehaddji Finn Arne Bieski Selfors

Demokratiijalávdegoddái nammaduvvojit miellahtut geain lea iešguđetlágan gelbbolašvuohta, ja miellahtuin galgá oktiibuot leat buorre máhttu sámi servodatdilálašvuođaid, ja našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš demokratiija- ja fápmodilálašvuođaid birra.

Lávdegoddái leat nammaduvvon čuovvovaš vihtta lahtu: 

• Lávdegotti jođiheaddji: Jurista Finn Arne Bieski Selfors, ovdalaš sundi 
• Organisašuvdnahoavda Helga Pedersen, Finnmárkku boanddaidsearvi 
• Vuosttašamanueansa Torvald Falch, UiT, Norgga Árktalaš Universitehta 
• Seniorráđđeaddi Martin Rimpi, Árran julevsáme guovdásj 
• Professor Kristin Strømsnes, Bergen Universitehta 

Dievasčoahkkinjođihangoddi oažžu fápmudusa mearridit lávdegoddelahtuide buhtadusa dábálaš vuogi ja stáhta meriid mielde almmolaš lávdegottiid barggu hárrái. 

Dievasčoahkkinjođihangoddi oažžu válddi nammadit liige láhtuid ja lonuhit lahtuid dárbbu mielde, ja juohká dieđuid dievasčoahkkimii ja searvvaha dievasčoahkkima go lea dárbu. 

Čállingoddi ja organiseren 

Sámedikki hálddahus doaibmá lávdegotti čállingoddin ja lávdegoddi organiserejuvvo dievasčoahkkinjođihangotti vuollái. Čállingoddi galgá lávdegoddái addit fágalaš, hálddahuslaš ja prosessuála doarjaga, dás maiddái čoahkkingohččumiid, áššemeannudeami, dokumeantagieđahallama, raporterema ja gulahallama siskkáldasat ja olgguldasat lávdegotti barggu oktavuođas. 

Sámediggi addá dievasčoahkkinjođihangoddái leat lávdegotti barggu proseassaeaiggát, masa gullá earret eará ovddasvástádus organiseret, čuovvolit ja sihkkarasit mandáhta čađaheami. Fápmudus addojuvvo Sámedikki čoahkkinortnega § 9 bustávaid a ja h mielde, man mielde dievasčoahkkinjođihangoddái lea biddjon ovddasvástádus doaimmahit bargguid maid dievasčoahkkin bidjá sidjiide.