Leigga sámediggepresideanta, Elle-Rávnná Eli Silje Karine, ja Davvi Dearvvašvuođa stivrajođiheaddji, Gunnar Alskog, geat deaivvadeigga Sámedikkis vuolláičállin dihtii ođđa ovttasbargošiehtadusa, mii gusto áigodahkii 2026-2030. 

Dehálaš ovttasbargu Sámediggái 

Sámi pasieanttain lea riekti oažžut seammaárvosaš dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid go muđuige álbmot. Seammaárvosaš dearvvašvuođabálvalusat eaktudit ahte dearvvašvuođabálvalusat heivehuvvojit sámi pasieanttaid gielalaš ja kultuvrralaš duogážii. Nationála eiseválddiin lea bajimuš ovddasvástádus sihkkarastit seammaárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid sámi álbmogii, muhto Davvi Dearvvašvuođas lea erenoamáš ovddasvástádus dasa. 

– Mun háliidan giitit dan buori ovttasbarggu ovddas mii mis lea leamaš. Davvi Dearvvašvuohta lea leamaš, ja lea ain, hui dehálaš ovttasbargobealli dan barggus ahte fállát buriid ja dásseárvosaš bálvalusaid sámi álbmogii.

Aila Káre Anti / Sámediggi

 Sámediggi ja Davvi Dearvvašvuohta vuolláičáliiga vuosttaš ovttasbargošiehtadusa 2018:s, ja dál mii joatkit ovttasbarggu ođđa šiehtadusain mii heive dálá dárbbuide ja vásáhusaide, dadjá sámediggepresideanta Silje Karine Muotka. 

– Davvi Dearvvašvuohta ollásit dohkkeha dan erenoamáš ovddasvástádusa mii sis lea, ja váldá dan hui duođalaččat. Mii vásihit ovttasbarggu buorren ja dorvvolažžan, ja illudit joatkit ovttasbarggu ođđa šiehtadusain, dajai Davvi Dearvvašvuođa stivrajođiheaddji, Gunnar Alskog, go vuolláičálii ovttasbargošiehtadusa. 

Buori áiggis čoavdit áššiid 

Dán erenoamáš ovddasvástádussii gullá earret eará dat, ahte Davvi Dearvvašvuohta galgá fállat ja ovddidit spesiáladearvvašvuođabálvalusaid mat leat heivehuvvon sámi gillii, kultuvrii ja eallinvuohkái. Šiehtadusbealit leaba soahpan deaivvadit jámma ja dárbbuid mielde, ja ovttas geahččalit buori áiggis čoavdit hástalusaid ja čuolmmaid mat gusket sámi álbmoga spesialistadearvvašvuođabálvalusaide, vai dat eai šatta váttisvuohtan. 

Guorahallamiid oktavuođas spesialistadearvvašvuođabálvalusaid ovddideami birra iešguđet surggiin mat váikkuhit sámi álbmoga spesialistadearvvašvuođabálvalusfálaldahkii, galgá Sámediggi bovdejuvvot evttohit lahtuid iešguđetge joavkkuide ja ráđiide. Sámediggi sáhttá evttohit kandidáhtaid Davvi Dearvvašvuođa stivrraide sihkkarastin dihtii sámi ovddasteami. 

Sámediggi ja Davvi Dearvvašvuohta galget muhtomin šiehtadusáigodagas lágidit konferánssaid spesialistadearvvašvuođabálvalusfálaldagaid birra sámi álbmogii. Ulbmil lea loktet kvalitehta ja buoridit gelbbolašvuođa sámi giela ja kultuvrra birra spesialistadearvvašvuođabálvalusas. 

Máhttu sámi áššiid birra

Galledeami oktavuođas doalaiga Davvi Dearvvašvuohta ja Sámediggi maiddái čoahkkima viidáset ovttasbarggu birra. Stivrajođiheaddji ja sámediggepresideantta lassin serve čoahkkimii Davvi Dearvvašvuođa hálddahusdirektevra Marit Lind, sámediggeráđđi Ann-Elise Finbog, Sámedikki bealis juogusjođiheaddji Lisbeth Eira ja ossodatjođiheaddji Risten Turi Aleksandersen, ja regionála dearvvašvuođadoaimma bealis spesiálaráđđeaddi Tone Kjær, fágadirektevra Per B. Rønning ja gulahallama ja servodatoktavuođa direktevra Kim Hannisdal.

Ann-Elise Finbog Árvu/Sámediggi

– Midjiide lea ovttasbargu hui divrras, dat hukse luohttámuša ja dahká vuođu dásseárvosaš bálvalusaide mat dustejit sámi pasieanttaid dárbbuid. Dál go Davvi Dearvvašvuohta lea revideregoahtán iežas guhkesáiggi strategiijaplána, Regionála ovddidanplána, de lea hui dehálaš vuhtiiváldit sámi perspektiivva. Ovttasbargu láhčá ge dili dasa, dadjá Ann-Elise Finbog. 

– Lea buorre ovttasbargu mii ferte ain joatkit ovddidan dihtii luohttámuša ja dásseárvosaš bálvalusaid mat dustejit sápmelaš pasieanttaid dárbbuid. Min mielas Davvi Dearvvašvuohta guldala min ja goappaš beliin lea dáhttu ovttasbargat, dadjá Ann-Elise Finbog. 

Maiddái Mari Lind lei duhtavaš čoahkkimiin Kárášjogas. 

– Lea huksejuvvon nanu vuođđu máŋgga jagi lagas ovttasbarggu bokte. Mii hukset dan ain viidáseappot ođđa ovttasbargošiehtadusain. Spesialistadearvvašvuođabálvalusain davvin leat olu hástalusat. Rehálaš ságastallan ja ovttasbargu Sámedikkiin lea hirbmat dehálaš go galgá dustet hástalusaid ja gávdnat čovdosiid mat fuolahit dásseárvosašvuođa ja buriid fálaldagaid sámi álbmogii, dadjá Marit Lind.