Giellavahkku vuolggahuvvui Ovttastuvvon našuvnnaid (ON) eamiálbmotgiellajagis (IYIL 2019). Dál lea ON mearridan ahte 2022-2032 lea eamiálbmotgielaid logijahki, the International Decade of Indigenous Languages (IDIL). Logijahki galgá movttiidahttit áŋgiruššamiidda mat seailluhit, suddjejit ja ovddidit buot smávva gielažiid máilmmis.

Giellavahku ja eamiálbmotgielaid logijagi oktasaš rahpandoalut lágiduvvojit golggotmánu 23. beaivvi Snåases, Norggas. Rahpandoaluide searvá H.M. Gonagas Harald V. Ruoŧa Sámedikki stivraságadoalli, ja Norgga ja Suoma sámediggepresideanttat ja Norgga gielda- ja guovloministtar maid servet rahpamii. Giellavahku rahpan lágiduvvo juohke jagi sierra báikkis Sámis ja dat čalmmustahttá oktasaš ávvudeami ja sámegielaid fuomášuhttima álggaheami miehtá Sámi.

Dieđuid lágidemiid birra miehtá Sámi, designa ja eará materiála maid sáhttá geavahit Giellavahku oktavuođas gávnnat www.giellavahkku.org-siiddus. Sáhttá maid čuovvut Giellavahku sosiála mediain.

Fáddágilkorat maid geavahat sosiála mediain:

Lullisámegiella #gïelevåhkoe
Ubmisámegiella #giällavahkkuo
Biŧonsámegiella #giellavahkko
Julevsámegiella #giellavahkko
Davvisámegiella #giellavahkku
Anárašgiella #kielâokko
Nuortalašgiella #ǩiõllneä’ttel

Silje Karine Muotka Åse M. P. Pulk/Sámediggi

– Riikkaidrasttildeaddji Giellavahkku lea dehálaš danin go sámegielat ellet Suoma, Ruoŧa, Norgga ja Ruošša riikkarájiid rastá. Buot sápmelaččaide lea lunddolaš ja dehálaš ahte mii ovttas čalmmustahttit ja nannet váibmogielaideamet árvvu almmolašvuođas. Giellavahkku lea veahkkálasbargu čalmmustahttit sámegielaid ja loktet máhtu daid birra olles servvodagas. Ovttas mii váldit stuorit ovddasvástádusa sámegielaid gullomis, oidnomis ja geavaheames buot servvodatsurggiin, dadjá Norgga sámediggepresideanta Silje Karine Muotka.

– Giellavahku ulbmil lea fuomášuhttit sámegielaid almmolašvuhtii. Jus sámegielat galget oidnot ja gullot buot servvodatsurggiin, de lea dehálaš ahte stuorit aktevrrat servet dán dehálaš bargui, ja veahkkin oainnusmahttet sámegielaid ja loktejit daid stáhtusa. Mađi eanet aktevrrat válljejit oainnusmahttit sámegielaid, dađi eanet oidnojit sámegielat. Mii ávžžuhit buohkaid searvat sámegielaid čalmmustahttimii ja loktemii. Sihke unnibuš ja stuorit doaibmabijut leat dehálaččat, deattuha Muotka.

Håkan Jonsson, Styrelseordförande Svenska Sametinget Marcus Bäckström

– Giellavahku ulbmil lea rájáid rastá čalmmustahttit, ii dušše Sámis muhto maid ollis servodagas, dan riggodaga maid buot min sámegielat sisttisdollet. Mii háliidit lasihit máhtu gielaid birra ja loktet sámegielaid árvvu, lohká Ruoŧa beal Sámedikki stivraságadoalli Håkan Jonsson.

– Giällavahkkuo oktavuođas lea fiinnis oaidnit got čalmmustahttet ja geavahit sámegielaid. Mon illudan erenoamážiid go galbejit sámegillii biebmogávppis. Lea mávssolaš deaivvadit mánáiguin geat sámástit go dat čájeha man riggát sámegielat leat, lasiha Jonsson.