Ráhkis olbmot,

Maid dii jáhkkibehtet Bendix Andersen ja Jon Torchelsen jurddašeigga go deaivvaiga miššoneara Thomas von Westen, gii válddii Freavnantjahke gievrie dáppe Snåases jagis 1723? Historjjás muitaluvvo ahte soai báhtareigga Ruoŧa beallái, muhto von Westen jovssai sudno ja soai bággehalaiga addit goavdása. 

Koloniijafápmu Dánmárku-Norga geavahii garra vugiid oažžut sápmelaččaid risttalašvuhtii. Sii gilde min vuelie, min gielaid ja rivvejedje mis min gievrieid. Min kulturárbi adnui njuolgut fastin. 

Dá lea min historjá. Freavnantjahke gievrie lei okta min ollu goavdásiin maid rivvejedje dahje bilidedje sápmelaččaid mišunerenáiggis 1600-1700-logus.

Mii ain eallit dán váikkuhusaiguin. Stuora oassi min gievriein eai leat vel min luhtte, juoga mii sakka rihkku ON álgoálbmotvuoigatvuođaid. 

Freavnantjahke gievrie lea leamaš guhkes mátkkis. Álggos ollii Københámmanii, mii lei dalá Dánmárku-Norggas. Jagis 1837 gárttai goavddis Meiningen Museum čoakkáldahkii Duiskkas, gos lea bures vurkkoduvvon. 

Geassemánu 26. beaivvi dán jagi oaččuimet illudahtti dieđu ahte Meiningen Museum stivra lei mearridan máhcahit Freavnantjahke gievrie Sápmái.

Buorit olbmot,

Lea máŋgga dáfus erenoamáš beaivi čuožžut dás sámediggepresideantan, seamma sajis gos dát dramáhtalaš dáhpáhusat dáhpáhuvve 300 jagi áigi. 

Mun dovddan sihke morraša ja ilu. Lea lossat diehtit ahte kulturárbi mii midjiide lea nu divrras, ii árvvusadnojuvvon, muhto baicca rivvejuvvui mis. Seammás lea illudahtti go mii buriid proseassaid dihte dál fas beassat fátmmastit iežamet kulturárbbi. Iežamet eavttuiguin. 

Min ovddasmanni Elsa Laula Renberg celkkii čielgasit: “Váttisvuohtan lea koloniseren, dálkkas lea organiseren”.

Mun lean rámis leat Saemien Sijte lullisámi musea ja kulturguovddáža ođđa visttis. Lea hirbmat čáppa visti, muhto dan sisdoallu lea goitge deháleamos. Lea dehálaš ahte mii dál beassat muitalit iežamet historjjá. Váldočájáhusas mii čuovvut luottaid arkeologalaš linnjáid, historjjálaš dokumeanttaid, njálmmálaš muitalusaid ja vuelie bokte.

Freavnantjahke gievrie šaddá odne ođđa ja dehálaš dávvir dan fiinna kulturhistorjjálaš čoakkáldagas. Saemien Sijte, iežas čeahpes fágaolbmuiguin, lea okta min fiinna sámi ásahusain. Mun lean nu rámis dainna buriin bargguin maid dii bargabehtet!

Sámediggái lea dehálaš ahte mii sihkkarastit ja ovddidit iežamet museaid, gielaid ja kulturguovddážiid vai lea čuvges boahtteáigi. 

Odne mii čalmmustahttit ilolaš dáhpáhusa. Freavnantjahke gievrie máhcahuvvo buori gulahallama dihte gaskal Saemien Sijte, Meiningen museum, Norgga Kultur- ja dásseárvodepartemeantta, Norgga ambassáda Duiskkas ja Sámedikki. 

Leat oallugat giitit. 

Saemien Sijte, min lullisámi musea, ja dan direktevra Dr. Birgitta Fossum, lea bargan dehálaš barggu go lea bivdán oažžut ruovttoluotta Freavnantjahke gievrie. 

Bargu lea čuovvuluvvon buori gulahallamiin Meiningen Museum direktevrrain Dr. Philipp Adlungiin. 

Norgga kultur- ja dásseárvodepartemeanta ja Norgga ambassáda Berlinas leat leamaš buorit ságastallanguoimmit. 

Ja viimmat lea Meiningen Museuma stivra dahkan buori ja dehálaš mearrádusa máhcahit goavdása.

Mun lean hirbmat giitevaš bohtosiin. Ja háliidan čujuhit dasa ahte dát buorre gulahallan sáhttá čájehit geainnu boahtteáigái. 

Dát sáhttá leat álgu buori ja dehálaš ovttasbarggus Sámi, Norgga ja Duiskka gaskkas. 

Kulturárbi lea dehálaš buot olbmuide. Dan dovdat mii sápmelaččat ja eará álgoálbmogat miehtá máilmmi geat leat koloniserema duođalaš váikkuhusaid gillán. 

Mii dárbbašit beassat viidáseappot sevdnjes ja váivves historjjás. Dat ahte oažžut ruovttoluotta kulturárbbi mii lea leamaš láhppon, lea dehálaš vuođđu min álbmoga vuoiŋŋastanproseassas. 

Freavnantjahke gievrie máhcaheapmi lea dehálaš ja čuvges oassi min historjjás. Dat sáhttá dahkat buori vuođu soabadanprosessii mas mii dál leat.

Gæjtoe