Ráhkis buohkat,
Stuorra iluin beasan čuožžut  dáppe odne ja rahpat dán jagáš Giellavahku. Giitu bovdejumi ovddas.

Viimmat lea fas Giellavahku - vahku masa mii illudit rámiin ja vuordámušain. Dáid beivviid besset sámegielat eanetbut šearrát almmolašvuođas, ja lea movttiidahtti oaidnit mo beroštupmi lassána jagis jahkái.

Dán vahku lea Sámediggi rahppon 10. geardde, ja mii leat aiddo bidjan ovdán iežamet álggahanjulggaštusa: Mánočalbmi. Mu mielas lea dehálaš árbedieđu loktet ovdán, ja ahte eambbosat galget oahpásmuvvat Mánočalbmi doahpagiin. Mánočalbmi lea go mánnu riegáda, ja ovddasta álggu, ja árbedieđu mielde galga ávdnasiid viežžat luonddus šaddi mánus.

Giellavahkku lágiduvvui vuosttaš geardde 2019:s, ja lea oassi Sámedikki giellastrategiijas - Giellalokten man ulbmilin lea loktet sámegielaid árvvu ja stáhtusa almmolaččat ja maiddái loktet máhtu sámegiela ja sámi kultuvrra birra. Juste dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis ja dieinna lágiin leat mielde nannemin min čáppa váibmogielaid saji servodagas.

Dán jagi čalmmustahttit mii čihččet giellavahku, ja mii ovttasbargat fas Ruoŧa ja Suoma beale sámedikkiiguin ávžžuhit sihke ovttaskas olbmuid ja almmolaš ja priváhta aktevrraid čalmmustahttit sámegielaid iešguđet ládje.

Dán jagáš Giellavahkku fáddá lea báikenamat, ja dáppe Unjárgga guovllus leat máŋga báikenama mat munnje leat dehálaččat. Okta dain lea Gorgŋetak, gosa lávejedje fatnasiiguin joavdat ja gorgŋet gáddái.

Lea somá oaidnit mo gielaid sáhttá čalmmustahttit nu máŋgga hutkás ja ulbmillaš vugiiguin. Unjárggas leat dán vahkus iešguđetlágan lágideamit - sálbmalávlun ja konsearttat ja maiddái girječálliid galledeamit, lohkandeaivvadeamit, logaldallamat ja doaimmat. Lea čielggas ahte lea stuorra beroštupmi.

Heive ahte mii beassat leat dáppe Unjárggas ja rahpat Giellavahku, gos mis lea valljás oassi sámegiela historjjás. Man dii ávvudehpet ávvojagiin, ovtta dain duođai stuora sámi ovdavázziid ovddas, Isak Saba.

Son lea leamaš dehálaš láidesteaddji olles Sápmái. Su doaibma lea gállán luotta midjiide buohkaide geat boahtit maŋábealde. Son lea historjjálaš dan dáfus ahte lei vuosttaš sápmelaš gii lei válljejuvvon stuoradiggái.

Muhto Isak Saba ii beroštan dušše Stuoradikkis ja nationála politihkas, son lei aktiivvalaš máŋgga suorggis. Son čohkkii maiddái máidnasiid ja muitalusaid Várjjaga sápmelaččain, mat šadde oassin Just Qvigstada girjjiin «Samiske eventyr og sagn» («sámi máidnasat ja cukcasat»).

Son lei maiddái áviissa Sagai Muitalægje čálli. Ja lei doppe gos «Same Soga Lávlla» almmuhuvui, maid Isak Saba lei sádden ja čállán. Nana buorre bargu mii čuovvu min ain otná beaivvi. Juohke dievasčoahkkin álggahuvvo dáinna čáppa lávlagiin mii lea šaddan mii nationálalávllan.

Sihke Sámediggái ja munnje lea Isak Saba bargu sámegielaid ovddas inspirašuvdnan, ja dan mii váldit mielde iežamet giellabargui odne.

Sámediggi bargá viidát nannet sámegielaid, ja illudahttá mu oaidnit mo áŋgiruššamis lea ávki - sihke báikkálaččat, našuvnnalaččat ja riikarájáid rastá. Erenoamáš giitu min 19 giellaguovddážii Norgga bealde, daid gaskkas Isak Saba guovddáš, mat jahkeviissaid áŋgiruššet earenoamážit gielaid ovddas iežaset báikkálaš servodagain.

Giellavahkku lea šaddan lunddolaš oassin čavččas - okta vahkku mas mii ovttas čájehit man dehálaččat gielat leat midjiide. Leažžat dál priváhta olbmot, báikkálaš servodagat dahje almmolaš ja priváhta aktevrrat, de mii leat ovttas loktemin gielaid.

Gessot fas sámi leavgga ja devdot servodaga iežamet sámegielaiguin. Miehtá Sámi galget olbmot beassat oaidnit ja gullat sámegiela - ja dainna mii galgat čevllohallat.

Mu ávžžuhus dán jagi lea ovttageardán: oahpat ovtta dahje máŋga sámegielsáni soapmásii gean deaivvat dán vahkus. Go mii juogadit giela, de juogadit maiddái áddejumi, árvvusatnima ja liekkusvuođa - ja váikkuhit dasa ahte šaddá eanet fátmmasteaddji servodat.

Dáiguin sániiguin sávan mun, Sámedikki bealis, buohkaide hui buori giellavahku!