Čoahkkinjođiheaddji, Sámedikki dievasčoahkkin
Boađán aiddo Kanadas, gos leimmet miel-lágideaddjit máilmmi vuosttaš International Gathering of Indigenous Salmon Peoples. Luossanálli lea sakka unnumin miehtá sirkumpolára guovllu. Luossanáli unnumii váikkuhit máŋga ášši, muhto dat fas mielddisbuktá daid seamma hástalusaid eamiálbmogiidda, geat leat huksen kultuvrraset luosa vuođul, ja geaidda luossa lea identitehta, kultuvra ja eallin. Dán mátkki maŋŋel máhccen ruoktot ođđa jurdagiiguin ja áŋgirvuođain. Lea erenoamáš dehálaš sihkkarastit dan, ahte mánát ja nuorat besset oahpásmuvvat iežaset kultuvrii, gillii ja boahtteáigái. Dán boahtteáiggi govvii gullá luossa, mii lea erenoamáš dehálaš resursa.
Čoahkkinjođiheaddji, olles njealljeduháha ja guoktečuođi (4200) eamiálbmotmáná jávke Kanada internáhttaskuvllain, muitala Kanada duohtavuođa- ja soabadankommišuvdna (the Canadian Truth and Reconciliation Commission), mii ovddidii 94 doaibmabidjoevttohusa sin kommišuvdnabarggu oktavuođas 2015. Áigodagas gaskal 1883 ja 1996 ledje 150.000 eamiálbmotmáná mat vázze birrasiid 150 internáhttaskuvllas. 4200 máná eai goassege boahtán ruovttoluotta.
Čoahkkinjođiheaddji, mannan bearjadaga lei nationála muitobeaivi dáidda mánáide, geat láhppojedje ja goddojuvvojedje. Maiddái dat stuorra mearri eamiálbmotnissonat, guđet leat jávkan ja gottáhallan, lea mielddisbuktán nationála suokkardeami – «Reclaiming Power and Place - the final report of the national inquiry into missing and murdered indigenous women and girls». Geassemánus 2019 attii kommišuvdna sin raportta.
Čoahkkinjođiheaddji, munnje čuozai garrasit dat, go galledin Kanada mannan vahkus, njuolga maŋŋel muitobeaivvi.
Bivddán din buohkaid čájehit doarjaga min oappáide ja vieljaide Kanadas. No More Stolen Sisters! Every Child Matters!
Čoahkkinjođiheaddji, mu mielas mii fertet hupmat maiddái iežamet mánáid birra. Djupedal-lávdegotti raportta vuođul mii diehtit ahte mánát ja nuorat geain lea sámi duogáš, buktet ohppiidiskkademiin máhcahagaid das, ahte sii vásihit givssideami, trakasserema ja cielaheami ollu eambbo go eará mánát, ja ahte máŋgasis lea váttis árgabeaivi skuvllas. Norgga olmmošvuoigatvuođaásahus (NIM) lea čađahan guorahallama, mii almmuhuvvui borgemánus. Háliidan giitit Norgga olmmošvuoigatvuođaásahusa raportabarggu ovddas, mii čájeha ahte mii fertet intensiveret barggu vaššicealkámušaid, givssideami ja vealaheami vuostá. Vuođđun dása lea dat, ahte olbmot leat min dehálaš resursa. Buohkat ánssášit árgabeaivvi mas sii adnojuvvojit resursan, ja mas juohke áidna olmmoš gudnejahttojuvvo, ja suddjejuvvo loavkašuhttimis, vaššicealkámušain ja trakasseremis.
Mannan dievasčoahkkimis mearridii Sámediggi doaibmaplána, mas loktejuvvojedje 17 doaibmabiju. Lihkus máŋga Sámedikki mearridan doaibmabijuin mannet latnjalassii NIM-raportta ávžžuhusaiguin.
Guhkes rahčamušaid maŋŋel, lágida Sámediggi vuosttaš sámi mánáidforuma, mii lea Romssas skábmamánu 2. ja 3. beaivvi dán jagi. Sáddiimet bovdehusaid sámi skuvllaide, ja dál čoahkkanit 11 sámi viđat- gitta logátluohkkálačča mánáidforumis. Dát leat sámi oahppit Deanus, Kárášjogas, Dielddanuoris, Ájluovttas, Raarvihkes ja Oslos.
Sámi mánáidforum čađahuvvo mánáid eavttuid vuođul, ja oahppit ja sin cealkámušat deattuhuvvojit. Ieš mánáidforum, mii lea skábmamánu goalmmát beaivvi, juhkkojuvvo guovtti oassái; sierra oassi ohppiide, ja sierra oassi eará bovdejuvvon gussiide.
Sámediggi ja Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanta lágideigga konferánssa sámi servvodagaid veahkaválddi ja illasteami birra, borgemánu 30.-31. beaivvi Álttás. Konferánssa mihttun lei ásahit foruma mas barget sámi servvodaga veahkaválddi vuostá. Dán konferánssas ledje máŋggat aktevrrat čoahkkanan hállat veahkaválddi ja illasteami vuosttildeami birra. Lea dehálaš ahte konferánsa čuovvuluvvo viidáseappot. Diekkár forum, mas lea nana fágalaš oassálastin, lea midjiide vuoibmin dákkár stuorra ja guhkitáiggi barggus, mii gáibida doaibmabijuid ja resurssaid buot aktevrrain.
Čoahkkinjođiheaddji, leat dorvvuhis áiggit máilmmis, ja dan dihtet buohkat dán sálas. Eat leat galbma soađi rájes vásihan dákkár eahpestabilitehta go dál. Dát váikkuha olles birrasii, ja dat mielddisbuktá hástalusaid juohke oktii mis. Reanttuid loktaneapmi, biepmuid divrun, boaldámušaid divrun, energiijabuvttadeami lassáneaddji deaddu, ja eará negatiivvalaš čuovvumušat bohtet boahtteáiggis ain čielgaseappot ovdan.
Mii eat eale vakumis. Anán stuorra paradoksan dan, ahte dát dilli bidjá vel eanet deattu daidda váttisvuođaide mat leat midjiide oahppásat. Lea jagi áigi go Fovsen-njaarke duopmu celkojuvvui.
Čoahkkinjođiheaddji, maŋŋel go ovttajienalaš alimusriekteduopmu celkojuvvui, de stáhta – mii lea addán dán eahpegustojeaddji konsešuvnna álgit doaimmain ovdagihtii, – mii lei bieggaindustriija aktevrraid oasehasveahkki, – mii eaiggáda stuorra oasi dán bieggaindustriijarusttegis, mii rihkku álbmotrievtti, vástida dainna, ahte guorahallagoahtá mo bieggafápmodoaimmain sáhttá joatkit.
Čoahkkinjođiheaddji, dát gomiha mu doaivaga das, ahte stáhta gudnejahttá sámi rivttiid – ii vel dallege go álbmotrievtti rihkkun lea duohtaášši – ja ii vel dallege go min alimus riekteinstánsa addá ovttajienalaš duomu ollesčoahkkimis. Stáhta ii leat vel almmolaččat átnon ándagassii álbmotrievtti rihkkumis. Ja dát dagut, go guorahallet mo álbmotrivttiid rihkkuma sáhttet joatkit, eai buvtte luohttámuša dasa, ahte diekkár proseassat vuhtiiváldet sámi rivttiid. Dákkár áiggis, go ollu fápmopolitihkkárat dadjet ahte ohcet čovdosiid, luohttámuša ja gulahallama, de vállje stáhta dahkat áibbas jorggugežiid. Makkár luohttámuš olbmos sáhttá leat dán maŋŋel?
Čoahkkinjođiheaddji, stáhtas ii leat menddo maŋŋit válljet eará geainnu. Ja stáhtas leat fápmogaskaoamit – mat addet stáhtii vejolašvuođa máhcahit luohttámuša ja eará vejolašvuođaid. Sámediggepresideantan mun oaivvildan ahte olmmošvuoigatvuođaid rihkkuma bisseheapmi lea áibbas vealtameahttun buot eará gulahallamiin ja sullasaš áššiin.
Min ealáhusaid boahtteáigevejolašvuođaid sihkkarastin – leažžá dál sáhka valljodagaid ávkkástallamis, meahcásteamis, guolásteamis, boazodoalus dahje eará vuođđoealáhusain – buktá midjiide ođđa geahččalusaid. Čoahkkinjođiheaddji, mun dieđán ahte dán sálas leat máŋggat oaivilat, muhto mun oaivvildan ahte mii fertet joatkit geavahit min jiena ja min váikkuhanfámu dáin áššiin. Viimmat lea vuosttaš historjjálaš láhkalávdegoddi, maid Sámediggi lea nammadan, buktán sin ávžžuhusaid. Dat lei historjjálaš beaivi. Bovden buohkaid, geain leat oaivilat boazodoallolága birra, searvat gulaskuddamii, mii dál lea rabas buohkaide geain leat oaivilat dán dehálaš áššis.
Sámedikki resurssat ja min vejolašvuođat álggahit politihka ja doaibmabijuid maid sámi servvodagat dárbbašit, leat sorjavaččat das, ahte mii bastit dahkat dan. Ekonomalaš rámmat leat oassin dás. Dán jagáš stáhtabušeahtta dagaha vuohon dakkár dili, mas midjiide ii juolluduvvo lasáhus mii vástida servvodaga bálká- ja haddelasáhusa. Dán ferte adresseret. Vuohtán ahte leat jienát mat oaivvildit mii sáhttit effektiviseret, ja nu mo eará politihkalaš vuogádagat, de fertet mii vuoruhit. Ja dan mii gal áigutge. Go lea reálačuohppan, dat dasto mielddisbuktá maiddái bušeahttaevttohusa oktan bušeahttačuohppanevttohusaiguin. Dat lea iešalddis čielggas.
Háliidan liikká dadjat dan, ahte go oassálastá dađistaga eanet gáibideaddji proseassaide mat gusket areálabahkkemiidda ja infrastruktuvrii, de dat gáibida fágaolbmuid ja bures čielggaduvvon ášševuođu. Mii dárbbašit eanet fágaolbmuid danin go mii galgat sáhttit váikkuhit proseassaide. Mis lea – eanet go goassege ovdal – dárbu rekrutteret dárbbašlaš gelbbolašvuođa, nu ahte Sámedikkis lea dat buoremus vuolggasadji addit buriid cealkámušaid dákkár áššiin. Danin oaivvildan mun, ahte go geige stáhtabušeahta mas bálká- ja haddelasáhus lea čuhppojuvvon, de dat dađi bahábut lea lohpádusa rihkkun, ja vel ain okta lávki boasttuguvlui.
Juolludeamit, mat eai čuovo bálká- ja haddelasáhusa, leat leamaš Sámedikki guovdu dábálaččat, eaige spiehkasteamit. Váikkuhussan dás lea dat, ahte áiggi mielde šaddet unnit ruđat ohcanvuđot doarjjaortnegiidda. Ja vaikke leat stuorát vuordámušat das, ahte Sámediggi galgá leat veahkkin sihke proseassain ja juolludemiid bokte, de ii gávdno dát doaibmavejolašvuohta. Lea maiddái čađahuvvon byrokratiija unnidan- ja effektiviserenođastus, mas Sámediggi maiddái oaččui unniduvvon juolludusaid.
Ieš dat min demokratiija; ahte mis lea álbmotválljejuvvon orgána, ja ahte dii – min bajimus dási mearrideaddjit – dievasčoahkkin, čoahkkana deike – das lea stuorra mearkkašupmi. Min álbmot lei guhká almmá sierra álbmotválljejuvvon orgána haga. Nu ollugat geavahedje buot sin vuimmiid oažžut rievdadusaid. Dan buot stuorámus siviila jeagohisvuođaakšuvnnas, maid min servvodat lea vásihan, lei sáhka čáhcefápmorusttegis, areálasisabahkkemiin ja luonddugáhttemis. Dalle Guovdageainnu-Álttá čázádaga riiddu áigge ii gávdnon dákkár jietna go Sámediggi lea dál.
Čoahkkinjođiheaddji, girji Masi-Norge maid Magnar Mikkelsen lea čállán – guhte maiddái čálii ovdasáni dalle go Sámediggi rahppojuvvui 1989 – almmuhuvvui 1971. Dalle lei dušše moadde jagi gollan das rájes go Guovdageainnu-Álttá čázádaga dulvadeapmi plánejuvvui 1968. Girjjis Mikkelsen diktá servvodatdigaštallamiid aktiivvalaš jienaid gullot áiggiid čađa dálážii, seamma láhkái go argumeanttat ovddiduvvoje – sánis sátnái.
Girji almmuhuvvui olles gávcci jagi ovdal go buot kulminerejuvvui dáin siviila jeagohisvuođaakšuvnnain, mat biste njeallje jagi gitta 1982. Go dál logan dán girjji, de mu mielas dát historjá dáhpáhuvvá ođđasit. Gažaldat mii mus bohciida Masi-Norge logadettiin lea: livččiigo sáhttán garvit buot dáid akšuvnnaid, ja guhte politihkkár livččii leamaš doarvái nanus jorgalahttit historjjá ovdáneami dalle? Makkár dilli livččii mis dál? Jođiheaddjit geat livčče ávžžuhan vuollánit, gávdnat čovdosiid, dohkkehit huksenplánaid. Livččiigo mis Sámediggi? Livččego Norgga riektevuogádagas dáhpáhuvvan rievdadusat, nu mo ovdamearkka dihtii Selbu-áššis 2001, mas sámi geavaheapmi maiddái dohkkehuvvui vuođđun rivttiide, seamma láhkái go dáčča geavaheapmi.
Munnje lehpet dii, guđet dán sálas čohkkábehtet, vástádus dasa, maid mii dárbbašeimmet dalle. Dat lea vástádus dasa, maid mii dárbbašit dál. Álbmotválljejuvvon ovddasteaddjit miehtá sámi guovllu, geaid váibmu coahkká min álbmoga váste. Geat leat veahkkin min álbmogii, min ealáhusaide, ja guđet rahčet vuoiggalaš boahtteáiggi namas. Dan mii eat olat dainna, ahte mii effektiviseret iežamet eret – eatge dainna go mediat leat jaskadat dain áššiin mat dahket veadjemeahttun diliid sidjiide, geaid mii galgat áimmahuššat. Ii leat ávkin min álbmogii go mii effektiviseret iežamet eret, go galgat veahkehit servvodaga dárbbašlaš proseassain ja debáhtain. Lea baicca nuppegežiid – leat baicca eará fámut mat ávkkástallet das, go argumenterejuvvo ahte Sámedikki doaibmafápmu galgá unniduvvot, politihkalaččat ja ekonomalaččat.
Čoahkkinjođiheaddji, illudan Sámedikki šiehtadallamiidda. Das, ahte mii leat čoahkkanan dán sálii, lea stuorra mearkkašupmi – go dat lea sámi álbmot mii sárdnu.
Giitu!
Loga sámediggeráđi doaibmadieđáhusa