Loga dárogillii bušeahttaárvalusa: Sametingets budsjett 2025 - Sametingsrådets forslag til innstilling (PDF, 4 MB)

Runar Myrnes Balto Ørjan Marakatt Bertelsen

– Lea somá muitalit ahte mii boahtte jagi bušeahtas sáhttit nannet sámi giella- ja kulturbargguid ja sámi ealáhusaid, vaikko ráđđehus rihkuige lohpádusaidis dáin surggiin. Mii vuoruhat garrasit vai eanemus lági mielde manašii sámi álbmogii, dadjá sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto.

Kultuvra

Ollu sámi kulturásahusat ožžot lasáhusaid, maiddái sámi museat, festiválat, kulturviesut ja teáhterat. Dasa lassin lassána «kulturdoaibmabijut»-nammasaš ohcanvuđot ortnet miljovnnain, nu ahte báikkálaš lágideamit, mat leat mielde divvume dahje áimmahuššame báikegottiid oktavuođa sámi kultuvrii, sáhttet oažžut doarjaga. Kulturkapihttal stuorru oktiibuot 24,4 miljovnnain.

– Dáinna bušeahtain mii ieža loktet sámi kultuvrra. Earret eará lean mun duđavaš go mii dál vuoruhat ovtta prošeavtta 1,5 miljovnna ruvnnuin, mii galgá veahkkin ásahit ođđa ásahusaid doppe gos dat dál váilot. Dan mii dahkat sihkkarastin dihtii dásseárvosaš vejolašvuođaid sámiide beroškeahttá gos orrot, ja maiddái duohtavuođa- ja soabahankommišuvnna raportta čuovvoleapmin, dadjá Myrnes Balto.

Giella

Sámi giellaguovddážat miehtá riikka ožžot oktiibuot 3 miljovnna ruvnno eanet doaibmadoarjaga. Dasa lassin lassána ohcanvuđot doarjjaortnet, «gielladoaibmabijut», guvttiin miljovnnain.

– Dát dahká vejolažžan lasihit giellafálaldagaid sámi álbmogii, ja lea dárbbašlaš nannen. Vaikko livččiimetge háliidan buot giellaguovddážiidda addit miljovnna ruvnno guhtiige virgádit liige resurssa, de sávvat mii goit ahte dát buvttášii eanet giellageavaheddjiid, dadjá sámediggeráđđi Myrnes Balto.

Ealáhusat

Ealáhuskapihttal oažžu 4,8 miljovdnasaš lasáhusa, mii lea 13 % stuorrun. 500.000 ruvdno lea «máŋggabealálaš ealáhusat» ohcanvuđot ortnegii, ja 350.000 ruvdno ohcanvuđot doarjagiidda «boazodoallu» ja «mariidna ealáhusat».

– Dáinna loktemiin leat mii láhčime dili eanet bargosajiide sámi guovlluin. Mii sáhttit doarjut eanet fitnodatinvesteremiid ja bivdofanasoastimiid. Oppalaččat vuoruha sámediggeráđđi ealáhusdoaimmaid, dannego min mielas lea dat áibbas dárbbašlaš vai bissehit eretfárrema, dadjá sámediggeráđđi.

Sámedikki plána- ja finánsalávdegoddi meannuda Sámedikki bušeahta 47. vahku, ja Sámedikki dievasčoahkkin ges mearrida bušeahta 49. vahkus.

Bajilgovva bušeahta buot lasáhusain

Buot njuolggodoarjjavuostáiváldit (olggobeale bušeahta), politihkalaš orgánat ja hálddahus ožžot 3,6 % bálká- ja haddegoargŋuma. Dasa lassin bohtet dát lasáhusat: