Sámediggepresideantta dearvvahansárdni Ä’vv- Saa’mi mu’zei

Sámediggepresideantta dearvvahansárdni Ä’vv- Saa’mi mu’zei

Lávvardaga geassemánu 18. b. 2022 doalai sámediggepresideanta sáhkavuoru Ä´VV Nuortasámi museas Njávdámis.

Ráhkis ustibat,

Giitu bovdejumi ovddas searvat Ä’vv- Saa’mi mu’zei 5-jagi doaluid ávvudit.

Fertet dovddastit ahte Ä’vv- Saa’mi mu’zeia álgojagit ledje váddásat, ja leat olu hástalusat leamaš. Maiddái teknihkalaččat huksemiin. Muhto dál mii leat dás. Visti lea nu fiinnis, ja dáppe bargojuvvo bures. Lean hui ilus ja rámis dáinna, ja musea boahtteáigi orro čuovgat.

Ja lihkus mis leat eanet dákkár beaivvit. Dán vahkku lean ovttas Sámedikki dievasčoahkkimiin válljen ođđa museavistti konseaptta Kárášjohkii. Doppe šaddá viimmat Poala-Ánde rumbui gutnálaš rámma ja olu eará guovddáš kulturhistorjjálaš biergasiidda maid, ja gutnálaš ruoktu sámi dáidagii.

Ja odne rahppo maid Saemien Sijte ođđa fiinna museavisti Snoasas.  Saemien Sijte lea musea mii fuolaha guovllu máttasámi kulturárbbi, ja dii dáppe Ä’vv- Saa’mi mu’zeias fuolahehpet nuortalaš guovllu kulturárbbi. Dat čájeha ahte museat maidda Sámedikkis lea ovddasvástádus ráhkadit fiinna ráiddu mas leat dehálaš ásahusat olles sámi guovllus.

Gudnejahttán ja rámiidan barggu máid bargabehtet! Dii lehpet mávssolaččat Njávdámii ja midjiide buohkaide. Dis leat erenoamáš barggut din lagasbirrasis, ja ovttasbargu lea maid rasttildan rájiid. Sávvamis sáhttit maid fargga ovttasbargat min oappáiguin ja vieljaiguin nuorttabealde, nu go bures leimmet álgán ovdal soađi.

Sámegielat leat dehálaččat Sámediggái. Nuortalaš giella lea okta dain áitojuvvon gielain mainna feret eanet bargat. Sámedikki mihttomearri lea danne ahte Ä’vv- Saa’mi mu’zeia galgá sáhttit šaddat čoavddaásahussan nuortalašgillii boahtteáiggis. 

Dáiguin sániiguin háliidan sávvat midjiide lihku beaivái , ja sávvat lihku viidáseappot.

Giitu