Sámediggepresideantta sárdni ráđi dieđáhusa oktavuođas, 2022 geassemánu

Sámediggepresideantta sárdni ráđi dieđáhusa oktavuođas, 2022 geassemánu

Loga sámediggepresideantta Silje Karine Muotka sáhkavuoru sámediggeráđi doaibmadieđáhusa oktavuođas dievasčoahkkimis geassemánu 14. b. 2022.

Čoahkkinjođiheaddji!

Geasi leat mii buohkat guhká juo vuordán. Leago dát jahki ovddit jagiid vielja (oabbá) lea juoidá mii dávjá ságastallu go lea sáhka goas luondu čiŋahuvvo geassefárddain. Go gaskaijabeaivváš báitigoahtá, de lea dávjá dat hástalusat maid leat dovdan skábman ja dálvet vajálduhtton muhtin áigái.

Eai buohkat dattege nagot vajálduhttit dálvvi hástalusaid nu álkit. Dat guoská earret eará boazodollui gos lea leamaš garra jahki guohtunroasuin. Dat lea čuohcan ovttaskas boazodoallái, bearrašiidda ja buohkaide earáide geat leat geavahan buot návccaid doalahit ealuid heakkas liige biebmamiin. Ávdnasat leat gollan, golut leat lassánan sakka ja dilli lea čuohcan olbmuide, sihke fysalaččat ja psyhkalaččat.

Čoahkkinjođiheaddji, heahteveahkki ja mo dan hálddaša, dasa fertejit leat nana systemat. Mii eat sáhte boahtit dan dillái ahte iešguđege eiseválddit ja etáhtat geahččalit čoavdit dili easka maŋŋá doaibmabijuiguin mat eai leat deaivilat ja hálddahuslaš doaimmaiguin mat eai datte sihkkarastte ovttaskas olbmuid dili.

Dilli lea maiddái lossat luosabivdiide geat dál fertejit čuččodit dearbmeravddas, eai ge beasa bivdit nu go lea dahkan eallinagi, leaš dal mearraluossabivdit, stággobivdit dahje luossareiveeaiggádat.

Čoahkkinjođiheaddji, bivdovuoigatvuohta gullá maiddái priváhtarievttálaš dillái. Mii eat beasa hálddašit iežamet vuoigatvuođaid go guolástushálddašeapmi ja riikkaidgaskasaš soahpamušat leat dagahan min dan dillái ahte eat beasa ávkkástallat luossaresurssaid. Johka- ja mearrasámi kultuvra ferte sihkkarastot ja ovddidit, dan sivas go árbevirolaš máhttu jávká jagis jahkái, go min kulturguoddit eai beasa fievrridit máhttu viidásat boahtte buolvva luossabivdiide. Mun háliidan giitit suomabeale sámi vuoigatvuođaid oamasteddjiide, geat guovtti alimusrievtti duomus leat ožžon duođaštuvvon guolástanvuoigatvuođa mat mis lea riektevuogádagas.

«Min gatnjalat čáhccejit ihttábeaivve liđiid.» dán láhkái celkkii musihkkár Georg Buljo muhtin konsearttas mii sus lei dás ovdalis.

Min dáiddárat, sin dáidda ja sin jietna ollá viidát. Go massit movtta ja go dárbbašat fámu, de ohcalat čuovganeami . Dalle de sáhttit viežžat inspirašuvnna min dáiddáriin ja min kreatiiva bálggesnásttiin. Sii eai divtte iežaset bissehit, sin dáidda čuovgá ja dahket erenoamáš lanja sihke dás lahka ja dobbelis. Ja nu lea dat álo leamaš.

Mun lean okta sis gii sihke ozan ja dorvvastan musihkkii, poesiijai ja girjjálašvuhtii go mus lea lossa dilli, muhto maiddái dalle go lean buori dilis. Dan maid oainnán, gulan, dovddan ja jurddašan ožžot ođđa soajáid girdilit dalle go ieš dovddan ahte in beasa viidásat.

Eatnašat soitet diehtit dan erenoamáš barggu maid Katya Garcia-Antón ja olles Office of Contemporary Art (OCA) lea bargan dahkat davviriikalaš paviljonga sámi Paviljongan La Biennale Venezias. Doppe lea golmma dovddus sámi dáiddáris dál čájáhus. Sii leat Máret Ánne Sara, Anders Sunna ja Pauliina Feodoroff. Ferten maid namuhit Britta Marakatt Labba ja Aage Gaup-rohki, geain čájehuvvo dáidda váldočájáhusas.

Buot dát golbma dáiddára besse ieža alcceset válljet bagadalliid, nugo Fimben Áillu Gáren - Karen Siri Utsi,  Ánde Somby ja Asta Mitkijá Balto. Doppe ledje maid čeahpes sámi kuratorat barggus ja mun háliidan namuhit sin - Liisa Rávná Finbog, Beaska Niillas ja Katya Garcia-Antón.

Majestehtalaš Dronnet Sonja vuoruhit searvat sámi paviljonga rahpamis Itálias. Mun lean hui giitevaš dainna. Majestehtalaš beroštupmi dáidagii ja su nanu beroštupmi áššái, ja midjiide sámiide, njuorasmahtii mu. Lea váttis sániiguin čilget makkár mearkkašupmi su beroštumis lea.

Čoahkkinjođiheaddji, danin háliidan didjiide, min álbmotválljenáirasiidda, dadjat dás Sámedikki dievasčoahkkinlanjas, ahte mii giitit Gonagasbearraša go leat guhká dorjon čájehan beroštumi midjiide sámiide ja min jienaide.

Min dáidagis ii leat ruoktu, go ii gávdno sámi dáiddamusea. Min dáidda lea vurkejuvvon, dan eai beasa olbmot oaidnit - ja das ii leat vejolašvuohta hástalit min dahje earáid, nu ahte beasašeimmet gávdnat dorvu, ođđa movtta, fámu áŋgirvuođa dahje inspirašuvnna. Dát dievasčoahkkin galgá meannudit konseaptaválgga ođđa RDMii (RiddoDuottarMuseai) ja mun sávan min beassat rahpat ođđa dáiddamusea uvssaid nu fargga go vejolaš. Das livččii nanu mearkkašupmi.

Sihkkarastit ruovttu min kulturárbái lea maid hui dehálaš. Mii bargat dađis ođasmahttit min institušuvnnaid gosa beassat váldit vuostá min kulturárbbi, gos lea vejolašvuohta nannet sihke hálddašeami ja gaskkustit min iežamet kultuvrra. Mun dáhtun dás namuhit historjjálaš dáhpáhusa mii lei Kárášjogas cuoŋománu 12. beaivvi go Poala-Ánde, Anders Poulsen goavddis viimmat máhcuhuvvui ruovttoluotta Dánmárkkus Sápmái. Dát bargu lea leamaš guhkes proseassa.

Dan oktavuođas lea RiddoDuottarMusea direktevra Anne May Olli, konserváhtor Jelena Porsanger, ovddeš sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja arktálaš parlamentarihkkáriid jođiheaddji Aaja Chemnitz Larsen leamaš ere dehálačča. Mun livččen sáhttit áinnas namahit eambbosiid, muhto mun háliidan giitit buohkaid geat leat áŋgiruššan oažžut Poala-Ánde goavdása ruoktot. Mun livččen duođai háliidan ahte eambbogat livčče ožžon vejolašvuođa vásihit dán historjjálaš dáhpáhusa. Mu ávžžuhus buohkaide lea fitnat galledit Sámiid Vuorká-Dávviriid, Kárášjogas ja oaidnit goavdása 1600-logus mii lea dál čájálmassan doppe. Dat hállá iežas giela jus fal guldalat.

Čoahkkinjođiheaddji, dat guokte dáhpáhusa maid lean namuhan eai leat soaittáhagas šaddan. Leat guhkitáigge ja strategalaš dehálaš bargguid čađa dahkon, gos eahpedábálaš, čielga ja duostilis válljemat leat vuođđun.

Dat sáhttá juogo eahpelihkastuvvat, dahje lihkostuvvat. Dát leat dáhpáhusat mat čájehit ahte duostilvuođain sáhttá lihkostuvvat. Dát lea midjiide oahppun go dán vahkus galgat meannudit konseaptaválgga ođđa museai. Mu mihttun lea ahte mii galgat beassat vásihit iežamet dáidaga ja min kulturárbbi fámolaš institušuvnnaid bokte. Mun háliidan muittuhit ahte dat ođđa ráđđehus lea lohpidan nannet sámi kultuvrra bušeahta bokte. Dan dárbbašat mii, dan ánssáša min álbmot ja min dáiddárat. Mun illudan danin boahtte jagi stádabušehttii dainna doaivagiin ahte guovddáš eiseválddit oidnet dárbbu vuoruhit sámi kultuvrra.

Molssun fáttá ja hálan maid daid váivves áššiid birra. Leat beassan vásihit go viđa jahkásačča sámegándda cielahuvvui go lei ávvudeamen Bådåddjos miessemánu 17. beaivvi dušše danin go lei čiŋadan gávttiin. Bártnáš Magnus beasai gullat go muhtton ollesolmmoš cuigii sutnje ja dajai  «æsj» - ja dát dáhpáhuvai Norgga vuođđolágabeaivvi. Dán beaivvi maid máŋggas gohčodit mánáid beaivin. Viđajahkásaš Magnus ii leat okto dáinna diliin. Rievtti mielde de ii oktage galgga dárbbašit vásihit vaši, olggošteamii, givssideami dahje vealaheami.

Čoahkkinjođiheaddji, mii diehtit ahte eat sáhte bissehit dákkár negatiiva dáhpáhusaid ovttain mearrádusain. Liikká fertet mii ságastallat ahte mo sáhttit bissehit vealaheami, vaši ja rasisma maid min mánát ja nuorat vásihit beaivválaččat. Dat bilida sielu ja bilida oktavuođaid min servodagas. Vealaheapmi lea seamma vearrái beroškeahttá gii dan vásiha. Mii fertet buohkat, okto ja ovttas earáiguin hukset nanu vuođđogeađggi buorre servvodahkii. Dás lea sáhka váldit vára dan deháleamos resurssas mii mis lea; namalassii olbmuin.

Dán vahkus, dievasčoahkkimis galgat meannudit doaibmaplána sámevaši vuostá. Dat lea ášši masa berret bidjat nanu beroštumi ja mainna eat geargga maŋŋá dán vahku divaštallamiid. Mun vuorddán liikká buori debáhta fáttás mii dađi bahábut guoská midjiide buohkaide. Dát debáhtta sáhttá dagahit ahte mii dahkat eastadeaddji doaimmaid mat hehttejit vaši ja rasisma. Mun dáhtun ahte mii galgat leat duostilat ja ovddidit buriid sáhkavuoruid, ja mun dieđán ahte ain lea olu bargu dán suorggis. Dan botta háliidan giitit sin geat vuosttildit vaši. Sii geat dustet muitalit. Sii geat dadjet ahte dát lea dohkketmeahttun. Giitu!

Čoahkkinjođiheaddji, maŋimuš go deaivvadeimmet de leimmet Anáris Sámi parlamentarihkkáriid konferánssas, gos buot golmma Sámedikki oasseváldit oasálaste. Dat lei buorre fas deaivvadit, lágidit oktasaš politihkalaš čoahkkima. Dat ahte bohtet ođđa jienat politihkas, dat lea dieđusge buorre - dat dagaha dynamihka. Midjiide lea buorrin ahte leat sámi oaivillonuhallamat, gos juohkehaš beassá iežas oaiviliid ovddidit. Go dása gullá sihke dáhttu ja návccat oaiviliid lonuhallamis. Mun oainnán medias ja gulan ahte sámepolitihkkáriid gaskka maid leat garraset siskkáldas digaštallamat. Seammás de lea mis dáhttu sámi servodagas seanadeami dahje soabadeami joavkkuid gaskka.

Čoahkkinjođiheaddji, mus lea jáhkku ahte mii nákcet dan, seammás go leat buorit ja áššálaš debáhtat mo gávdnat čovdosiid ja mearrádusaid. Dan sáhttit olahit jus atnit nuppiid árvvus digaštaladettiin. Jáhkán bealistan ahte buot politihkalaš joavkkut ja politihkkárat háliidit muitalit manne sin politihkka lea buorre. Mii sáhttit politihkalaš oaiviliiddámet čađahit, almmá nubbái coggat daid oaiviliid maid nubbi ii doarjjo, ii ge ovddit.

Čoahkkinjođiheaddji, mun šállošan go leat leamaš dáhpáhusat das gos sámediggeráđđi ii leat vástidan čálalaš jearaldagaid áigemearis maid čoahkkinortnet gáibida. Ja šállošan go leat leamaš dáhpáhusat gos dokumenttaid leat ferten divvut go leamas boasttuvuodat. Dat lea mu ovddasvástádus sámediggepresideantan, ja mun lean danin bidjan johtui barggu buoridan dihte rutiinnaid nu ahte dát ii galgga šat dáhpáhuvvat.

Dakko bokte lean mun ovddidan ráđi dieđáhusa, ja mun illudan buriid debáhtaide ja buori šiehtadallamiidda olles dán dievasčoahkkinvahku. 

Giitu!

Loga sámediggeráđi doaibmadieđáhusa