Sámediggepresideanta Silje Karine Muotka Ørjan Marakatt Bertelsen

​​​​​Sámediggeráđđi evttoha ahte Sámedikki dievasčoahkkin dohkkeha máŋga doaibmabiju nanusmahttet sámi giela, kultuvrra ja ásahushuksema Nuorta válgabiirres. Evttohusat leat vuođđuduvvon čálalaš gulaskuddamii ja viđa álbmotčoahkkimii Nuorta válgabiirres, mat leat čađahuvvon oassin "Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportta čuovvuleapmi regionálalaččat" prošeavttas. 

​– Mii leat gulaskuddama ja álbmotčoahkkimiid bokte ožžon čielga signálaid makkár dárbbut Nuorta válgabiirres leat. Mii váldit dán ovddasvástádusa duođalaččat ja ovddidit dál evttohusaid mat galget nannet sámi giela, kultuvrra ja servodaga báikkálaččat, dadjá sámediggepresideanta Silje Karine Muotka. 

Sámediggeráđis evttohuvvon doaibmabijut 

​Sámediggeráđđi evttoha ahte Sámedikki dievasčoahkkin mearrida ollislaččat čuovvolit Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna raportta Nuorta válgabiirres, ulbmillaš doaibmabijuiguin mat váldet vuhtii iešguđet báikkálaš dárbbuid ja galget váikkuhit sihke revitaliseremii ja viidáset ovddideapmái. 

​Sámediggeráđđi evttoha earret eará ahte Sámediggi galgá: 

• ​Váikkuhit dasa ahte ásahuvvojit giellaguovddážat guvlui 
• ​Árvvoštallat vejolašvuođa ráhkadit nuortalašsámegiella sátnegirjji 
• ​Guorahallat vejolašvuođaid dahkat formaliserejuvvon ovttasbarggu Oulu universitehtain, nu ahte sii geat máhttet dáro- ja eaŋgalsgiela sáhttet váldit nuortalašgiela oahpu 
• ​Bargat dan ala ahte Deanu sámeskuvla oažžu sierra rolla vuođđooahpahusas ja dan bokte oažžut ruhtadeami stáhtabušeahtas 
• ​Árvvoštallat ráhkadit nationála plána gievra giellaoahpahusmodeallaid geavaheapmái, ja nationála plána sámegiela gáiddusoahpahussii 
• ​Váikkuhit máŋggageavahusguovddáža luosa ja johkasámi kultuvrra várás Deanus ovddideapmái 
• ​Joatkit barggu oažžut Várjjat siida UNESCO máilmmiárbelistui 
• ​Joatkit bargguin dustet válgabiirre dárbbu sámi museaide ja historjjálaš čoakkáldagaide, gulahaladettiin eará almmolaš eiseválddiiguin 

​Ollu cealkámušat válgabiirres guoskkahit maid fáttáid maiguin Sámediggi juo bargá. Máhcaheamit váldojuvvojit dattetge mielde viidáset dálá bargguin ja addet dehálaš láidestusaid Sámedikki viidáset bargui. 

​– Cealkámušat Nuortaguovllu válgabiirres čájehit sihke raššivuođa ja fámu, ja addet midjiide deaŧalaš vuođu politihkalaš vuoruhemiide boahtteáiggis. Doaibmabijut mat dál ovddiduvvojit dievasčoahkkimii, leat dehálaš lávki soabadanbarggu regionála čuovvoleamis, dadjá Muotka. 

Iešguđetlágan báikkálaš dárbbut Nuorta válgabiirres 

​Sihke gulaskuddamii ja álbmotčoahkkimiidda lea leamaš stuora beroštupmi nuortaguovllu válgabiirres. Sámediggeráđđi finai Deanus, Gilevuonas, Davvesiiddas, Čáhcesullos ja Girkonjárggas. Oktiibuot ledje badjel 110 oasseváldi álbmotčoahkkimiin ja Sámediggi oaččui 23 čálalaš gulaskuddancealkámuša.  

​– Stuorra oassálastin álbmotčoahkkimiidda ja gulaskuddamii čájeha garra áŋgiruššama. Mii leat guldalan dáid jienaid, ja dat leat bidjan dehálaš láidestusaid min bargui áššiin, dadjá Muotka. 

​Nuortaguovllu válgabiirres leat bieđggus ássamat ja smávva sámi servodagat. Cealkámušain bohte ovdan stuora báikkálaš erohusat dárbbuin válgabiirres. Muhtun guovlluin dáruiduhttin ain čuohcá garrasit, ja eará guovlluin leat nanu sámi giella- ja kulturbirrasat seilon. Danne lea dárbu sihke viiddis ja báikkálaš heivehuvvon doaibmabijuide válgabiirres. 

​– Sámi servodagat Nuorta válgabiirres leat iešguđetláganat, sihke giellageavaheami, historjjá ja dálá dili ektui. Danin ferte Sámedikki áŋgiruššan leat heivehuvvon daid duohta dárbbuide mat gávdnojit guovllus, dadjá Muotka. 

​Sámedikki dievasčoahkkin meannuda ášši duorastaga geassemánu 18. beaivvi. Bajásšaddan-, fuolahus- ja oahppolávdegoddi ovddida árvalusa dievasčoahkkimii. Lávdegoddečoahkkimat álget mánnodaga geassemánu 1. beaivvi ja loahpahuvvojit bearjadaga geassemánu 5. beaivvi. 

​Loga dievasčoahkkinášši: Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportta čuovvuleapmi regionálalaččat - Dárbu sámi fálaldagaide, ortnegiidda ja doaibmabijuide Nuortaguovllu válgabiirres