– Sámegiella lea min identitehta ja kultuvrra geađgejuolgi. Mii ferte hukset viidáset dainna mainna leat lihkostuvvan, muhto maiddái gávdnat čovdosiid hástalusaide vai sihkkarastit giela boahtteáiggi, dadjá sámediggeráđđi Maren Benedicte Nystad Storslett (NSR).

Sámediggeráđđi háliida čalmmustahttit suohkaniid ja giellaguovddážiid mearkkašumi barggus seailluhit ja ovddidit sámegiela, seammás go čujuha hástalusaide mat gáibidit politihkalaš doaimmaid. Dievasčoahkkinášši lea dehálaš oassi Riikkarevišuvnna rávvagiid čuovvoleamis buoret boađusraporterema ja giellapolitihka ulbmilolaheami árvvoštallama oktavuođas.

– Dát ášši addá midjiide dárbbašlaš vuođu árvvoštallat mot mii sáhttit heivehit min politihka ja resursageavaheami buoret suohkaniid ja giellaguovddážiid dárbbuide, dadjá Nystad Storslett.

Láhkarievdadusat ja strategalaš čuovvuleapmi

2024:s fápmuibiddjojedje sámelága giellanjuolggadusaid rievdadusat, oktan golbma iešguđet suohkankategoriija ásahemiin - giellaovdánahttinsuohkanat, giellaealáskahttinsuohkanat ja giellamovttiidahttinsuohkanat - vai heiveha doaimmaid iešguđet báikkálaš gielladilálašvuođaide. Seammás lea Sámediggi mearridan ođastuvvon giellaguovddášstrategiija man ulbmil lea nannet giellaguovddážiid ruhtadeami ja viiddidit fálaldagaid.

2023 raporttat čájehit ahte ollu suohkanat leat lihkostuvvan doaibmabijuiguin čalmmustahttit sámegiela, bargiide ja ássiide addit giellaoahpaheami, ja addimis kultuvrralaš doaimmaid. Giellaguovddážiin lea dehálaš doaibma dán barggus ja sii leat čađan giellakurssaid, giellavahkuid ja kultuvrralaš prošeavttaid.

– Ođđa láhkarievdadusaid ja giellaguovddáš-strategiija bokte láhčit mii dili eambbo mearrediđolaš ja beaktilis áŋgiruššamii, seammás go sihkkarastit ahte resurssat bohtet buorrin olles Sápmái, čilge Nystad Storslett.

Hástalusat maid ferte čoavdit

Raporttat čalmmustahttet maiddái máŋga hástalusa, nugo váilevaš gelbbolaš bargit, ekonomalaš ráddjehusat ja teknologalaš hehttehusat mat dagahit ahte lea váttis sajustit sámegiela suohkanlaš bálvalusaide. Ollu suohkanat ja giellaguovddážat raporterejit maiddái ahte leat váttisvuođat rekrutteret ja bisuhit sámegielat bargiid.

– Dát leat hástalusat maid suohkanat ja giellaguovddážat eai sáhte okto čoavdit. Mii fertet ovttasbargat, sihke báikkálaččat ja nationálalaččat, vai sihkkarastit sámegielaide ovdáneami, deattuha Nystad Storslett.

Bargu ovddas guvlui

Sámediggi áigu čuovvulit giellahálddašansuohkaniid ja giellaguovddážiid proseassain lágaid, juolludemiid ja čuovvulemiid bargguid ja gulahallančoahkkimiid dáfus, earret eará go guoská sajustit sámelága 3. kapihttala rievdadusaid ja sámedikki giellaguovddášstrategiija. Sámediggi oassálastá maid ráđđehusa jagi 2025 stuorradiggedieđáhusa hábmemii, mii galgá meannudit suohkaniid ja fylkkasuohkaniid ovddasvástádusa addimis sámi álbmogii dásseárvosaš bálvalusaid.

– Mii illudit ovttasbargat ráđđehusain ja eará aktevrraiguin vai sihkkarastit ahte sámi álbmot oažžu dásseárvosaš bálvalusaid sámegillii ja ahte sámegielat ožžon nannoset saji servodagas, loahpaha Nystad Storslett.

Loga ášši dokumeanttaid dás: Dokument 24/33815 - Tospråklighetskommunenes og språksentrenes rapportering 2023 - Sametinget