Eanandoallo- ja biebmoministtar Nils Kristen Sandtrøen ii sáhttán dađi bahábut searvat. Duogážin čoahkkimii lei Sámedikki cealkámuša geigen dán jagi eanadoallošiehtadallamiidda, mat álget miessemánus. Erke manai čađa buot čuoggáid mat mearriduvvojedje dievasčoahkkimis juovlamánus 2024.
Dát jahkásaš čoahkkimat departemeanttain addet Sámediggái vejolašvuođa bidjat fokusa eanandollui sámi guovlluin. Dálá geopolitihkalaš dili geažil lea dárbu nannet gearggusvuođa ja biebmosihkarvuođa davvin. Sámi guovlluin lea doaluid logu dáfus njieddji treanda, ja gáibiduvvo áŋgiruššandáhttu ja ekonomalaš váikkuhangaskaoamit jorgalahttit dán treandda.
Máŋggabealat doallostruktuvra lea deaŧalaš Sámediggái, ja LMD:s leat maiddái smávva ja gaskasturrosaš doalut guovddážis ovddasguvlui. Erke čujuhii njuolggadusaide mat sáhttet leat hehttehussan lotnolasealáhussii guolásteapmi ja eanadoallu.
Boraspiriid nálledássi, duođaštangáibádus ja noađđi guohtonealáhussii digaštallojuvvui čoahkkimis, ja Erke válddii maid ovdan deaŧalašvuođa boazodoallo- ja eanandoalloealáhusa gaskasaš ovttasbargoforas, ja ahte ferte várret ruđaid eanadoallošiehtadusa bokte oažžut dán sadjái.
– Leat ollu gelddolaš vejolašvuođat ođđa áŋgiruššama bokte sámi eanadollui, fiskarbondenii (guolásteaddji ja boanda) ja vejolašvuođat main lea fokus árktalaš guovlluide, maiddái dálkkádatrievdamiid ektui. Dán oktavuođas ferte nannet dutkama, dadjá Erke.
Sámedikki áŋgiruššan sámi bibmui prošeavttaid bokte Álgoálbmot biebmovuogádagat, Sámi biebmomearka ja biebmokonferánsa Máistu, mii lágiduvvo Álttás miessemánu 13.-15. beivviid, digaštallojuvvui maiddái.
Sámedikki vuoruheamit, mearriduvvon dievasčoahkkimis 2024 juovlamánu
1. Sámediggi bivdá oažžut áicisaji eanandoallošiehtadallamiin, nugo boazodoallošiehtadallamiin.
2. Sámediggi háliida ahte ásahuvvo rekrutterendoarjja ođđa dolliide vuosttaš jahkái, ja ahte álggahuvvojit doaimmat sadjásašvehkiid rekrutteremii.
3. Sámediggi bivdá ahte sámi guovlluin ii unniduvvo mielkeearri ja ahte investerendoarjja ođđa doaibmavisttiide lasihuvvo 60 prosentii. Areála- ja kulturduovddadoarjagiid lea dárbu lasihit mearkkašahtti ládje.
4. Sámediggi bivdá ásahit ođđa doaibmadoarjaga sávzadollui davvin, lasihit guohtundoarjaga ja meahcceguohtundoarjaga.
5. Sámediggi bivdá šiehtadusbeliid bargat desentraliserejuvvon meieriija- ja njuovahatstruktuvrra sihkkarastima ovdii, ja nannet spiinnebierggu buvttadeami.
6. Sámediggi bivdá fas ásahit buhtadusortnega dálvevahágiid ovddas, ja ahte vahátproseantta unniduvvo 30 proseanttas 15 prosentii doarjagiin go šaddo- ja honnetbuvttadeapmi vaháguvvet.
7. Sámediggi bivdá šiehtadusbeliid bargat boazodoallo- ja eanandoalloealáhusa gaskasaš ovttasbargofora ásaheami ovdii. Dasa ferte várret ruđa.
8. Sámediggeráđđi bivdá ahte juolluduvvo 12 miljovnna ruvnno eanandoallošiehtadusa badjel Sámediggái, doaibmabijuide mat galget geavahuvvot sámi guovlluin. Sámediggi bivdá ahte ásahuvvo sierra doarjjaortnet heahtegearggusvuhtii mii lea 100 000 ruvnno juohke jahkedoaimma nammii Davvi-Norggas.
9. Sámediggi oaivvilda berret ásahit ortnega sámi gievkkana árbevirolaš biepmu ja biebmokultuvrra ovddideapmái.
10. Sámediggi bivdá Eanandoallo- ja biebmodepartemeantta láhčit čoahkkimiid Sámedikki, fágaservviid ja Dálkkádat- ja birasdepartemeantta gaskkas nationála boraspirepolitihka birra. Sámi árbevirolaš ja vásáhusvuđot máhttu ferte fátmmastuvvot boraspirehálddašeami máhttovuđđui.
11. Sihkkarastit sámi eanandoalloeanageavaheami buoret proseassaid bokte.
12. Boraspiriid hálddašeapmi lea dál Dálkkádat- ja birasdepartemeanttas, guohtunealáhus fas Eanandoallo- ja biebmodepartemeanttas. Sámediggi oaivvilda ahte boraspirehálddašeapmi berre leat seamma departemeanttas go vuođđoealáhusat, go boraspiret leat dat uhkádus mii eanemusat čuohcá guohtunealáhusa elliid buresbirgejupmái.