Vuosttaš ásahemiid rájes 30 jagi dás ovdal, leat sámi giellaguovddážat leamaš geađgejuolgi barggus seailluhit ja ealáskahttit sámi giela ja kultuvrra. Vuđolaš gulaskuddannotáhtaid vuođul ja ságastallamiid vuođul 18 giellaguovddážiin, lea Sámediggi identifiseren máŋga čoavddaguovllu maid ferte buoridit.
Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR)
Vaino Rensberg/Sametinget
Vuosttaš ásahemiid rájes 30 jagi dás ovdal, leat sámi giellaguovddážat leamaš geađgejuolgi barggus seailluhit ja ealáskahttit sámi giela ja kultuvrra. Vuđolaš gulaskuddannotáhtaid vuođul ja ságastallamiid vuođul 18 giellaguovddážiin, lea Sámediggi identifiseren máŋga čoavddaguovllu maid ferte buoridit.
– Duohtavuođakommišuvdna lea rávven nannet stuorrát giellaguovddážiid, seammás go čielggaduvvo makkár rolla giellaguovddážiin lea. Dasa lassin čujuha strategiija ahte dárbbašuvvojit eanet resurssat ja nannoset rolla rávisolbmuidoahpahusas ja joatkkaoahpahusas. Mii maiddái dál vuosttaš gearddi ovdanbuktit giellaguovddážiid servodatmandáhta vai sin doaibma ja rolla servodagas čielgaseappot boahtá ovdan, dadjá Mikkelsen.
Eanet doarjja ja ođđa ruhtadeapmi
Jagi 2024:s ožžot 19 sámi giellaguovddáža Norggas doarjaga Sámedikki bušeahtas, mii deattuha Sámedikki geatnegasvuođa giellaguovddážiid ektui. Dát sisttisdoallá vuođđodoarjaga bissovaš goluide ja lassidoarjaga doaimmaide nugo giellakurssaide.
– Min ođasmahttojuvvon strategiija deattuha ahte giellaguovddážat galget nannejuvvot ekonomalaččat vai sihkkarastojuvvo ahte giellaguovddážat sáhttet dustet dálá dárbbuid ja dustet boahtteáiggi hástalusaid. Máŋga giellaguovddáža dadjet ahte sis lea vejolašvuohta lasihit kursafálaldaga, muhto ahte dat gáibida buoret ekonomiija. Danne fertet mii nannet vuođđodoarjaga mealgat, ja mun doaivvun ahte ráđđehus oaidná dán dárbbu, cealká sámediggeráđđi.
Giellaguovddážat ođđa guovlluide
Duohtavuođa- ja soabahankommišuvnna rávvagiid mielde jagi 2023, ja báikkálaš servodagaid ja gielddaid doarjagiin, áŋgiruššá Sámediggi eanet fátmmastit eanet giellaguovddážiid dain guovlluin gos fálaldagat váilot.
– Lea vealtameahttun deaŧalaš ahte mii láhčit giellaguovddážiidda olámuttu ja ahte ásahuvvojit ođđa giellaguovddážat mat fátmmastit eambbogiid min giellaealáskahttimii. Mun háliidan eanet giellaguovddážiid miehtá Norgga, dadjá Mikkelsen.
Eanet ovttasbargu
Sámediggi háliida joatkevaččat gulahallat ja ovttasbargat giellaguovddážiiguin sihkkarastin dihtii ahte dat sáhttet doaimmahit iežaset dehálaš doaimmaid servodagas. Sámediggeráđđi háliida eanet ovttasbarggu giellaguovddážiiguin.
– Mii doahttalit dan dehálašvuođa ja gelbbolašvuođa mii giellaguovddážiin lea. Danne mii háliidit láhčit dili eanet ovttasbargui gaskal giellaguovddážiid ja gaskal Sámedikki ja giellaguovddážiid. Giellaguovddážat sáhttet vuordit ahte Sámediggi šaddá eanet aktiivvalažžan ja váldá eanet initiatiivva dusten dihte daid dárbbuid mat sis leat, lassin oppalaččat stuorát dárbbuide mat boahttevaš jagiid leat sámi servodagas, dadjá Mikkelsen.
Dievasčoahkkinášši 021/24 Ovttas ovddosguvlui - Sámedikki strategiija sámi giellaguovddážiid várás meannuduvvo Sámedikki dievasčoahkkimis gaskavahku geassemánu 12. beaivvi.
Loga ášši 021/24 Ovttas ovddosguvlui - Sámedikki strategiija giellaguovddážiid várás