Sámediggi ovddida juohke jagi cealkámuša eanandoallošiehtadallamiidda. Dan olis doallá gulahallančoahkkimiid fágaservviiguin Romssas ja Finnmárkkus. Dán čavčča Sámediggi lea deaivvadan servviiguin Finnmark Bondelag, Troms Bondelag ja Troms Bonde- og Småbrukarlag gullan dihte maid sii oaivvildit dehálaš fáddán maid galggašii ovddidit. Čoahkkimat leat mávssolaččat ja dahket ahte Sámediggi sáhttá ovddidit árvalusaid mat leat buorrin sámi guovlluid eanandollui.
Árktalaš eanandoallu lea mávssolaš sámi guovlluin, barggolašvuođa, árvoháhkama, biebmosihkarvuođa ja ássama vuođđun. Eanandoallu ja álgoálbmotmáhttu maiddái leat dehálaččat sámi giela ja kulturárbevieruid seailluheapmái Davvi-Norgga boaittobeale guovlluin. Sámedikki mielas lea danne dehálaš ahte eanandoalloealáhusas leat buorit rámmaeavttut iežaset doaimmaide ja ovdánahttimii.
– Sámediggi lea oaidnán ahte dilli lea ain nu ahte eai leat nu ollu doalut, ja ahte doalut mat leat, leat stuorebuččat. Máŋggabealatvuohta sáhttá jávkat jus smávva ja gaskasturrosaš doalut nohkagohtet. Maiddái biebmosihkarvuođa ja gearggusvuođa dihte lea dehálaš ahte gávdnojit ollu iešguđetlágan doalut, dadjá sámediggeráđđi Elisabeth Erke.
Sámedikki dievasčoahkkin meannuda ášši 057/24 Eanandoallošiehtadallamat 2025 duorastaga juovlamánu 5. beaivvi.
Sámedikki vuoruhemiid čoahkkáigeassu:
- Sámediggi bivdá oažžut áicisaji eanandoallošiehtadallamiin, seamma ládje go boazodoallošiehtadallamiin.
- Sámediggi háliida ahte ásahuvvo rekrutterendoarjja ođđa dolliide vuosttaš jahkái, ja ahte álggahuvvojit doaimmat sadjásašvehkiid rekrutteremii.
- Sámediggi bivdá ahte sámi guovlluin ii unniduvvo mielkeearri ja ahte investerendoarjja ođđa doaibmavisttiide lasihuvvo 60 prosentii. Areála- ja kulturduovddadoarjagiid lea dárbu stuoridit mearkkašahtti ládje.
- Sámediggi bivdá ásahit ođđa doaibmadoarjaga sávzadollui davvin, lasihit guohtundoarjaga ja meahcceguohtundoarjaga.
- Sámediggi bivdá šiehtadusbeliid bargat desentraliserejuvvon meieriija- ja njuovahatstruktuvrra sihkkarastima ovdii, ja nannet spiinnebierggu buvttadeami.
- Sámediggi bivdá fas ásahit buhtadusortnega dálvevahágiid ovddas, ja ahte vahátproseantta unniduvvo 30 proseanttas 15 prosentii doarjagiin go šaddo- ja honnetbuvttadeapmi vaháguvvet.
- Sámediggi bivdá šiehtadusbeliid bargat boazodoallo- ja eanandoalloealáhusa gaskasaš ovttasbargofora ásaheami ovdii. Dasa ferte várret ruđa.
- Sámediggi bivdá eanandoallošiehtadusas várret 6 miljovnna ruvnno Sámediggái, doaibmabijuid váste sámi guovlluin.
- Sámediggi oaivvilda berret ásahit ortnega sámi gievkkana árbevirolaš biepmu ja biebmokultuvrra ovddideapmái.
Sámediggi bivdá Eanadoallo- ja biebmodepartemeantta láhčit čoahkkimiid Sámedikki, fágaservviid ja Dálkkádat- ja birasdepartemeantta gaskkas nationála boraspirepolitihka birra. Sámi árbevirolaš ja vásáhusvuđot máhttu ferte fátmmastuvvot boraspirehálddašeami máhttovuđđui.