Majestehta Gonagas Harald, Gonagaslaš Allavuohta Ruvdnaprinsa Haakon, gudnejahtton sámediggepresideanttat ja sadjásaš čoahkkinjođiheaddji, Stuorradikki vuosttaš várrepresideanta, stáhtaráđđi, sámediggeáirasat, ráhkis guossit – ja sámi ustibat!

Sámedikki dievasčoahkkinjođiheaddjin lea stuorra gudni – ja stuorra ovddasvástádus sávvat didjiide váimmolaččat buresboahtima logát Sámedikki allaáiggálaš rahpamii. 

Dán jagi válggat leat historjjálaččat.
Eai goassige ovdal leat nu ollugat leamaš mielde Sámedikki jienastuslogus go dál – measta 26 000 olbmo. Ledje maid ollugat geat jienastedje válggain, olles 74,2 proseantta sis. Dán jagi lágidedje maiddái eambbo gielddat go goassige ovdal sámediggeválggaid.

Dát eai leat dušše logut – dain lea čielga diehtu: - Sámi demokratiija stuorru. Dat fátmmasta viidát. Dat beroštahttá – ja dat lea mávssolaš – olbmuide ja jienasteddjiide davvin lulás.

Sámediggi lea dehálaš politihkalaš arena mii lea áigeguovdil eanet ahte eanet sámiide.

Sámediggi lea ásahus mas lea luohttámuš, fápmu ja mearkkašupmi.

Ollu olbmot leat iežaset dieđihan jienastuslohkui maiddái maŋŋá válggaid. Dat čájeha ahte eambbogat háliidit váikkuhit. Eambbogat háliidit gullojuvvot. Dat čielgasit duođašta ahte mis lea ealli demokratiija.

Dán jagi sámediggeválggaid čađaheamis eai lean stuorra hástalusat. Dat čájeha ahte mii leat lihkostuvvan – oahpahemiin ja doarjumiin, ja go mii leat leamaš oidnosis ja olámuttos. Ollu giitosat buot gielddaid válgabargiide ja min hálddahussii.

Muhto mii eat leat geargan bargguin.

Jus mii galgat ain nannet demokratiija, de mii fertet smiehttat ođđa vugiid mielde – ja mii fertet ain ovdánit servodaga rievdadusaid mielde. Sámediggi berre ovdánahttit válgaláhkaásahusa ja ođasmahttit dan mo válggat čađahuvvojit – digitála čovdosiiguin.

Ráhkis sámediggeáirasat,
Lihkku válgabohtosiin – ja doaimmain masa lehpet ožžon luohttámuša.
Luohttámuša mielde čuovvu ovddasvástádus. Muhto maiddái vejolašvuođat.
Vejolašvuohta ain ovdánahttit Sámedikki demokráhtalaš ásahussan.
Vejolašvuohta nannet dan searvevuođa masa mii buohkat gullat.
Didjiide geat boahtibehtet ruovttoluotta: Sávan lihku go fas lehpet ožžon luohttámuša!
Didjiide geat lehpet ođđa áirasat: Váimmolaš bures boahtin!

Álbmot lea din válljen – ja dii galgabehtet ovddastit álbmoga. 

Riikkaidgaskasaš ovttasbargu lea dehálaš – soaitá leat dehálabbo go goassige ovdal.
Mii fertet nannet iežamet sámi parlameanttaid oktavuođa, ja oktavuođa eará álgoálbmogiiguin árktalaš guovlluin. 

Mannan áigodaga Sámediggi nannii oktavuođa Kalaallit Nunaat parlameanttain. Davviriikkalaš sámi parlamentáralaš ovttasbargu lea ovdánan, ja šaddan dehálaš arenan oktasaš áddejupmái ja oktiiheiveheapmái riikkarájáid rastá.
Jotkot dál mii dan mávssolaš barggu mii álggahuvvui ovdal juovllaid 2024:s – erenoamážit bargguid mat gusket jienastuslohkui ja válggaid čađaheapmái.

Go mii juogadat vásáhusaid ja ovttas ovdánahttit iežamet ásahusaid, de mii nannet iežamet demokráhtalaš vuogádagaid. 

Logát Sámediggi lávke áigái mas leat sihke vejolašvuođat ja vuorjašupmi. 
Dálkkádatrievdamat, digitaliseren ja máilmmiviidosaš politihkalaš rávnnjáldagat váikkuhit maiddái min servodagaide. 
Sámediggi ferte leat oadjebas ja iešheanalaš jietna dusten dihte dáid rievdadusaid.

Vássán jagis mii leat nannen gulahallama Stuorradikkiin.
Konkrehta boađus lea sierra Sámedikki kantuvrra ásaheapmi Stuorradikki visttis.
Dan láhkai mii leat lagabus daid politihkalaš proseassaid mat gusket midjiide.
Konsultašuvdnageatnegasvuohta ii leat dušše formalitehta – dat galgá fuolahit duohta váikkuheami.
Mii sávvat ovttasbarggu ain ovdánit rievttes guvlui – ja mii leat gergosat searvat konstruktiiva vugiin áššiide mat leat dehálaččat sámi álbmogii. 

Buot áirasiidda, bargiide ja ovttasbargoguimmiide: 

Didjiide sávan
Roahkkatvuođa – dustet ja gieđahallat váttis áššiid. 
Viissisvuođa – dahkat rievttes mearrádusaid.
Ja buorredáhtolašvuođa – duddjot oktavuođaid ja searvevuođa.
Dii, geaid álbmot lea válljen, ovddastehpet sámiid jiena, beroškeahttá sin duogážis, vai dat gullo boahtteáiggis. 

Bures boahtin dán dehálaš bargui.
Bures boahtin Sámedikki rahpamii.
Bures boahtin njealji ođđa jahkái sámi álbmotstivrejumiin.

Ipmil buressivdnidivččii Gonagasa.