Buorre beaivvi buohkaide.

Mun lean Juhána Biera Biret Márjá ja ovddastan sámediggeráđi.

Sámediggeráđi ovddas giittán bovdejumi ovddas. Lea stuora illu munnje leahkit dáppe, iežan ruovttugilis dinguin ovttas odne go Amanda filbma bálkkašupmi boahtá ruoktot Mázii.

Máze, sámi giláš mii lea leamaš guovddážis – muhto dađi bahábut dávjá vajálduvvon go lea sáhka Álttá-Guovdageainnučázádaga huksemis ja akšuvnnain mat gevve 1970 ja 1980 logus.

Dáhpáhusat dán áiggis leat dehálaš oasit min historjjás ja eamiálbmotrivttiid ja luonddugáhtten dáistaleamis.

Ole Giævera filbma “Ellos Eatnu” lea dolvon min historjjá, Máze historjjá máilbmái, gos ođđa buolvvat leat beassan oahppat eambbo dán ášši birra ja máilmmigeahččit leat beassan oahpásmuvvat min dáistalemiiguin.

Nu lea filbma maiddái muittuhussan ja ávžžuhussan doarjut sihke eamiálbmogiid rivttiid, muhto maiddái min oktasaš luonddu ja máilmmi gáhttemis.

Máze ássit ledje sii geat vuosttažiin vuosttaldedje industriijaplánaid sudjendihte eatnamiid, árbevieruid ja min boahtteáiggi, ja máŋgga láhkai lei ge dáppe buot álggii.

Dáhpáhusat dáppe čájeha mo álbmot duostilvuođain, oktavuođain ja áŋgiruššamiin dehálaš áššis sáhttá olahit erenoamáš bohtosiid. Lihkus ii šaddan Máze čáze vuollái, muhto in jáhke plánat livčče rievdan Máze álbmoga haga ja sin garra vuosttildeami.

Háliidan rámidit filbmadahkki Ole Giævera go buvttát Amanda-bálkkašumi Mázii. Dat lea stuorra gudnin Mázii ja álbmogii dáppe, geat beare guhká leamaš vajálduvvon dán muitalusas. Dáinna lágiin čájehat ahte don gudnejahtát ja beroštat Máze servodagas.

Ferten gal maid namuhit ahte oallut Mázelaččat leat maid filmma duogábealde iešguđet bargguiguin.

Sámediggái lea dehálaš buktit oidnosii ja dokumenteret dáid historjjálaš dáhpáhusaid čadnon Álttá-Guovdageainnučázádaga huksemii, ja maiddái loktet Máze gili historjjá.

Dulvadanplánat mat guske Mázii lei ášši mii bovttii stuorra beroštumi servodagas, ja dáppe leat ollu muitalusat maid mii dárbbašat čohkket ja vurket boahtteáigái, amaset vajáldahttit daid.

Sámi rivttiid dáistaleapmi lei guovddážis dán riidoáššis 70- ja 80-logus, ja mii fertet buoremus láhkai čohkket ja vurket dieđuid dán áiggis. Dalá dáhpáhusat leat maid guovddážis sámi historjjás, sihke báikkálaččat ja oassin min obbalaš historjáipmárdusas. Ja dáhpáhusat álggahedje sámiid politihkalaš morráneami.

Mii leat máŋggaid jagiid bargan dáinna, RiddoDuottarMuseat lea earret eará čađahan jearahallamiid guovddáš olbmuiguin, háhkan materiála mii ii leat almmuhuvvon ovdalis ja ohcan arkiivvain dieđuid.

Guovdageainnu/Álttá-ášši dokumentašuvdnaguovddáža ásaheami referánsajoavku, maid Sámediggi nammadii, lea maid dahkan buori barggu. Referánsajoavku lea addán raportta Sámediggái njukčamánus dán jagi ja dan sáhttá lohkat Sámedikki neahttasiidduid bokte.

Háliidan dás loahpas giitit buohkaid dan barggus mii lea dáhkkon dássážii ja mun illudan čuovvut ovdáneami ovddos guvlui.

Ovdalaš geasi meannudii sámediggeráđđi ohcamuša buori ovdaprošektii Máze gilisearvái, ja mu ipmárdusa mielde galgat mii odne maid gullat eambbo dan prošeavtta birra. Dat šaddá hui miellagiddevaš gullat eambbo dan birra.

Giitu beroštumis.