Buorit olbmot, tiõrv!
Lean erenoamáš ilus go beasan searvat John Savio saji rahpamii dán gávpogis gos mun riegádin.
Iežan vuosttaš eallinjagiid orron Christin Ankersgates ja Prestøyas. Dán gávpotguovddážis lávejin leat iežan ádjá mielde hálešteame olbmuiguin dalle go ledjen unna nieiddaš. Soaittán dan dihte beroštišgoahtán politihkas nuorran ja rávesolmmožin? Dieđán ahte márkanšillju lea deaŧalaš deaivvadanbáiki gávpogis. Mun sávan dan ain bissut ealasin, ja ahte dáppe ain lágiduvvojit ollu doalut. Dat duddjo ássanmovtta, oktavuođaid, movtta ja ilu.
John Savio lea okta dain sámi dáiddáriin geat munnje leat buot mávssolaččamusat. Dovddan ahte su dáiddalaš doaimmat leat áigeguovdilat munnje buot eallima muttuin. Studeantan dávjá geahčadin su dáidagiid, ja dat muittuhit dan eallima ja dovddu mii mus lei stuoragávpogis studeantan. Dáidagat mat čájehit eallima dáppe ruovttus leat maid leamaš deaŧalaččat mu identitehtadovdui sápmelažžan, ja mu mielas dat leat mearrideaddji deaŧalaččat leamaš das ahte čájehit sámevuođa čielga geađgejuolgin dan Mátta-Várjjagis maid mun dovddan.
Savio erenoamáš dáiddagiella ja dáidu gaskkustit sámi luonddu ja kultuvrra dáidagiin leat su dahkan dovddusin, sihke nationálalaččat ja riikkaidgaskasaččat. Savio lea leamaš ja lea ain hui mávssolaš sámi servodahkii.
Danne lea munnje hui somá leat dáppe dinguin fárrolaga odne. Lea erenoamáš buorre go dát gávpotguovddáš, mii gávpotálbmogii lea nu mávssolaš, dál oažžu nama Savios plass.
Geassemánus almmuhii Duohtavuođa- ja soabadankommišuvdna raportta, mii lea vuođđu go galgá gieđahallat guhkesáiggi ja vuogádatlaš dáruiduhttinpolitihka mii sakka lea čuohcan ja guođđán čiekŋalis háviid sámi álbmogii. Raporttas kommišuvdna fuomášuhttá man deaŧalaš lea dovddastit ahte Norga lea leamaš ja lea ain máŋggakultuvrralaš servodat, ja ahte dat ferte leat soabadeami vuođđu.
Go gávpotguovddáš dál lea ožžon nama John Savio sadji, de maiddái lea Mátta-Várjjaga gielda čájeheame ahte dat lea sámi gielda, ja ahte Girkonjárga lea gávpot mii lea vuođđuduvvon guovtti kultuvrra deaivvadeapmái, ja sámi kultuvra lea leamaš doppe don doloža rájes.
Mun jáhkán ahte gávpot dan dihte buorebut nákce bargat kultuvrralaš máŋggabealatvuođain ja ovddidit ipmárdusa ja ovttasbarggu iešguđet kultuvrraid gaskkas. Juste dát máŋggabealatvuohta dat lea mii riggudahttá min servodaga ja nanusmahttá min. Máhttu ja dihtomielalašvuohta eastada cielaheami, ja addá positiivvalaš identitehta maiddái sámi mánáide ja nuoraide.
Saviomusea visttit Grenselandmuseetis eai leat nu guhkkin dás eret, ja museas barget áŋgiris olbmot geat dutket, duođaštit ja gaskkustit Savio dáidaga. Dál leat bargame oažžut Savio dáidagii sierra visttiid, muhto dál goit vuos ávžžuhan buohkaid fitnat geahččame ja vásiheame Savio dáidaga dáppe Girkonjárggas, dahje eará museain, galleriijain ja gaskkustanarenain, juohke háve go lea vejolašvuohta.
Dál go Savios lea sierra gávpotguovddášsadji guovdu Girkonjárgga, de son lea maid lávken olggos čájáhusvisttiin álbmoga lusa, ja mun lean vissis ahte dáinna lágiin son olaha olbmuid váimmuide.
Loahpas giittán buohkaid geat leat leamaš mielde dahkame dán prošeavtta duohtan. Buohkaid geat leat bidjan ollu návccaid dán bargui ja leamaš veahkkin álgojurdaga rájes loahpalaš mearrádusa rádjái, ja maiddái dáid doaluid lágideamis. Sámediggi lea ollislaččat dorjon nammaevttohusa ja čalmmustahttima, ja háliida dákko bokte sávvat lihku Mátta-Várjjaga gildii ja Girkonjárgga gávpogii dáinna báikkiin John Savio sadji.
Spä’sseb!